Ursosan Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii onemocnění žlučníku, přípravky obsahující žlučové
kyseliny, ATC kód: A05AA02.

Kyselina ursodeoxycholová (UDCA) je endogenní terciární žlučová kyselina, která se v malém
množství nachází v lidské žluči. Syntetizuje se v játrech ze 7-ketolitocholové kyseliny, která je
produktem bakteriální oxidace chenodeoxycholové kyseliny (CDC). UDCA je hydrofilnější než
ostatní žlučové kyseliny a ve srovnání s nimi je téměř netoxická.
Po perorálním podání UDCA inhibuje vstřebávání cholesterolu ze střeva, snižuje syntézu cholesterolu
v játrech a snižuje vylučování endogenního cholesterolu do žluči. Postupné rozpouštění
cholesterolových konkrementů je způsobeno pravděpodobně disperzí cholesterolu a vytvářením
tekutých krystalů.

Změnou podílů koncentrací lipofilních žlučových kyselin a hydrofilní UDCA vyvolanou přívodem
exogenní UDCA a tvorbou netoxických smíšených micel je dán i příznivý účinek kyseliny
ursodeoxycholové u cholestatických jaterních chorob a refluxní gastritidy. Spolu s apolární žlučovou
kyselinou CDC tvoří smíšené micely, v nichž CDC vytváří apolární jádro a UDCA obal. Toxická
CDC je tímto způsobem blokována uvnitř micely, takže je snížen toxický a membrány poškozující
účinek refluxní tekutiny v žaludeční šťávě.
Díky polárnímu charakteru UDCA se navíc vytvářejí dvojice molekul, které se mohou inkorporovat do
buněčných membrán bohatých na fosfolipidy. To znamená, že buněčná membrána je stabilizována a
není již přístupná agresivním účinkům cytotoxických micel.
Na tomto účinku se podílí rovněž cytoprotektivní a imunologické působení UDCA.
Účinek UDCA na primární biliární cirhózu je dán třemi mechanismy účinku:
- Vytěsněním apolárních žlučových kyselin (tvorbou netoxických smíšených micel)
- Stabilizací buněčné membrány.
- Imunologickým působením.

Pediatrická populace
Cystická fibróza
Zkušenosti s léčbou UDCA jsou v případě pediatrických pacientů s hepatobiliárními poruchami
spojenými s cystickou fibrózou (CFADH) dostupné z klinických studií trvajících až 10 let i déle.
Je doloženo, že léčba pomocí UDCA je schopna omezit proliferaci žlučovodů, zastavuje progresi
histologicky patrného poškození, a dokonce dokáže zvrátit hepatobiliární změny, podává-li se
v časných stádiích CFADH. Aby byla léčba co nejúčinnější, je třeba začít s léčbou pomocí UDCA,
jakmile je stanovena diagnóza CFADH.