VEROSPIRON - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Verospiron 25 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje spironolactonum 25 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 138,7 mg laktosy (jako monohydrát).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.
Popis přípravku: téměř bílé ploché kulaté tablety se zkosenými hranami s charakteristickým zápachem (po
merkaptanu), na jedné straně vyraženo "VEROSPIRON", druhá strana hladká.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Dospělí
- Primární hyperaldosteronismus (diagnóza a léčba)
- Přídatná léčba srdečního selhání (NYHA třída III-IV a EF ≤35 %) a arteriální hypertenze
- Edémy v případě nefrotického syndromu
- Ascites a edémy v případě jaterní cirhózy
- Ascites způsobený maligním nádorem
- Hypokalemie, pokud jiná opatření jsou považována za nedostatečná nebo nevhodná. Také jako
profylaxe hypokalemie u léčby digitalisem, kdy jiná opatření jsou považována za nedostatečná nebo
nevhodná.

Pediatrická populace

Děti mají být léčeny jen pod dohledem odborného dětského lékaře. Jsou dostupné omezené údaje v oblasti
pediatrie (viz body 5.1 a 5.2).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dospělí

Primární hyperaldosteronismus:
Pro stanovení diagnózy
a) Dlouhý test: Verospiron se má podávat v denní dávce 400 mg po dobu tří až čtyř týdnů. Úprava
hypokalemie a hypertenze podporuje podezření, že se jedná o primární hyperaldosteronismus.
b) Krátký test: Verospiron se má podávat v denní dávce 400 mg po dobu čtyř dní. Pokud se hladina
draslíku po dobu podávání přípravku Verospiron zvýší, ale po jeho vysazení poklesne, je třeba vzít
v úvahu podezření na diagnózu primárního hyperaldosteronismu.
Léčba
Verospiron se při přípravě na operaci podává v dávkách 100 až 400 mg denně. U pacientů, kteří nejsou
schopni podstoupit operaci, se má spironolakton podávat ve formě dlouhodobé udržovací léčby, a to v
nejnižších účinných dávkách. V tomto případě se má počáteční dávka snižovat každých 14 dní do dosažení
nejnižší účinné dávky. V případě dlouhodobé léčby se doporučuje podávat spironolakton v kombinaci
s jinými diuretiky, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků.

Edémy v případě městnavého srdečního selhání nebo nefrotického syndromu:
Počáteční denní dávka je 100 mg, která se může pohybovat v rozmezí 25 až 200 mg denně, podávaná buď
jednorázově, nebo rozdělená do dvou dávek. Při podávání vyšších dávek se může spironolakton kombinovat
s diuretikem působícím v proximální části renálního tubulu. Dávkování spironolaktonu má zůstat
nezměněné.

Přídatná léčba srdečního selhání (NYHA třída III-IV a EF ≤ 35 %):
Na základě studie Randomized Aldactone Evaluation Study (RALES, viz také bod 5.1) má být léčba ve
spojení se standardní terapií započata dávkou spironolaktonu 25 mg jednou denně, pokud je hladina
sérového draslíku ≤5,0 mEq/l a sérového kreatininu ≤2,5 mg/dl (221 mikromol/l). V případě klinické
potřeby může být u pacientů, kteří tolerují dávku 25 mg jednou denně, dávka zvýšena na 50 mg jednou
denně. U pacientů, kteří netolerují dávku 25 mg jednou denně může být dávka snížena na 25 mg každý
druhý den (viz bod 4.4).

Přídatná léčba arteriální hypertenze:
Počáteční dávka je 25 mg denně v jedné dávce v kombinaci s dalšími antihypertenzivy. Pokud není
dosaženo po 4 týdnech léčby cílové hodnoty krevního tlaku, má být dávka zdvojnásobena. U pacientů
léčených inhibitory ACE nebo blokátory receptoru pro angiotenzin mají být před nasazením spironolaktonu
zhodnoceny hladiny draslíku v krvi a kreatininu. Léčba nesmí být započata u pacientů s hladinou draslíku
v krvi >5,0 mmol/l nebo s hladinou kreatininu v krvi > 2,5 mg/dl (221 mikromol/l). Během prvních 3 měsíců
léčby je třeba časté monitorování hladin draslíku a kreatininu v krvi. Kombinovanou léčbu je třeba přerušit
nebo vysadit v případě hladiny draslíku v krvi vyšší než 5,0 mmol/l nebo hladiny kreatininu v krvi vyšší než
2,5 mg/dl (221 mikromol/l)(viz body 4.4 a 4.5).

Ascites a edémy v případě jaterní cirhózy:
Jestliže je hodnota Na/K v moči vyšší než 1,0, podává se 100 mg spironolaktonu denně. Jestliže je nižší než
1,0, podává se 200 až 400 mg spironolaktonu denně. Udržovací dávku je třeba stanovit individuálně.


Ascites způsobený maligním nádorem:
Počáteční dávka je obvykle 100 až 200 mg denně. V závažných případech se může být dávka postupně
zvyšovat až na 400 mg/den. Když je otok pod kontrolou, je třeba udržovací dávku stanovit individuálně.

Hypokalemie:
Pokud suplementace draslíku nebo jiné draslík šetřící metody nejsou dostatečné, podává se 25-100 mg
spironolaktonu denně.

Pediatrická populace

Počáteční dávka je 1 až 3 mg/kg tělesné hmotnosti denně v jedné dávce nebo rozděleně ve 2 až 4 dávkách.
V případě udržovací léčby nebo v kombinaci s jinými diuretiky je třeba dávku snížit na 1 až 2 mg/kg tělesné
hmotnosti.
Děti mají být léčeny jen pod dohledem odborného dětského lékaře. Jsou dostupné omezené údaje v oblasti
pediatrie (viz body 5.1 a 5.2).
V případě potřeby lze připravit suspenzi rozdrcením 25mg tablet.

Starší osoby
Doporučuje se započít léčbu nejnižší dávkou a tuto titrovat směrem nahoru dle potřeby, aby bylo dosaženo
maximálního přínosu. Je třeba opatrnosti při závažné poruše jater nebo ledvin, kdy může dojít ke změně
metabolismu a eliminace léku. Navíc je třeba u starších pacientů vzít v úvahu riziko hyperkalemie (viz bod
4.4).

Porucha funkce ledvin
V případě poruchy funkce ledvin (glomerulární filtrace <30 ml/min) je třeba dle potřeby snížit dávku
spironolaktonu nebo frekvenci podávání. V případě závažné poruchy ledvin (glomerulární filtrace
Způsob podání
Perorální podání.
Obecně je denní dávka spironolaktonu podává po jídle v jedné dávce nebo rozdělená do dvou dílčích dávek.
Užití jedné denní dávky nebo první denní dávky je doporučeno ráno.

4.3 Kontraindikace

Spironolakton je kontraindikovaný u dospělých a pediatrických pacientů v následujících situacích:
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Anurie;
- Akutní renální selhání;
- Závažná porucha funkce ledvin (glomerulární filtrace <10 ml/min);

- Hyperkalemie;
- Hyponatremie;
- Addisonova choroba;
- Souběžné užívání eplerenonu nebo kalium šetřících diuretik;

Spironolakton nesmí být podávaný spolu s dalšími kalium šetřícími diuretiky a spolu se spironolaktonem
nesmí být rutinně podávány náhrady draslíku, protože může dojít k hyperkalemii.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

- Spironolakton se má podávat s velkou opatrností, pokud na základě souvisejícího onemocnění je
tendence k rozvoji acidózy a/nebo hyperkalemie.
- Pacienti s diabetickou nefropatií mají riziko hyperkalemie.
- Léčba spironolaktonem může způsobit přechodné zvýšení močoviny (BUN), hlavně u pacientů
s existující poruchou funkce ledvin a hyperkalemií. Spironolakton může způsobit reverzibilní
hyperchloremickou metabolickou acidózu. Proto je třeba v případě poruchy funkce ledvin a jater a u
starších pacientů pravidelně monitorovat funkci ledvin a hladiny elektrolytů v séru.
- Současné použití léčivých přípravků, o nichž je známo, že vyvolávají hyperkalemii (např. jiná kalium
šetřícím diuretika, inhibitory ACE, antagonisté receptoru pro angiotenzin II, blokátory aldosteronu,
heparin, nízkomolekulární heparin, doplňky draslíku, dieta bohatá na draslík nebo náhražky soli
obsahující draslík), spolu se spironolaktonem, může vést k závažné hyperkalemii.
- Hyperkalemie může být fatální. Je velmi důležité monitorovat a upravovat hladiny draslíku v séru u
pacientů se závažným srdečním selháním užívajících spironolakton. Tito pacienti nesmějí užívat jiná
kalium šetřící diuretika. Pacienti se sérovým draslíkem >3,5 mEq/l nesmějí užívat perorální doplňky
draslíku. Kontrola draslíku a kreatininu je doporučena 1 týden po zahájení léčby nebo po zvýšení dávky
spironolaktonu, měsíčně po dobu prvních 3 měsíců léčby, poté kvartálně po dobu 1 roku, dále každých
měsíců. Léčba musí být ukončena nebo přerušena při hladině sérového draslíku >5 mEq/l nebo
sérového kreatininu >4 mg/dl (354 mikromol/l) (viz bod 4.2).
- V průběhu léčby spironolaktonem je zakázáno požívat alkoholické nápoje.
- Podle údajů z literatury se může při dlouhodobém podávání vysokých dávek (mnohonásobně vyšších,
než je maximální dávka u člověka) v pokusech na zvířatech rozvinout karcinom z podávání vysokých
dávek a myeloidní leukemie. Pokud to není nevyhnutelné, je třeba se vyhnout dlouhodobému podávání
spironolaktonu.

Pomocná látka
V případě intolerance laktosy je třeba vzít v úvahu, že každá tableta obsahuje 138,7 mg laktosy (odpovídá
146,0 mg monohydrátu laktosy). Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným
nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné užívání spironolaktonu s jinými kalium šetřícími diuretiky, ACE inhibitory, antagonisty receptoru
pro angiotenzin II, blokátory aldosteronu, doplňky draslíku, dietou bohatou na draslík nebo náhražkami
kuchyňské soli obsahujícím draslík může vést k hyperkalemii.
Kromě jiných léčivých přípravků, o nichž je známo, že způsobují hyperkalemii, může současné použití
trimethoprimu/sulfamethoxazolu (kotrimoxazol) spolu se spironolaktonem vést ke klinicky relevantní
hyperkalemii.
Imunosupresiva, cyklosporin a tacrolimus, mohou zvýšit riziko hyperkalemie navozené spironolaktonem.
Kolestyramin může také zvýšit riziko hyperkalemie a hyperchloremické acidózy.
Tricyklická antidepresiva a antipsychotika mohou zesílit hypotenzivní účinek spironolaktonu.
Antihypertenziva: dochází k zesílení účinku antihypertenziv a může být potřeba jejich dávku při přidání
spironolaktonu k léčbě snížit a poté upravit dle potřeby. Vzhledem k tomu, že ACE inhibitory snižují tvorbu
aldosteronu, nemají se rutinně podávat se spironolaktonem, zvláště u pacientů se známou poruchou funkce
ledvin.
Současné podávání glycerol-trinitrátu nebo jiných vazodilatancií může ještě více prohloubit snížení
krevního tlaku způsobené spironolaktonem.
Alkohol, barbituráty a narkotika: mohou prohloubit spironolaktonem navozenou ortostatickou hypotenzi.
Kortikosteroidy, ACTH: může se vyskytnout výraznější elektrolytová deplece, zvláště hypokalemie.
Presorické aminy (např. norepinefrin): spironolakton snižuje vaskulární odpověď na norepinefrin. Proto je
potřeba opatrnost v péči o pacienty, kteří jsou léčeni spironolaktonem a podstupují místní nebo celkovou
anestezii.
Nesteroidní antiflogistika (NSAID): u některých pacientů mohou NSAID snížit diuretický, natriuretický a
antihypertenzivní účinek kličkových, kalium šetřících a thiazidových diuretik. Kombinace NSAID, jako je
např. acetylsalicylová kyselina, indometacin a kyselina mefenamová, s kalium šetřícími diuretiky byla
spojena se závažnou hyperkalemií. Proto je při současném užití spironolaktonu a NSAID třeba pacienta
pečlivě sledovat, aby se zajistilo, že bylo dosaženo požadovaného účinku diuretika.
Digoxin: spironolakton může zvýšit poločas digoxinu. To může vést ke zvýšení hladin digoxinu v séru a
následně k digitalisové toxicitě. Při podávání spironolaktonu může být potřeba snížení dávky digoxinu a
pečlivé sledování pacienta, aby se předešlo nízké digitalizaci.
Interakce léku s laboratorními vyšetřeními: v literatuře se objevilo několik hlášení o možném ovlivnění
digoxinových radioimunoesejí spironolaktonem nebo jeho metabolity. Klinický význam není dosud
objasněn.
Ve fluorometrických esejích může spironolakton ovlivnit určení látek s podobnými fluorescenčními
charakteristikami (např. kortizol, epinefrin).
Spironolakton se váže na androgenní receptor a může zvyšovat hladiny prostatického specifického antigenu
(PSA) u pacientů s maligním nádorem prostaty léčených abirateronem. Použití s abirateronem se
nedoporučuje.
Fenazon: spironolakton zvyšuje metabolismus fenazonu.
Lithium: lithium se obecně s diuretiky podávat nemá. Diuretika snižují renální clearance lithia a zvyšují
riziko lithiové toxicity.
Karbenoxolon: karbenoxolon může způsobit retenci sodíku a tím snížit účinnost spironolaktonu. Je třeba se
vyhnout souběžnému užití těchto dvou látek.

Karbamazepin: karbamazepin může při současném podání s diuretiky způsobit klinicky signifikantní
hyponatremii.
Heparin, nízkomolekulární heparin: současné užití spironolaktonu s heparinem nebo s nízkomolekulárním
heparinem může vést k závažné hyperkalemii.
Riziko ventrikulárních arytmií se zvyšuje při současném podání antihistaminika terfenadinu a
spironolaktonu, a to z důvodu hypokalemie a nerovnováhy jiných elektrolytů.
Spironolakton může snížit antikoagulační účinek kumarinových derivátů.
Spironolakton může zvýšit účinek analogů GnRH (triptorelin, buserelin, gonadorelin).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Spironolakton a jeho metabolity procházejí placentární bariérou. U potkanů byla pozorována po
spironolaktonu feminizace samčích plodů. Při použití spironolaktonu u těhotné ženy je třeba posoudit
předpokládaný přínos a možná rizika pro matku a plod.
Kojení
V mateřském mléce byly detekovány metabolity spironolaktonu. Pokud je použití spironolaktonu nezbytné,
je třeba přerušit kojení a zavést alternativní metodu výživy dítěte.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Na začátku léčby je třeba se vyvarovat řízení nebo obsluhy nebezpečných strojů na individuálně dlouhou
dobu. Později je třeba toto omezení individuálně upravit.

4.8 Nežádoucí účinky

Některé nežádoucí účinky, jako je hyperkalemie a jiné elektrolytové nerovnováhy, vznikají díky
mechanismu účinku spironolaktonu jako kompetitivního antagonisty aldosteronu a mohou vést k arytmii,
zmatenosti, paralýze, paraplegii, křečím v dolních končetinách, průjmu, nauzee a zvracení. Některé
nežádoucí účinky, jako je snížení libida, erektilní dysfunkce, gynekomastie u mužů, citlivost prsů, bolest
prsů u mužů, zvětšení prsů, menstruační poruchy a hirsutismus, vznikají díky antiandrogennímu účinku
spironolaktonu.
Nežádoucí účinky jsou uvedeny dle databáze tříd orgánových systémů dle MedDRA za použití vyjádření
frekvence dle MedDRA: velmi časté (1/10); časté (1/100 až <1/10); méně časté (1/1000 až <1/100);
vzácné (1/10 000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
leukopenie,
trombocytopenie,
agranulocytóza,
eosinofilie

Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita
Endokrinní
poruchy
hirsutismus

Poruchy
metabolismu a
výživy
hyperkalemie1 hyperkalemie2 hyponatremie,
dehydratace,
porfyrie
hyperchloremická
acidóza
Psychiatrické
poruchy
zmatenost
Poruchy
nervového
systému
somnolence3,
bolest hlavy
paralýza,
paraplegie

Srdeční poruchy arytmie4
Cévní poruchy vaskulitida nežádoucí
hypotenze
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
změna hlasu
Gastrointestinální
poruchy
nauzea,
zvracení
gastritida,
žaludeční vřed,
gastrointestinální
krvácení,
duodenální vřed,
bolest břicha,
průjem

Poruchy jater a
žlučových cest
hepatitida
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
vyrážka,
urtikárie
alopecie,
ekzém,
erythema
annulare,
systémový lupus
erythematodes
(SLE)
bulózní
pemfigoid,
Stevensův-
Johnsonův
syndrom,
léková kožní
reakce
s eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS),
pruritus,
toxická
epidermální
nekrolýza
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
osteomalácie křeče v dolních
končetinách
Poruchy ledvin a
močových cest
akutní selhání
ledvin

Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
snížení libida,
erektilní
dysfunkce,
gynekomastie
(u mužů),
citlivost prsů,
bolest prsů,
zvětšení prsů,
menstruační
poruchy (u
žen)
infertilita5

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
astenie,
únava

Vyšetření zvýšení urey
v krvi,
zvýšení
kreatininu
zvýšení Hb1c
U pacientů s renálním selháním a u pacientů léčených současně přípravky s draslíkem.
U starších pacientů, u diabetiků a u pacientů užívajících ACE inhibitory.
U pacientů s cirhózou jater.
U pacientů s renálním selháním a u pacientů léčených současně přípravky s draslíkem.
V případě užívání vysokých dávek (450 mg denně).

Nežádoucí účinky obvykle po přerušení léčby vymizí.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy: Předpokládá se, že předávkování spironolaktonem by způsobilo známky a symptomy, které jsou
pozorovány jako nežádoucí účinky během léčby, jako je ospalost, mentální zmatenost, makulopapulózní
nebo erythematózní vyrážka, nauzea, zvracení, závratě nebo průjem. Vzácně se může vyskytnout
hyponatremie nebo hyperkalemie, zvláště u pacientů s poruchou funkce ledvin; jaterní kóma se může
vyskytnout u pacientů s těžkým onemocněním jater, ale příčinná souvislost těchto účinků s předávkování
spironolaktonem nebyla stanovena.
Léčba: Symptomatická, není k dispozici specifické antidotum. Je třeba udržovat rovnováhu tekutin a
elektrolytů a acidobazickou rovnováhu: je třeba podat draslík vylučující diuretika, parenterálně glukosu +
insulin a v závažných případech je třeba provést hemodialýzu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: diuretika, kalium šetřící přípravky; antagonisté aldosteronu.
ATC kód: C03DASpironolakton je kompetitivní antagonista aldosteronu. Působí v distálním tubulu ledvin, inhibuje retenci
vody a NA+ a exkreci K+ navozené aldosteronem. Spironolakton nejenom zvyšuje exkreci Na+ a Cl- a snižuje

exkreci K+, ale také inhibuje exkreci H+ močí. Výsledkem jeho diuretického účinku je také účinek na snížení
krevního tlaku.
Studie RALES: Randomizovaná Aldactonová Evaluační Studie (The Randomized Aldactone Evaluation
Study, RALES) byla multinárodní, dvojitě zaslepená studie s 1 663 pacienty s ejekční frakcí ≤ 35 %, se
srdečním selháním NYHA IV v předchozích 6 měsících v anamnéze, se srdečním selháním NYHA III-IV
v době randomizace. Všichni pacienti užívali kličková diuretika, 97 % užívalo inhibitor ACE a 78 % užívalo
digoxin (v době, kdy studie probíhala, nebyly beta-blokátory ve velké míře užívány k léčbě srdečního
selhání a jen 15 % pacientů bylo léčeno beta-blokátory). Pacienti s výchozí hladinou sérového kreatininu
>2,5 mg/dl (221 mikromol/l) nebo s nedávným zvýšením o 25 % nebo s výchozí hladinou sérového draslíku
>5,0 mEq/l byli vyloučeni. Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 na skupinu užívající spironolakton mg perorálně jednou denně a na skupinu s placebem. Pacientům, kteří snášeli dávku 25 mg jednou denně,
byla podle klinické indikace dávka zvýšena na 50 mg jednou denně. Pacientům, kteří nesnášeli dávku mg jednou denně, byla dávka snížena na 25 mg každý druhý den. Primárním cílem studie RALES bylo
hodnocení doby do úmrtí z jakékoli příčiny. Studie RALES byla ukončena předčasně s průměrnou dobou
sledování 24 měsíců, vzhledem k významnému vlivu na mortalitu zjištěnému v plánované předběžné
analýze. Spironolakton ve srovnání s placebem snížil riziko úmrtí o 30 % (p<0,001; 95% interval
spolehlivosti 18 % až 40 %). Spironolakton snížil riziko srdečního úmrtí, především náhlého úmrtí a úmrtí
z progresivního srdečního selhání a riziko hospitalizace ze srdeční příčiny. Změny v NYHA třídě byly
příznivější ve skupině se spironolaktonem. Gynekomastie nebo bolest prsů byly hlášeny u 10 % mužů
léčených spironolaktonem v porovnání s 1 % mužů ve skupině s placebem (p<0,001). Incidence závažné
hyperkalemie byla v obou léčených skupinách nízká.

Pediatrická populace

Je nedostatek podstatných informací z klinických studií ohledně spironolaktonu u dětí. To je výsledkem
několika faktorů: v několika studiích, které byly provedeny u pediatrické populace, byl spironolakton
používán v kombinaci s jinými látkami, počet pacientů hodnocených v každé studii byl malý a byly
studovány různé indikace. Doporučení pro dávkování pro pediatrii vycházejí z klinických zkušeností a
případových studií zdokumentovaných ve vědecké literatuře.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Spironolakton se po perorálním podání dobře absorbuje a je hlavně metabolizován na aktivní metabolity:
metabolity s obsahem síry (80 %) a částečně na kanrenon (20 %). Ačkoli je plasmatický poločas samotného
spironolaktonu krátký (1,3 hodiny), poločasy aktivních metabolitů jsou delší (v rozmezí od 2,8 do 11,hodin). Eliminace metabolitů probíhá primárně močí a sekundárně biliární exkrecí stolicí.
Po 15denním podávání 100 mg spironolaktonu zdravým dobrovolníkům ne nalačno byl čas do dosažení
maximální plasmatické koncentrace (tmax) 2,6 hodin, vrchol plasmatické koncentrace (Cmax) 80 ng/ml a
eliminační poločas (t1/2) spironolaktonu přibližně 1,4 hodiny. U 7-alfa-(thiomethyl)spironolaktonu byl tmax
3,2 hodiny, Cmax 391 ng/ml a t1/2 13,8 hodiny a u kanrenonu byl tmax 4,3 hodiny, Cmax 181 ng/ml a t1/2 16,hodiny.
Účinek jedné dávky spironolaktonu na ledviny dosahuje svého vrcholu po 7 hodinách a přetrvává nejméně
po dobu 24 hodin.

Pediatrická populace

Nejsou dostupné farmakokinetické údaje ohledně použití u pediatrické populace. Doporučení pro dávkování
pro pediatrii vycházejí z klinických zkušeností a případových studií zdokumentovaných ve vědecké
literatuře.

5.3 Preklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

U potkanů, myší a králíků byla i.p. LD50 790, 360 a 870 mg/kg tělesné hmotnosti, zatímco intragastrická
LD50 byla u všech tří druhů více než 1000 mg/kg.
Ve studiích chronické toxicity u potkanů byl u spironolaktonu prokázaný tumorigenní účinek a jeho
proliferativní účinky se projevily na endokrinních orgánech a játrech. V jedné studii s dávkami 25, 75 a
250krát vyššími, než jsou obvyklé denní dávky u člověka 2 mg/kg, se projevil statisticky významný nárůst
výskytu benigních adenomů štítné žlázy a varlat, který byl závislý na dávce. U samic potkanů byl statisticky
významný nárůst maligních nádorů mléčné žlázy jen při středních dávkách. U samců potkanů došlo ke
zvýšení proliferativních změn v játrech, které byly závislé na dávce. Při nejvyšších dávkách (500 mg/kg)
zahrnoval rozsah účinků hepatocytomegalii, hyperplastické noduly a hepatocelulární karcinom: výskyt
hepatocelulárního karcinomu nebyl statisticky významný při hodnotě p=0,05.
U potkanů, kterým byl podávaný kalium-kanreonát po dobu jednoho roku, byl pozorován na dávce závislý
(nad 20 mg/kg/den) výskyt myelocytové leukemie. V dlouhodobých (2 roky) studiích perorální
kancerogenity kalium-kanreonátu u potkanů byla pozorovány myelocytová leukemie a nádory jater, štítné
žlázy, varlat a prsu. V textech na bakteriích a kvasinkách neměl kalium-kanreonát mutagenní účinek.
V některých in vitro testech měl pozitivní mutagenní účinek na savčí buňky po metabolické aktivaci.
Kalium-kanreonát nebyl u savců mutagenní in vivo. Kanrenon a kyselina kanrenoová jsou hlavními
metabolity kalium-kanreonátu draselného. Spironolakton se také metabolizuje na kanrenon. Ve studiích
chronické toxicity u potkanů s dávkami spironolaktonu až do 500 mg/kg/den nebyl pozorovaný zvýšený
výskyt leukemie.
Význam těchto tumorigenních nálezů není s ohledem na klinické použití spironolaktonu jasný. Nicméně
dlouhodobé podávání spironolaktonu mladým pacientům vyžaduje pečlivé zvážení přínosů a možných rizik.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, mastek, kukuřičný škrob, monohydrát laktosy.

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
let.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C, uchovávejte vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před
světlem.


6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/PVC blistr, příbalová informace, krabička (pro velikosti balení 20 a 100 tablet).
Polyprolylénová lahvička s polyethylénovým uzávěrem, příbalová informace, krabička (pro velikost balení
100 tablet).
Velikost balení:
Blistry: 20 nebo 100 tablet
Lahvička: 100 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
K perorálnímu užití. Lze užívat dlouhodobě, intervaly mezi dávkami se řídí počtem denních dávek,
minimální odstup by neměl být kratší než 5 hodin. U mladších dětí se podávají tablety rozdrcené současně
s jídlem.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Gedeon Richter Plc.,
Gyömrői út 19-21,
1103 Budapešť,
Maďarsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
50/512/92-S/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 8.9.Datum posledního prodloužení registrace: 30.11.
10. DATUM REVIZE TEXTU
7. 6.