Zonisamid sandoz Bezpečnost (v těhotenství)

Nálezy nezjištěné v klinických studiích, ale pozorované u psů při hladinách expozice podobných
klinickému užívání, byly změny jater (zvětšení, tmavohnědé zabarvení, mírné zvětšení hepatocytů s
koncentrickými lamelárními tělísky v cytoplazmě a vakuolizace cytoplazmy) spojované se zvýšeným
metabolismem.

Zonisamid nebyl genotoxický a nemá kancerogenní potenciál.



Zonisamid způsoboval vývojové abnormality u myší, laboratorních potkanů a psů a měl letální účinek
na embryo u opic, když byl podáván v období organogeneze, přičemž dávka zonisamidu a plazmatické
hladiny u samic byly podobné nebo nižší než terapeutické hladiny u lidí.

Ve studii perorální toxicity s opakovanou dávkou u juvenilních potkanů byl při expozicích hladinám
podobným hladinám zaznamenaných u pediatrických pacientů při maximální doporučené dávce
pozorován pokles tělesné hmotnosti, změny histopatologických a klinických patologických parametrů
ledvin a změny chování. Změny histopatologických a klinických patologických parametrů ledvin byly
považovány za změny spojené s inhibicí karboanhydrázy zonisamidem. Při této hladině dávky byly
účinky reverzibilní během zotavovacího období. Při vyšších dávkách (2 – 3násobná systémová expozice
ve srovnání s terapeutickou expozicí) byly účinky na histopatologii ledvin závažnější a jen částečně
reverzibilní. Většina nežádoucích účinků pozorovaných u juvenilních potkanů byla podobná nežádoucím
účinkům pozorovaným ve studiích toxicity zonisamidu s opakovanou dávkou u dospělých potkanů, ale
hyalinní kapky v tubulech ledvin a přechodná hyperplazie byly pozorovány pouze ve studii u juvenilních
potkanů. U těchto vyšších dávek vykazovali juvenilní potkani zpomalení růstu, učení a vývojových
parametrů. Tyto účinky byly považovány za pravděpodobně spojené se sníženou tělesnou hmotností a
zesílenými farmakologickými účinky zonisamidu při maximální tolerované dávce.

Při expozici dávkám ekvivalentním maximální terapeutické dávce u člověka byl u potkanů pozorován
snížený počet žlutých tělísek a implantačních míst; při expozici trojnásobně vyšším dávkám byl
pozorován nepravidelný estrální cyklus a snížený počet živých plodů.