Verospiron Užívání po expiraci, upozornění a varování

- Spironolakton se má podávat s velkou opatrností, pokud na základě souvisejícího onemocnění je
tendence k rozvoji acidózy a/nebo hyperkalemie.
- Pacienti s diabetickou nefropatií mají riziko hyperkalemie.
- Léčba spironolaktonem může způsobit přechodné zvýšení močoviny (BUN), hlavně u pacientů
s existující poruchou funkce ledvin a hyperkalemií. Spironolakton může způsobit reverzibilní
hyperchloremickou metabolickou acidózu. Proto je třeba v případě poruchy funkce ledvin a jater a u
starších pacientů pravidelně monitorovat funkci ledvin a hladiny elektrolytů v séru.
- Současné použití léčivých přípravků, o nichž je známo, že vyvolávají hyperkalemii (např. jiná kalium
šetřícím diuretika, inhibitory ACE, antagonisté receptoru pro angiotenzin II, blokátory aldosteronu,
heparin, nízkomolekulární heparin, doplňky draslíku, dieta bohatá na draslík nebo náhražky soli
obsahující draslík), spolu se spironolaktonem, může vést k závažné hyperkalemii.
- Hyperkalemie může být fatální. Je velmi důležité monitorovat a upravovat hladiny draslíku v séru u
pacientů se závažným srdečním selháním užívajících spironolakton. Tito pacienti nesmějí užívat jiná
kalium šetřící diuretika. Pacienti se sérovým draslíkem >3,5 mEq/l nesmějí užívat perorální doplňky
draslíku. Kontrola draslíku a kreatininu je doporučena 1 týden po zahájení léčby nebo po zvýšení dávky
spironolaktonu, měsíčně po dobu prvních 3 měsíců léčby, poté kvartálně po dobu 1 roku, dále každých
měsíců. Léčba musí být ukončena nebo přerušena při hladině sérového draslíku >5 mEq/l nebo
sérového kreatininu >4 mg/dl (354 mikromol/l) (viz bod 4.2).
- V průběhu léčby spironolaktonem je zakázáno požívat alkoholické nápoje.
- Podle údajů z literatury se může při dlouhodobém podávání vysokých dávek (mnohonásobně vyšších,
než je maximální dávka u člověka) v pokusech na zvířatech rozvinout karcinom z podávání vysokých
dávek a myeloidní leukemie. Pokud to není nevyhnutelné, je třeba se vyhnout dlouhodobému podávání
spironolaktonu.

Pomocná látka
V případě intolerance laktosy je třeba vzít v úvahu, že každá tableta obsahuje 138,7 mg laktosy (odpovídá
146,0 mg monohydrátu laktosy). Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným
nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.