Zulbex Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii onemocnění spojených s poruchou acidity, inhibitory
protonové pumpy, ATC kód: A02BC04.

Mechanismus účinku
Sodná sůl rabeprazolu patří do skupiny antisekrečních sloučenin, substituovaných benzimidazolů,
které nevykazují anticholinergní ani H2 histamin antagonistické vlastnosti, avšak potlačují sekreci
žaludeční kyseliny specifickou inhibicí enzymu H+/K+-ATPasy (kyselé neboli protonové pumpy).
Tento účinek je závislý na dávce a vede k inhibici bazální i stimulované sekrece kyseliny bez ohledu
na typ stimulu. Studie u zvířat ukazují, že sodná sůl rabeprazolu po podání rychle mizí z krevní
plazmy i žaludeční sliznice. Jako slabá zásada je rabeprazol rychle absorbován po všech dávkách
a koncentruje se v kyselém prostředí parietálních buněk. Rabeprazol je protonací přeměňován na
formu aktivního sulfonamidu a následně reaguje s dostupnými cysteiny na protonové pumpě.

Farmakodynamické účinky
Antisekreční aktivita: Po perorálním podání dávky sodné soli rabeprazolu 20 mg nastává nástup
antisekrečního účinku během jedné hodiny a maximální účinek je dosažen během dvou až čtyř hodin.
Inhibice bazální a potravou stimulované sekrece kyseliny 23 hod po první dávce rabeprazolu činí 69 %
respektive 82 % a trvá až 48 hod. Inhibiční účinek sodné soli rabeprazolu na sekreci kyseliny mírně
roste při opakovaném podávání jednou denně s dosažením inhibice v ustáleném stavu po třech dnech.
Při přerušení podávání léčivého přípravku se sekreční aktivita normalizuje během 2 až 3 dnů.

Snížená kyselost žaludečního obsahu, ať je již navozena jakkoli – včetně inhibitorů protonové pumpy
jako je rabeprazol – zvyšuje počet bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba
inhibitory protonové pumpy může pravděpodobně vést k zvýšenému riziku gastrointestinálních
infekcí, jako je Salmonella, Campylobacter a Clostridium difficile.

Účinky na hladiny gastrinu v krevním séru: V klinických studiích byli pacienti léčeni denně 10 nebo
20 mg sodné soli rabeprazolu po dobu až 43 měsíců. Hladiny gastrinu v krevním séru vzrůstaly během

prvních dvou až osmi týdnů následkem inhibičních účinků na sekreci kyseliny a ustálily se při
pokračování léčby. Hodnoty gastrinu se navrátily k hladinám před léčbou obvykle během jednoho
až dvou týdnů po přerušení léčby.

Vzorky humánní gastrické biopsie z antra a fundu od více než 500 pacientů užívajících rabeprazol
nebo srovnávací léčbu po dobu až 8 týdnů neukázaly žádné změny v histologii buněk ECL, stupni
gastritidy, výskytu atrofické gastritidy, intestinální metaplazie nebo v distribuci infekce H. pylori.
U více než 250 pacientů sledovaných po dobu 36 měsíců pokračující léčby nebyly zjištěny žádné
významné změny nálezů oproti výchozímu stavu.

V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA.
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.

Ostatní účinky: Systémové účinky sodné soli rabeprazolu na centrální nervovou soustavu,
kardiovaskulární a respirační soustavu nebyly dosud nalezeny. Sodná sůl rabeprazolu podávaná
v perorálních dávkách 20 mg po dobu 2 týdnů neměla žádný vliv na funkci štítné žlázy, metabolismus
glycidů nebo cirkulující hladiny hormonu příštítných tělísek, kortizolu, estrogenu, testosteronu,
prolaktinu, cholecystokininu, sekretinu, glukagonu, hormonu stimulující folikuly (FSH),
luteinizačního hormonu (LH), reninu, aldosteronu nebo somatotropního hormonu.

Klinická účinnost a bezpečnost
Studie u zdravých dobrovolníků ukázaly, že sodná sůl rabeprazolu nevykazuje žádné klinicky
významné interakce s amoxicilinem. Rabeprazol neovlivňuje nepříznivým způsobem plazmatické
koncentrace amoxicilinu nebo klarithromycinu při souběžném podávání za účelem eradikace infekce
H. pylori v horní části gastrointestinálního traktu.