Zeota hct Interakce

Možné interakce související s kombinací olmesartan-medoxomil/hydrochlothiazid
Současné užívání se nedoporučuje
Lithium
Při podávání lithia souběžně s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a vzácně i s antagonisty
angiotenzinu II bylo pozorováno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a jeho toxicity. Mimo
to thiazidy snižují renální clearance lithia, takže se může následně zvýšit riziko jeho toxicity. Proto se


užívání lithia souběžně s přípravkem Zeota HCT nedoporučuje (viz bod 4.4). Pokud je současné
užívání nezbytné, doporučuje se pečlivě sledovat hladinu lithia v séru.

Současné užívání vyžadující opatrnost
Baklofen
Může dojít k zesílení antihypertenzního účinku.

Nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky
Nesteroidní protizánětlivá léčiva – NSAID (tj. kyselina acetylsalicylová [> 3 g/den], COX-2 inhibitory
a neselektivní NSAID) mohou snižovat antihypertenzní účinek thiazidových diuretik a antagonistů
angiotenzinu II. U některých pacientů s narušenou funkcí ledvin (např. dehydratovaných pacientů
nebo starších pacientů s oslabenou funkcí ledvin) může současné podávání antagonistů angiotenzinu II
a léčiv inhibujících cyklooxygenázu vyústit v další zhoršení funkce ledvin, včetně možného akutního
selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Proto je třeba takovou kombinaci podávat s opatrností,
zvláště u starších pacientů. Pacienti musejí být dostatečně zavodnění a je třeba zvážit sledování renální
funkce po zahájení souběžné terapie i následné periodické sledování.

Současné užívání, které je třeba brát v úvahu
Amifostin
Může dojít k zesílení antihypertenzního účinku.

Jiná antihypertenziva
Souběžným užíváním jiných antihypertenziv se může antihypertenzní účinek olmesartan-
medoxomilu/hydrochlorothiazidu zvýšit.

Alkohol, barbituráty, narkotika a antidepresiva
Může dojít k prohloubení ortostatické hypotenze.

Možné interakce související s olmesartan-medoxomilem
Současné užívání se nedoporučuje
ACE-inhibitory, blokátory receptorů pro angiotenzin II nebo aliskiren
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená
funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíku
Podle zkušeností s používáním jiných léků ovlivňujících systém renin-angiotenzin může souběžné
užívání draslík šetřících diuretik, doplňků stravy s obsahem draslíku, náhrad solí obsahujících draslík
nebo jiných léků, které mohou zvyšovat hladinu draslíku v séru (např. heparin, ACE inhibitory),
vyvolat vzestup hladiny draslíku v séru (viz bod 4.4). Jestliže je třeba předepsat společně s přípravkem
Zeota HCT i léky, které ovlivňují hladinu draslíku, doporučuje se sledovat hladinu draslíku v séru.

Kolesevelam, sekvestrant žlučových kyselin
Současné užívání sekvestrantu žlučových kyselin kolesevelam-hydrochloridu snižuje systémovou
dostupnost a maximální koncentraci olmesartanu v plasmě a snižuje t1/2. Podávání olmesartan-
medoxomilu alespoň 4 hodiny před užitím kolesevelam-hydrochloridu snižuje interakci léčiv. Má být
zváženo podávání olmesartan-medoxomilu alespoň 4 hodiny před užitím kolesevelam-hydrochloridu
(viz bod 5.2).

Další informace
Po léčbě antacidy (hydroxid hlinito-hořečnatý) bylo pozorováno mírné snížení biologické dostupnosti
olmesartanu.


Na farmakokinetiku nebo farmakodynamiku warfarinu ani na farmakokinetiku digoxinu nemá
olmesartan-medoxomil významný vliv.
Souběžné podávání olmesartan-medoxomilu a pravastatinu nemá u zdravých jedinců klinicky
významný vliv na farmakokinetiku ani jedné z těchto látek.
In vitro nevykazoval olmesartan klinicky významné inhibiční účinky na lidské enzymy cytochromu
P450, tj. enzymy 1A1/2, 2A6, 2C8/9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4, a u potkanů neměl na aktivitu
cytochromu P450 žádný nebo jen minimální indukční vliv. Mezi olmesartanem a léky
metabolizovanými výše zmíněnými enzymy cytochromu P450 se proto nepředpokládají žádné
klinicky významné interakce.

Možné interakce související s hydrochlorothiazidem
Současné užívání se nedoporučuje
Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíku
Účinek hydrochlorothiazidu vedoucí k depleci draslíku (viz bod 4.4) může být zesílen souběžným
podáváním dalších léčivých přípravků způsobujících ztráty draslíku a hypokalemii (např. další
kaliuretická diuretika, laxativa, kortikosteroidy, ACTH, amfotericin, karbenoxolon, sodná sůl
penicilinu G nebo deriváty kyseliny salicylové). Proto se toto souběžné užívání nedoporučuje.

Současné užívání vyžadující opatrnost
Vápenaté soli
Thiazidová diuretika mohou v důsledku sníženého vylučování vápníku zvyšovat jeho hladinu v séru.
Pokud je třeba předepsat doplňky vápníku, je zapotřebí sledovat hladinu vápníku v séru a adekvátně
upravit dávkování vápníku.

Kolestyraminové a kolestipolové pryskyřice
Přítomností aniontoměničových pryskyřic se absorpce hydrochlorothiazidu zhoršuje.

Digitalisové glykosidy
Thiazidy navozená hypokalemie nebo hypomagnesemie může napomoci rozvoji digitalisových
srdečních arytmií.

Léčivé přípravky ovlivněné změnami hladiny draslíku v séru
V případech, kdy se Zeota HCT podává souběžně s léky, které jsou ovlivněny změnou hladiny
draslíku v séru (např. digitalisové glykosidy a antiarytmika), nebo s následujícími léky (včetně
některých antiarytmik) vyvolávajícími torsade de pointes (komorovou tachykardii), se doporučuje
pravidelné sledování hladiny draslíku v séru a EKG, protože hypokalemie je predisponujícím faktorem
torsade de pointes (komorové tachykardie):
- antiarytmika třídy Ia (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid),
- antiarytmika třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid),
- některá antipsychotika (např. thioridazin, chlorpromazin, levomepromazin, trifluoperazin,
cyamemazin, sulpirid, sultoprid, amisulprid, tiaprid, pimozid, haloperidol, droperidol),
- jiné léky (např. bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin,
pentamidin, sparfloxacin, terfenadin, vinkamin i.v.).

Nedepolarizující myorelaxancia (např. tubokurarin)
Účinek nedepolarizujících myorelaxancií může být hydrochlorothiazidem zesílen.

Anticholinergika (např. atropin, biperiden)
Zvýšení biologické dostupnosti thiazidových diuretik daný snížením gastrointestinální motility a
rychlosti vyprazdňování žaludku.

Antidiabetika (perorální antidiabetika a inzulin)
Léčba thiazidem může mít vliv na glukózovou toleranci; proto může být vyžadována úprava
dávkování antidiabetika (viz bod 4.4).



Metformin
Metformin je třeba užívat s opatrností vzhledem k riziku laktátové acidózy vyvolané možným
selháním funkce ledvin po hydrochlorothiazidu.

Beta-blokátory a diazoxid
Hyperglykemický účinek beta-blokátorů a diazoxidu může být thiazidy zesílen.

Presorické aminy (např. noradrenalin)
Účinek presorických aminů může být snížen.

Léčivé přípravky používané při léčbě dny (probenecid, sulfinpyrazon a alopurinol)
Protože hydrochlorothiazid může zvyšovat hladinu kyseliny močové v séru, může být zapotřebí
upravit dávkování urikosurik. U probenecidu nebo sulfinpyrazonu může být třeba zvýšit dávky.
Souběžným podáváním thiazidu se může zvýšit výskyt reakcí z přecitlivělosti na alopurinol.

Amantadin
Thiazidy mohou zvyšovat riziko nežádoucích účinků amantadinu.

Cytotoxické léky (např. cyklofosfamid, methotrexát)
Thiazidy mohou snižovat vylučování cytotoxických léků ledvinami a zesilovat jejich myelosupresivní
účinky.

Salicyláty
Při podávání vysokých dávek salicylátů může hydrochlorothiazid zvyšovat toxický účinek salicylátů
na centrální nervovou soustavu.

Methyldopa
Při současném užívání hydrochlorothiazidu a methyldopy byla v ojedinělých případech zaznamenána
hemolytická anemie.

Cyklosporin
Současným užíváním cyklosporinu se může zvyšovat riziko hyperurikemie a komplikací typu dny.

Tetracykliny
Současným podáváním tetracyklinů a thiazidů se zvyšuje riziko nárůstu hladiny močoviny vyvolaného
tetracykliny. Tato interakce se pravděpodobně netýká doxycyklinu.