Zaldiar Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Tramadol je aplikován ve formě racemické směsi a obě formy tramadolu [+] a [-] i jeho metabolitu
10
M1 jsou prokazatelné v krvi. Ačkoli se tramadol po podání rychle vstřebává, jeho absorpce je pomalejší
(a jeho biologický poločas delší) než u paracetamolu.

Po jednorázovém perorálním podání tablety tramadol/paracetamol (37,5 mg/325 mg) jsou maximální
plazmatické koncentrace 64,3/55,5 ng/ml [(+) – tramadol/(-) – tramadol] a 4,2μg/ml (paracetamol)
dosaženy za 1,8 hodiny [(+)-tramadol/(-)-tramadol], respektive za 0,9 hodiny (paracetamol). Střední
eliminační poločasy t1/2 jsou 5,1/4,7 hodin [(+) – tramadol/(-) – tramadol] a 2,5 hodiny (paracetamol).

Ve farmakokinetických studiích s jednorázovým i opakovaným perorálním podáním přípravku Zaldiar
zdravým dobrovolníkům nebyly pozorovány žádné signifikantní změny kinetických parametrů
jednotlivých léčivých látek ve srovnání s použitím léčivých látek samostatně.

Absorpce:
Po perorálním podání se racemický tramadol rychle a téměř úplně vstřebá. Střední absolutní biologická
dostupnost jednotlivé dávky 100 mg je přibližně 75 %. Při opakovaném podání biologická dostupnost
stoupá a dosahuje přibližně 90 %.

Po podání přípravku Zaldiar je perorální absorpce paracetamolu rychlá a téměř úplná a odehrává se
převážně v tenkém střevě. Maximální plazmatické koncentrace paracetamolu je dosaženo během 1 hodiny
a není ovlivněna současným podáním tramadolu.

Perorální podání přípravku Zaldiar současně s jídlem neovlivňuje signifikantně maximální plazmatickou
koncentraci nebo rozsah absorpce ani tramadolu, ani paracetamolu, tudíž přípravek Zaldiar může být
podáván nezávisle na jídle.

Distribuce:
Tramadol má vysokou tkáňovou afinitu (Vd,β = 203 ± 40 litrů). Na proteiny plazmy se váže asi 20 %.
Zdá se, že paracetamol je široce distribuován do tkání s výjimkou tkáně tukové. Jeho distribuční
objem je přibližně 0,9 l/kg. Relativně malá část (přibližně 20 %) paracetamolu je vázána na bílkoviny
plazmy.

Biotransformace:
Tramadol je po perorálním podání extenzivně metabolizován. Přibližně 30% dávky je v nezměněném
stavu vyloučeno močí, zatímco 60 % se vylučuje ve formě metabolitů.

Tramadol je metabolizován O-demetylací (katalyzátorem je enzym CYP2D6) na M1 metabolity, a N-
demetylací (katalyzátor je enzym CYP3A) na M2 metabolity. M1 je poté metabolizován
N-demetylací a konjugací s glukuronovou kyselinou. Eliminační poločas metabolitu M1 je 7 hodin.
Metabolit M1 má analgetické vlastnosti, které jsou silnější než u původního léku. Plazmatické koncentrace
metabolitu M1 jsou několikrát nižší než koncentrace tramadolu a jejich podíl na klinickém účinku se
pravděpodobně opakovaným podáním nemění.

Paracetamol je metabolizován hlavně v játrech prostřednictvím dvou základních jaterních metabolických
cest: glukuronidací a konjugací se sulfátem. Posledně jmenovaná může být rychle saturována při dávkách
překračujících terapeutické. Malá část (méně než 4 %) je metabolizována cytochromem P450 na aktivní
metabolit (N-acetyl benzochinamid), který je za normálních podmínek rychle detoxikován glutathionem
a vyloučen do moči po konjugaci s cysteinem a merkaptopurinovou kyselinou. Avšak v případě
masivního předávkování je množství tohoto metabolitu zvýšeno.

Eliminace:
Tramadol a jeho metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami. Poločas paracetamolu je u dospělých
přibližně 2-3 hodiny. Kratší je u dětí a lehce prodloužený u novorozenců a u pacientů s cirhózou. Hlavním
mechanismem vylučování paracetamolu je tvorba glukuronidových a sulfátových konjugátů, která závisí
na výši dávky. Méně než 9 % paracetamolu je vyloučeno v nezměněné formě močí. Při renální insuficienci
je poločas obou složek prodloužen.