Verogalid er

Hydrochlorid verapamil-hydrochloridu je racemická směs obsahující stejný díl R- enantiomeru a S-
enantiomeru. Verapamil-hydrochlorid je rozsáhle metabolizován. Norverapamil je jeden z 12 metabolitů
identifikovaný v moči, má 10 až 20% farmakologické aktivity verapamil-hydrochloridu a tvoří až 6%
vyloučeného přípravku. Plazmatické koncentrace norverapamilu a verapimil-hydrochloridu v ustáleném
stavu jsou podobné. Ustálený stav nastupuje po opakovaném jednodenním podávání za tři až čtyři dny.

Absorpce
Více než 90 % verapamil-hydrochloridu se po perorálním podání rychle vstřebává z tenkého střeva. Střední
systémová dostupnost nezměněné sloučeniny po jedné dávce veramapil-hydrochloridu je 22% a SR
veramapilu je asi 33% v důsledku značného first-pass metabolismu jater. Biologická dostupnost je při
opakovaném podání dvakrát vyšší. Nejvyšší hladiny verapamil-hydrochloridu v plazmě je dosaženo za
jednu až dvě hodiny po podání. Nejvyšší koncentrace norverapamilu v plazmě je dosažena čtyři hodiny po
IR a pět hodin po SR podání. Potrava nemá na biologickou dostupnost žádný vliv.

Distribuce
Verapamil-hydrochlorid je široce distribuován tkáněmi, distribuční objem se u zdravých subjektů pohybuje
od1,8 – 6,8 L/kg. Vazba verapamil-hydrochloridu na plazmatické bílkoviny je přibližně 90%.
Metabolismus (všech lékových forem)
Verapamil-hydrochlorid je rozsáhle metabolizován. Metabolické studie in vitro ukazují, že verapamil-
hydrochlorid je metabolizován cytochromy P450 CYP3A4, CYP1A2, CYP2C8, CYP2C9 a CYP2C18.
U zdravých mužů perorálně podávaný hydrochlorid verapamil-hydrochloridu prochází rozsáhlou
biotransformací v játrech, kdy bylo identifikováno 12 metabolitů, převážně jen ve stopovém množství.
Většina metabolitů byla identifikována jako N a O-dealkylované produkty verapamil-
hydrochloridu. Z těchto metabolitů pouze norverapamil má nezanedbatelný farmakologický účinek
(asi 20% účinku původní sloučeniny), který byl pozorován ve studii prováděné na psech.

Eliminace
Po intravenózní infuzi je verapamil-hydrochlorid eliminován exponenciálně s rychlým nástupem rané
distribuční fáze (poločas je asi 4 minuty) a pomalejší konečnou fází eliminace (poločas je dvě až
pět hodin). Po perorálním podání je eliminační poločas tři až sedm hodin. Přibližně 50% podané
dávky se vyloučí
během 24 hodin ledvinami, 70% zhruba za pět dní. Maximálně 16 % dávky se vyloučí ve stolici.
Přibližně 3 % až 4% renálně eliminovaného přípravku je vyloučeno v nezměněné formě. Celková
clearance verapamil-hydrochloridu je téměř stejně rychlá jako průtok krve játry, přibližně 1 L/h/kg
(rozmezí 0,7-1,3 L/h/kg).

Zvláštní skupiny pacientů

Pediatrická populace:
Údaje o farmakokinetice u dětských pacientů jsou omezené. Po intravenózním podání dávky byl střední
poločas verapamil-hydrochloridu 9,17 hodin a střední clearance byla 30 L/h, zatímco u dospělého člověka

o váze 70 kg to bylo zhruba 70 L/h. Plazmatické koncentrace v ustáleném stavu jsou u dětské populace
ve srovnání s dospělými v případě perorálního podání poněkud nižší.

Starší pacienti:
Vyšší věk může mít vliv na farmakokinetiku verapamil-hydrochloridu podávaného pacientům s
hypertenzí. Eliminační poločas může být u starších pacientů delší. Bylo zjištěno, že antihypertenzní
účinek verapamil-hydrochloridu není závislý na věku.

Renální insuficience:
Zhoršená funkce ledvin nemá na farmakokinetiku verapamil-hydrochloridu žádný vliv, jak ukázaly
komparativní studie u pacientů s terminálním selháním ledvin a subjektů se zdravými ledvinami.
Verapamil-hydrochlorid ani norverapamil není hemodialýzou významně odstraňován.

Hepatická insuficience:
U pacientů s poškozenou funkcí jater je poločas verapamil-hydrochloridu prodloužen v důsledku nižší
orální clearance a vyššímu distribučnímu objemu.