Jaxteran

Dimethyl-fumarát nebyl hodnocen v kombinaci s protinádorovou či imunosupresivní léčbou,
a proto je při souběžném podávání nutno postupovat s opatrností. V klinických studiích roztroušené
sklerózy nebyla souběžná léčba relapsů krátkodobě nasazenými nitrožilními kortikosteroidy
spojená s klinicky relevantním zvýšením výskytu infekce.

Během léčby dimethyl-fumarátem je možné zvážit souběžné podávání neživých vakcín v souladu
s národními vakcinačními programy.

V klinické studii s celkovým počtem 71 pacientů s relabující-remitující formou roztroušené sklerózy
vedla léčba dimethyl-fumarátem v dávce 240 mg podávané dvakrát denně nejméně po dobu 6 měsíců
(n = 38) nebo nepegylovaným interferonem nejméně po dobu 3 měsíců (n = 33) ke srovnatelné
imunitní odpovědi (definované jako ≥ 2násobné zvýšení postvakcinačního titru oproti titru před
vakcinací) na podání tetanového toxoidu (antigenu, se kterým se již organismus setkal, tzv. „recall
antigenu“) a konjugované polysacharidové vakcíny proti meningokokovým nákazám skupiny C
(neoantigenu), zatímco imunitní odpověď na různé sérotypy nekonjugované 23valentní
pneumokokové polysacharidové vakcíny (na T-buňkách nezávislého antigenu) se u obou léčebných
skupin lišila. Pozitivní imunitní odpovědi, definované jako ≥ 4násobné zvýšení titru protilátek na tři
vakcíny, bylo dosaženo u menšího počtu pacientů v obou léčebných skupinách. Malé numerické
rozdíly v odpovědi na tetanový toxoid a pneumokokový polysacharid sérotypu 3 byly zaznamenány
ve prospěch skupiny léčené nepegylovaným interferonem.

Klinické údaje týkající se účinnosti a bezpečnosti živých atenuovaných vakcín u pacientů
užívajících dimethyl-fumarát nejsou dostupné. Živé vakcíny mohou zvýšit riziko klinické infekce
a pacientům léčeným dimethyl-fumarátem by měly být podávány pouze ve výjimečných případech,
kdy je toto potenciální riziko převýšeno rizikem plynoucím z neočkování daného jednotlivce.

Během léčby dimethyl-fumarátem se nedoporučuje souběžně užívat jiné deriváty (topické či
systémové) kyseliny fumarové.

Než se dimethyl-fumarát v lidském těle dostane do krevního oběhu, dochází k jeho rozsáhlé
metabolizaci esterázami. K další metabolizaci dochází v rámci cyklu kyseliny trikarboxylové bez
zapojení systému cytochromu P450 (CYP). Studie CYP inhibice in vitro, indukční studie, studie P-
glykoproteinu ani studie proteinové vazby dimethyl-fumarátu a monomethyl-fumarátu (primárního
metabolitu dimethyl-fumarátu) nezjistily potenciální rizika vzájemného působení jednotlivých
léčivých přípravků.

Léčivé přípravky běžně podávané pacientům s roztroušenou sklerózou, intramuskulární interferon
beta-1a a glatiramer-acetát, byly klinicky testovány pro zjištění potenciální interakce s dimethyl-
fumarátem. Změna farmakokinetického profilu dimethyl-fumarátu zjištěna nebyla.

Důkazy ze studií se zdravými dobrovolníky naznačují, že zrudnutí (návaly horka) v souvislosti
s dimethyl-fumarátem jsou pravděpodobně zprostředkovaná prostaglandinem. Ve dvou studiích se
zdravými dobrovolníky nevedlo podávání 325 mg (nebo ekvivalentu) kyseliny acetylsalicylové bez
enterosolventního potahu 30 minut před podáním dimethyl-fumarátu po dobu 4 dní nebo 4 týdnů,
ke změně farmakokinetického profilu dimethyl-fumarátu. U pacientů s relabující-remitující
roztroušenou sklerózou je nutné před souběžným podáním dimethyl-fumarátu s kyselinou
acetylsalicylovou zvážit potenciální rizika spojená s touto léčbou. Dlouhodobé (> 4 týdny)
nepřetržité užívání kyseliny acetylsalicylové nebylo hodnoceno (viz body 4.4 a 4.8).



Souběžná léčba s nefrotoxickými léčivými přípravky (jako jsou aminoglykosidy, diuretika,
nesteroidní antiflogistika či lithium) může u pacientů užívajících dimethyl-fumarát vést ke zvýšení
výskytu renálních nežádoucích účinků (např. proteinurie, viz bod 4.8) (viz bod 4.Krevní/laboratorní testy).

Konzumace středně velkého množství alkoholu nezměnila expozici dimethyl-fumarátu a nebyla
spojena se zvýšeným výskytem nežádoucích účinků. Je nutné se vyhnout konzumaci velkého
množství silných alkoholických nápojů (s obsahem alkoholu nad 30 % obj.) během jedné
hodiny od podání přípravku Jaxteran, protože alkohol může vést častějším gastrointestinálním
nežádoucím účinkům.

Indukční studie CYP in vitro neprokázaly vzájemné působení dimethyl-fumarátu a perorální
antikoncepce. Souběžné podávání dimethyl-fumarátu s kombinovanou perorální antikoncepcí
(norgestimát a ethinylestradiol) v in vivo studii nevyvolalo žádné významné změny v expozici
perorální antikoncepci.
Studie interakcí s perorální antikoncepcí obsahující jiné gestageny nebyly provedeny, avšak
nepředpokládá se, že by dimethyl-fumarát měl vliv na jejich expozici.

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.