Cresemba

Hypersenzitivita
Hypersenzitivita na isavukonazol může vyústit vnežádoucí účinky, které zahrnují: anafylaktickou
reakci, hypotenzi, respirační selhání, dušnost, polékovoukožní erupci, svědění a vyrážku
léčbu.
Při předepisování isavukonazolu pacientům shypersenzitivitou na ostatní azolová antimykotika je
nutno postupovat se zvýšenou opatrností.
Reakce souvisejícíspodáním infuze
Při nitrožilním podání isavukonazolu byly hlášeny reakce souvisejícíspodáním infuze–hypotenze,
dušnost, závrať, parestezie, nauzea a bolest hlavy býtzastavena.
Závažné kožnínežádoucí účinky
Během léčby azolovými antimykotiky byly hlášeny závažné nežádoucí účinky na kůži, např.
Stevensův-Johnsonův syndrom. Pokud se u pacienta vyvinou závažné nežádoucí účinky na kůži,
přípravek CRESEMBA je nutno vysadit.
Kardiovaskulární účinky
Zkrácení QT intervalu
Isavukonazolje kontraindikován u pacientů sfamiliárním syndromem krátkého QT intervalu 4.3Ve studii ověřující zkrácení QT intervalu u zdravých dobrovolníků isavukonazol QTc interval
zkracoval úměrně své koncentraci. Průměr zjištěný metodou nejmenších čtverců byl u 200mg dávky o
13,1 ms nižší než u placeba [2 hodiny po podání, 90% CI: 17,1;9,1 ms]. Zvýšení dávky na 600 mg
zvýšilo tento rozdíl oproti placebu na 24,6 ms [2 hodiny po podání, 90% CI: 28,7;20,4 ms].
Opatrně je třeba postupovat při předepisováníisavukonazolupacientům užívajícím jiné léčivé
přípravky zkracující QT interval, například rufinamid.
Zvýšené hladiny jaterních aminotransferáz nebo hepatitida
V klinických hodnoceních byl hlášen výskyt zvýšené hladiny jaterních aminotransferázZvýšení této hladiny si vminulosti jen zřídka vyžádalo vysazení isavukonazolu. Dle klinické indikace
je třeba zvážitmonitorování jaterních enzymů.Hepatitida byla hlášena u azolových antimykotik
včetně isavukonazolu.
Závažnáporucha funkce jate
Isavukonazolnebyl studovánu pacientů se závažnouporuchou funkce jater Cpodávání je u pacientů nutno pečlivě sledovat možné známky lékové toxicity Současné podávání sjinými léčivy
Inhibitory CYP3AKetokonazol je kontraindikován zaznamenán dvojnásobný nárůst expozice isavukonazolu. U dalších silných inhibitorů CYP3A4/5 lze
očekávat méně výrazný efekt. Žádné úpravy dávky isavukonazolunejsou zapotřebí při společném
podávání se silnými inhibitory cytochromu CYP3A4/5, doporučujesevšak opatrný postup, protože se
může zvýšit četnost nežádoucích účinků Induktory CYP3ASpolečné podávání se slabými induktory CYP3A4/5, např. aprepitant, prednison a pioglitazon, může
způsobit mírný až střední pokles plazmatické hladiny isavukonazolu. Tétokombinaci je třeba se
vyhnout, pokud potenciální přínos nevyváží riziko Substráty CYP3A4/5 včetně imunosupresiv
Isavukonazol lze považovat za středně silný inhibitor CYP3A4/5; pokud je isavukonazolpodáván
spřípravky metabolizovanými cytochromem CYP3A4, může dojít ke zvýšení jejich systémové
expozice. Současné podávání isavukonazoluse substráty CYP3A4, např.imunosupresivy takrolimus,
sirolimus nebo cyklosporin, může zvýšit systémovou expozici těmto lékům. Při společném podávání
možná bude třeba vhodné monitorování léčebného účinku a úprava dávky Substráty CYP2BIsavukonazol je induktorem CYP2B6. Pokud je isavukonazolpodáván spřípravky metabolizovanými
cytochromem CYP2B6, může dojít ke snížení jejich systémové expozice. Doporučujeseproto opatrný
postup při společném podávání substrátů CYP2B6sisavukonazolem, zejména léčivých přípravků
súzkým terapeutickým indexem, např. cyklofosfamid. Současné podávání efavirenzu
sisavukonazolem je kontraindikováno –tento přípravek je středně silným induktorem CYP3A4/5 bod 4.3Substráty P-gp
Isavukonazol může zvýšit expozici lékům, které jsou substráty P-gp. Při současném podávání
substrátů P-gp, zejména přípravků súzkým terapeutickým indexem, např. digoxin, kolchicin a
dabigatran etexilát, možná bude nutná úprava dávky těchto lékůpři současném podávání s
isavukonazolemOmezenost klinických údajů
Klinické údaje o léčbě mukormykózy isavukonazolem jsou omezené; jedná se o údaje zjedné
prospektivní nekontrolované klinické studie u 37 pacientů trpících prokázanou nebo suspektní
mukormykózou a léčených isavukonazolem buď jako primární terapií, nebo kvůli nevhodnosti jiné
antimykotické léčby Údaje o klinické účinnosti u jednotlivých druhů řádu Mucoralesjsou velmi omezené –často jen od
jednoho nebo dvou pacientů části případů. Tyto údaje naznačují, že koncentrace isavukonazolu potřebné kinhibici in vitrojsou u
jednotlivých druhů a rodů řádu Mucoralesvelmi rozdílné, obecně jsou však vyšší než u rodu
Aspergillus. Je třeba poznamenat, že nebyla provedena žádná studie ke stanovení vhodné dávky
kléčbě mukormykózy, a pacienti proto dostávali stejné dávky isavukonazolu jako při invazivní
aspergilóze.