Tigecycline mylan Bezpečnost (v těhotenství)

Ve studiích toxicity po opakovaném podávání u laboratorních potkanů a psů byla pozorována
lymfoidní deplece/atrofie lymfatických uzlin, sleziny a thymu, snížené počty erytrocytů, retikulocytů,
leukocytů a trombocytů, ve spojení s hypocelularitou kostní dřeně, a byly pozorovány nežádoucí
renální a gastrointestinální účinky při podávání tigecyklinu při expozicích 8 a 10násobkům denní
dávky pro člověka na základě AUC u laboratorních potkanů a psů, v daném pořadí. Bylo prokázáno,
že tyto změny jsou po dvou týdnech podávání reverzibilní.

U laboratorních potkanů bylo pozorováno zabarvení kostí, které po dvou týdnech podávání nebylo
reverzibilní.

Výsledky studií na zvířatech ukazují, že tigecyklin prostupuje placentou a je nalézán ve fetálních
tkáních. Ve studiích reprodukční toxicity byla při podávání tigecyklinu pozorována snížená hmotnost
plodů u laboratorních potkanů a králíků (sdružená s opožděním osifikace) a odumření plodů u králíků.
U laboratorních potkanů nebo králíků nebyl tigecyklin teratogenní. Tigecyklin neměl vliv na páření
nebo fertilitu u potkanů při expozicích odpovídajícím až 4,7násobku denní dávky u člověka stanovené
na základě AUC. U samic potkanů nebyly zjištěny žádné s lékem související účinky na vaječníky nebo
na reprodukční cykly při expozicích odpovídajících až 4,7násobku denní dávky pro člověka stanovené
na základě AUC.

Výsledky ze studií na zvířatech s podáváním 14C-značeného tigecyklinu ukazují, že tigecyklin je
snadno vylučován mlékem laktujících samic laboratorního potkana. Shodně s omezenou perorální
biologickou dostupností tigecyklinu existuje malá nebo žádná systémová expozice tigecyklinu u
kojených mláďat v důsledku expozice prostřednictvím mateřského mléka.


Celoživotní studie na zvířatech pro vyhodnocení kancerogenního potenciálu tigecyklinu nebyly
provedeny, ale krátkodobé studie genotoxicity tigecyklinu byly negativní.

Ve studiích na zvířatech bylo intravenózní podávání bolusu tigecyklinu sdruženo s histaminovou
reakcí. Tyto účinky byly pozorovány při expozici 14 a 3násobku denní dávky pro člověka na základě
AUC u laboratorních potkanů a psů, v daném pořadí.

Po podávání tigecyklinu nebyl u laboratorních potkanů pozorován žádný důkaz fotosenzitivity.