Zoxilid Interakce

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní, neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO). K dispozici je jen velmi
málo údajů ze studií lékových interakcí a málo údajů o bezpečnosti linezolidu v případě podání
pacientům se souběžnou medikací, která by je mohla vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO. Proto
se použití linezolidu za těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé sledování
a monitorování pacienta (viz body 4.3 a 4.4).
Potenciální interakce vedoucí ke zvýšení krevního tlaku
U zdravých dobrovolníků s normálním krevním tlakem vyvolával linezolid další zvýšení krevního tlaku
způsobené pseudoefedrinem nebo fenylpropanolamin-hydrochloridem. Souběžné podávání linezolidu
buď s pseudoefedrinem nebo fenylpropanolaminem vedlo k průměrnému zvýšení systolického krevního
tlaku řádově o 30–40 mm Hg, v porovnání se zvýšením o 11–15 mm Hg u samotného linezolidu, 18 mm Hg buď u samotného pseudoefedrinu nebo samotného fenylpropanolaminu a 8–11 mm Hg
u placeba. Obdobné studie u pacientů s hypertenzí nebyly provedeny. K dosažení požadované odezvy
na léky s vazopresivním účinkem (včetně dopaminergních látek) se doporučuje pečlivá titrace dávek,
pokud jsou podávány současně s linezolidem.
Potenciální serotonergní interakce
Možná léková interakce s dextromethorfanem byla hodnocena u zdravých dobrovolníků. Zkoumaným
subjektům byl podán dextromethorfan (dvě dávky 20 mg v odstupu 4 hodin) současně s linezolidem
nebo bez něho. U zdravých dobrovolníků užívajících linezolid a dextromethorfan nebyly pozorovány
žádné projevy serotoninového syndromu (zmatenost, delirium, neklid, třes, zrudnutí, diaforéza
a hyperpyrexie).
Postmarketingové sledování: Byl zaznamenán jeden případ, kdy se při současném užívání linezolidu a
dextromethorfanu projevily u pacienta účinky podobné serotoninovému syndromu, které odezněly při
přerušení podávání obou přípravků.
Během klinického použití linezolidu se serotonergními přípravky včetně antidepresiv, jako jsou
selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), byly hlášeny případy serotoninového
syndromu. Přestože je souběžné podávání těchto látek kontraindikováno (viz bod 4.3), je v bodě 4.popsáno zvládání pacientů, u nichž je souběžná léčba linezolidem a serotonergními přípravky
nevyhnutelná.
Podávání v kombinaci s potravinami bohatými na tyramin
U osob, které dostávaly současně linezolid a méně než 100 mg tyraminu, nebyla pozorována žádná
signifikantní presorická odpověď. To naznačuje, že je nutné se vyhnout současné konzumaci
nadměrného množství potravin a nápojů s vysokým obsahem tyraminu (jako zralé sýry, kvasnicové
extrakty, nedestilované alkoholické nápoje a fermentované produkty ze sójových bobů, jako je sójová
omáčka).
Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PLinezolid není v detekovatelné míře metabolizován prostřednictvím enzymatického systému
cytochromu P450 (CYP) a neinhibuje žádné klinicky významné lidské CYP izoformy (1A2, 2C9, 2C19,
2D6, 2E1, 3A4). Obdobně linezolid neindukuje izoenzymy P450 u potkanů. Proto se u linezolidu
neočekávají žádné lékové interakce indukované CYP450.
Rifampicin
Účinek rifampicinu na farmakokinetické parametry linezolidu byl hodnocen u šestnácti zdravých
dospělých dobrovolníků mužského pohlaví, kterým bylo podáváno 600 mg linezolidu dvakrát denně po
dobu 2,5 dne. Část dostávala po dobu 8 dnů ještě 600 mg rifampicinu denně, část rifampicin nedostávala
vůbec. Rifampicin snížil hodnotu Cmax a AUC u linezolidu v průměru o 21 % [interval spolehlivosti
90%: 15–27], resp. v průměru o 32 % [interval spolehlivosti 90%: 27–37]. Mechanismus této interakce
ani její klinická významnost nejsou známy.
Warfarin
Pokud byl podán pacientům léčeným linezolidem po dosažení rovnovážného stavu warfarin, došlo
k 10% snížení průměrné maximální hodnoty mezinárodního normalizovaného poměru (INR) a 5%
snížení AUC INR. Pro hodnocení klinického významu těchto nálezů nejsou k dispozici dostatečné údaje
o pacientech, kteří dostávali linezolid a warfarin.