Urapidil stada Bezpečnost (v těhotenství)

Akutní toxicita
Akutní toxicita urapidil hydrochloridu byla studována na myších a potkanech. Hodnoty
LD50 (vztažené k urapidil bázi) se po perorálním podání pohybovaly mezi 508 až mg/kg tělesné hmotnosti podání a po intravenózním podání mezi 140 až 260 mg/kg
tělesné hmotnosti.
Mezi hlavní příznaky toxicity patřila sedace, ptóza, snížení motility, ztráta obranných
reflexů, hypotermie, lapání po dechu, cyanóza, tremor a křeče s následnou smrtí.

Chronická toxicita/Subchronická toxicita

Chronická toxicita byla studována na potkanech po perorálním podání s krmivem po
dobu 6 a 12 měsíců s dávkami až 250 mg/kg tělesné hmotnosti za den. Byla pozorována
sedace, ptóza, snížení váhového přírůstku, prodloužení cyklu říje a snížená hmotnost
dělohy.
Chronická toxicita byla studována u psů po dobu 6 a 12 měsíců s dávkami až 64 mg/kg
tělesné hmotnosti. Dávky 30 mg/kg tělesné hmotnosti za den a vyšší způsobily sedaci,
nadměrné slinění a tremor. U psů nebyly pozorovány žádné klinické ani
histopatologické změny.

Mutagenní a tumorigenní potenciál
Urapidil nevykazoval žádné mutagenní vlastnosti ve studiích na bakteriích (Amesův test,
host-mediated assay), ani ve studiích s lidskými lymfocyty, ani v kostní dřeni při
metafázovém testu na myších. Test oprav DNA na potkaních hepatocytech byl negativní.

Studie karcinogenity u myší a potkanů trvající po dobu 18 a 24 měsíců nenaznačují
tumorigenní potenciál významný pro člověka. Speciální studie na myších a potkanech
ukázaly, že urapidil zvyšuje hladinu prolaktinu. Zvýšená hladina prolaktinu u hlodavců
stimuluje růst prsní tkáně. Na základě dostupných informací o mechanismu účinku se
výskyt tohoto účinku u lidí po podání terapeutických dávek neočekává a v klinických
studiích nebyl prokázán.

Reprodukční a vývojová toxicita
Studie reprodukční toxicity na potkanech, myších a králících neprokázaly teratogenní účinek urapidilu.
Studie chronické a reprodukční toxicity s urapidilem na potkanech a myších ukázaly vliv na fertilitu
samců a rovněž prokázaly histopatologické nálezy v reprodukčních orgánech samic.
Prodloužení nebo absence cyklu říje pozorované u samic potkanů, stejně jako snížení hmotnosti dělohy
v důsledku zvýšené hladiny prolaktinu vyvolané urapidilem, jsou po ukončení léčby reverzibilní.
Fertilita samic nebyla narušena. Význam těchto nálezů pro člověka není znám z důvodu druhových
rozdílů. V dlouhodobých klinických studiích nebyl pozorován žádný vliv na ženský hypofyzárně-
gonádový systém.
Ve studiích embryo-fetálního vývoje na králících bylo pozorováno, že při podávání dávek
způsobujících maternální toxicitu, může být pozorována zvýšená četnost fetální mortality.
Peri- a postnatální studie na potkanech generace F1 ukázaly zvýšenou fetální mortalitu a sníženou
porodní hmotnost v souvislosti s urapidilem. U generace F2 nebyly pozorovány žádné nálezy. Nejsou
k dispozici žádné toxikokinetické údaje (Cmax, AUC). Z toho důvodu nelze stanovit žádné hranice
bezpečnosti pro klinickou expozici.