Timonil 600 retard Předávkování

Při zjištěné intoxikaci je nutno pomýšlet i na možnost kombinované intoxikace, např. při požití
více druhů léků v suicidiálním úmyslu. Při intoxikaci karbamazepinem se často setkáváme s
velmi vysokými dávkami (4 - 20 g), kdy plazmatická hladina přesahuje 20 μg/ml. V literatuře
byly popsány případy letálního zakončení při požití karbamazepinu v suicidiálním úmyslu,
nebo při kombinovaném požití s jinými léky, naopak v jiných případech osoby s plazmatickou
koncentrací až 38 μg/ml intoxikaci přežily.

Příznaky intoxikace:
Při každém předávkování se mohou ve zvýšené míře projevit příznaky popsané pod
nežádoucími účinky, jako jsou závratě, ataxie, pocity omámenosti, stupor, nauzea, zvracení,
podrážděnost, neklid, zmatenost, mimovolní pohyby, dysartrie, mydriáza, nystagmus, flush,
retence moči, cyanóza, opistotonus, abnormity reflexů (zvýšení nebo snížení). Dále se mohou
objevit ještě následující symptomy: tremor, excitace, hypotermie, tonicko-klonické křeče,
snížená hladina vědomí, kóma, respirační a kardiovaskulární poruchy, spíše s poklesem
krevního tlaku (ale i s jeho vzestupem), tachykardie a A-V blok a srdeční zástava, poruchy
vědomí až k zástavě dechu a srdečnímu selhání. Mohou se též objevit EEG dysrytmie a změny
na EKG (arytmie, převodní poruchy). V ojedinělých případech mohou být zjišťovány i změny
laboratorních parametrů - leukocytóza, leukopenie, neutropenie, glykosurie, ketonurie.
Byly hlášeny ojedinělé případy rhabdomyolýzy spojené s toxicitou karbamazepinu.

Léčba intoxikace
Specifické antidotum při akutní intoxikaci karbamazepinem neexistuje. Léčba předávkování je
proto symptomatická, tj. hospitalizace, stanovení plazmatických hladin karbamazepinu na
potvrzení intoxikace karbamazepinem a upřesnění stupně předávkování, co nejrychlejší
eliminace noxy, vyvolání zvracení a/nebo výplach žaludku, dále zabránění resorpce včasným
podáním aktivního uhlí nebo laxativa. Opožděný výplach žaludku může vést k opožděné
absorpci, což může mít za následek relaps během rekonvalescence.
Za soustavného klinického sledování je nutno zajistit vitální funkce, sledovat plazmatickou
koncentraci a srdeční funkce, v případě potřeby úprava změn elektrolytické rovnováhy. Při
záchvatech křečí lze podat vhodná antikonvulziva (benzodiazepam - i.v.). Nelze doporučit
podání barbiturátů vzhledem k možné depresi dechových funkcí, a to zvláště u dětí.
Doporučovala se hemoperfúze přes aktivní uhlí. Hemodialýza je účinnou možností pro léčení
předávkování karbamazepinem.