Zoxilid Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antibakteriální léčiva, ATC kód: J01XXVšeobecné vlastnosti
Linezolid je syntetická antibakterální látka, která patří do nové třídy antimikrobiálních léčiv,
oxazolidinonů. In vitro působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním
mikroorganizmům. Selektivně potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanizmem
účinku. Linezolid se selektivně váže na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a
zabraňuje vzniku funkčního 70S iniciačního komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního
procesu.
Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny.
Pokud se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6 a 3,9 hodin pro Staphylococcus aureus
a Streptococcus pneumoniae. Ve studiích na zvířatech byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem
účinnosti doba, kdy plazmatická hladina linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentraci (MIC)
infikujícího mikroorganismu.
Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC - Minimum Inhibitory Concentration)
stanovené Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST - European
Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing) pro kmeny stafylokoků a enterokoků jsou: citlivé
≤ 4 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hraniční hodnoty pro streptokoky (včetně S. pneumoniae) jsou: citlivé
≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l.
Hodnoty MIC pro rozlišení pro nespecifické kmeny jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hraniční
hodnoty pro nespecifické kmeny byly stanoveny především na základě údajů PK/PD a jsou nezávislé
na hladinách MIC pro specifické kmeny. Používají se pouze u patogenů, pro které nebyly stanoveny
specifické hodnoty, a nikoliv u kmenů, pro které není test citlivosti doporučen.
Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné získat
místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytný je požadavek odborného
doporučení v případech, kdy účinnost léčby je, vzhledem k místní prevalenci rezistence, nejistá.
KATEGORIE
Citlivé organismy
Grampozitivní aerobní mikroorganismy:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus*
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes*
Streptokoky skupiny C
Streptokoky skupiny G
Grampozitivní anaerobní mikroorganismy:
Clostridium perfringens
Peptostreptococcus anaerobius
Peptostreptococcus species
Rezistentní organismy
Haemophilus influenzae
Moraxella catarrhalis
Neisseria species
Enterobacteriaceae
Pseudomonas species
*Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích.
Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae
a Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Rezistence
Zkřížená rezistence
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků a penicilin-
a erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti organizmům,
které jsou rezistentní vůči jedné nebo mnoha dalším skupinám antibiotik.
Rezistence u linezolidu je spojena s bodovými mutacemi na 23S rRNA.
Podobně jako u jiných antibiotik byl u linezolidu dokumentován postupný pokles citlivosti u pacientů
s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence k linezolidu byla hlášena
u enterokoků, Stafylococcus aureus a koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to spojeno
s prodlouženou dobou léčby, přítomností protetických materiálů či u nedrénovaných abscesů. Pokud je
prokázán výskyt organizmů rezistentních na antibiotika ve zdravotnickém zařízení, má být kladen důraz
na zavedení takových opatření, které by vedly ke kontrole infekce.
Údaje z klinických studií
Studie u pediatrické populace
V otevřené studii byla u dětí od narození do věku 11 let porovnávána účinnost linezolidu (10 mg/kg,
každých 8 hodin) s vankomycinem (10–15 mg/kg, každých 6–24 hodin) při léčbě infekcí způsobených
suspektními nebo prokázanými rezistentními grampozitivními patogeny (včetně léčby nozokomiální
pneumonie, komplikované infekce kůže a měkkých tkání, katetrové bakteriemie, bakteriemie
neznámého původu, a jiných infekcí), Procento klinicky vyléčených v klinicky hodnotitelné populaci
bylo 89,3% (134/150) a 84,5% (60/71) pro linezolid a vankomycin, resp. (95% IS: -4,9;14,6).