PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací
o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky.
Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Strimvelis 1-10 x106 buněk/ml infuzní disperze
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
2.1 Obecný popis
Autologní frakce obohacená CD34+ buňkami transdukovanými retrovirovým vektorem, který kóduje
humánní cDNA sekvenci adenosindeaminázy kmenových/progenitorních
2.2 Kvalitativní a kvantitativní složení
Léčivý přípravek je obsažen v jednom nebo více infuzních vacích. Jeden infuzní vak s přípravkem
Strimvelis specifický pro každého pacienta obsahuje autologní buněčnou frakci obohacenou CD34+,
která obsahuje CD34+ buňky transdukované retrovirovým vektorem, který kóduje humánní ADA
cDNA sekvenci.
Kvantitativní informace týkající se CD34+ buněk/kg a celkového počtu buněk v přípravku jsou
uvedeny v označení každé jednotlivé šarže. Koncentrace je 1-10 x 106 CD34+ buněk/ml.
Pomocná látka se známým účinkem
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,15 mmol sodíku v jednom ml.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Infuzní disperze.
Zakalená až čirá, bezbarvá až růžová disperze buněk.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Strimvelis je indikován k léčbě pacientů se závažným kombinovaným imunodeficitem způsobeným
deficitem adenosindeaminázy kmenových buněk s odpovídajícím lidským leukocytárním antigenem
4.2 Dávkování a způsob podání
Strimvelis musí být podán v transplantačním centru lékařem, který má předchozí zkušenosti s léčbou
pacientů s ADA-SCID a s používáním přípravků ex vivo genové terapie autologními CD34+. Přípravek
lze podávat pouze po konzultaci s pacientem a/nebo jeho rodinou. Očekává se, že pacienti vstoupí do
léčebného registru a budou dlouhodobě sledováni.
Přípravek Strimvelis je určen pouze pro autologní použití
Je nutno mít připraveny rezervní CD34+ kmenové buňky v počtu alespoň 1 x 106 CD34+ buněk/kg. Ty
je nutno získat od pacienta alespoň 3 týdny před léčbou přípravkem Strimvelis. Rezervní kmenové
buňky jsou určeny jako záchranná léčba v případě selhání během výroby, selhání transplantace nebo
prolongované aplazie kostní dřeně po léčbě.
Pacient musí být schopen odběru dostatečného počtu CD34+ buněk, které poskytnou
minimálně 4 x 106 purifikovaných CD34+ buněk/kg potřebných k výrobě přípravku Strimvelis.
Před infuzí musí být potvrzeno, že totožnost pacienta souhlasí se základními jedinečnými údaji
o pacientovi na infuzním vaku
Podmínky před léčbou
Doporučuje se, aby byl podán intravenózně busulfan v dávce 0,5 mg/kg každých 6 hodin po dobu
dvou po sobě jdoucích dnů; podávání busulfanu má být zahájeno tři dny před podáním přípravku
Strimvelis. Celková dávka busulfanu je 4 mg/kg, rozdělená na 8 dávek po 0,5 mg/kg. Hladiny
busulfanu v plazmě je třeba měřit oba dny po první denní dávce sériovými odběry krve za použití
vhodné metody. Překročí-li AUC busulfanu 4 000 nanogramů/ml*hod snížit v závislosti na AUC.
Premedikace
Doporučuje se, aby 15-30 minut před infuzí přípravku Strimvelis bylo podáno intravenózně
antihistaminikum.
Dávkování
Doporučené rozmezí dávek přípravku Strimvelis je mezi 2 a 20 x 106 CD34+ buněk/kg.
Obsahuje-li přípravek méně než 2 x 106 CD34+ buněk/kg, je na ošetřujícím lékaři, aby podle
individuálního poměru přínosu a rizika rozhodl, zda začít s léčbou. V klinických studiích bylo
u pacientů léčených méně než 2 x 106 CD34+ buněk/kg pozorováno selhání léčby.
Strimvelis se podává pouze jednou.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Tento léčivý přípravek není určen k podání u pacientů ve věku > 65 let a v této věkové skupině nebyl
studován.
Porucha funkce ledvin
Tento léčivý přípravek nebyl studován u pacientů s poruchou funkce ledvin. Neočekává se nutnost
úpravy dávky.
Porucha funkce jater
Tento léčivý přípravek nebyl studován u pacientů s poruchou funkce jater. Neočekává se nutnost
úpravy dávky.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Strimvelis u dětí ve věku nižším než šest měsíců a vyšším než 6 let
a 7 měsíců nebyly stanoveny
Způsob podání
Strimvelis je určen pouze k intravenózní infuzi.
Opatření, která je třeba učinit při manipulaci s přípravkem nebo jeho podáváním
Zdravotničtí pracovníci, kteří zacházejí s přípravkem Strimvelis, musí používat odpovídající ochranná
opatření s přípravkem.
Pokyny k přípravě, náhodné expozici a likvidaci přípravku Strimvelis
K podání je nutno použít transfuzní set s filtrem. Je třeba použít pouze filtry určené pro použití
s transfuzními sety, aby se zabránilo nechtěnému odstranění buněk z přípravku.
Rychlost infuze nesmí přesáhnout 5 ml/kg/hod. Doba podání je přibližně 20 minut podání je nutné vypláchnout infuzní vak pomocí 50ml injekční stříkačky naplněné 9 mg/ml roztoku chloridu sodného pro injekce.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Současná leukemie nebo myelodysplazie nebo jejich výskyt v anamnéze.
Pozitivní test na virus lidské imunodeficience infekčního agens uvedeného v platné EU Cell and Tissue Directive před odběrem kostní dřeně.
Genová terapie v anamnéze.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Musí být splněny požadavky na sledovatelnost buněčných léčivých přípravků pro moderní terapii.
Aby se zajistila sledovatelnost, má se uchovávat po dobu 30 let název přípravku, číslo šarže a jméno
léčeného pacienta.
Autologní použití
Strimvelis je určen pouze pro autologní použití a nikdy nesmí být podán jinému pacientovi než
původnímu dárci CD34+ buněk.
Riziko inzerční onkogeneze
Jeden případ lymfoidní leukemie z T-řady byl hlášen u dítěte s ADA-SCID 4,7 roku po léčbě
přípravkem Strimvelis Doporučuje se, aby byli pacienti monitorováni dlouhou dobu, aby navštěvovali lékaře nejméně jednou
za rok po dobu prvních 11 let a pak po 13 letech a po 15 letech od léčby přípravkem Strimvelis a aby
jim vždy bylo provedeno vyšetření krevního obrazu včetně diferenciálu, biochemie a thyreotropního
hormonu.
Obecně
Dlouhodobý účinek a trvání odpovědi na přípravek Strimvelis u ADA-SCID nebyly systematicky
hodnoceny po dobu delší než 8 let po léčbě
Neimunologické projevy ADA-SCID nemusí na přípravek Strimvelis reagovat.
Byly hlášeny případy kožních papilomů, abnormální elektroforézy bílkovin v séru a po jednom
případu lipofibromu, plicního útvaru a snížení repertoáru T-buněk V beta. Kauzální vztah k přípravku
nebyl prokázán.
V některých případech se může stát, že pacient nebude moci dostat léčbu kvůli problémům při výrobě.
Po tomto oznámení může ošetřující lékař příslušně modifikovat pacientův léčebný program
Musí být zvážena zvláštní upozornění a opatření týkající se léčivých přípravků myeloablativního
přípravného režimu.
Imunitní rekonstituce
Během klinických studií se počty T lymfocytů Hodnota mediánu 3 roky po genové terapii byly nižší než normální hodnoty. Doporučuje se
pokračovat ve sledování pacienta.
Komplikace související s použitím centrálního žilního katetru včetně infekcí a trombů
Byly hlášeny nežádoucí účinky související s použitím centrálního žilního katetru catheter, CVCmonitorováni z hlediska výskytu potenciálních příhod souvisejících s katetrem.
Hypersenzitivita a reakce související s infuzí
Tento léčivý přípravek je nutno používat s opatrností u pacientů s hypersenzitivitou
na aminoglykosidy nebo bovinní séroalbumin.
Selhání štěpu
Vyskytly se případy neúspěšné léčby. Někteří pacienti museli obnovit dlouhodobou substituční
enzymatickou léčbu a/nebo jim musely být transplantovány kmenové buňky Pacienti mají být pečlivě monitorováni s ohledem na výskyt závažných a oportunních infekcí,
parametry imunitní rekonstituce a potřebu intravenózně podávané náhrady imunoglobulinu v případě nedostatečné odpovědi se doporučuje zahájit jinou léčbu ADA-SCID pod dohledem lékaře.
Přenos infekčního agens
Existuje malé riziko přenosu infekčních agens. Zdravotničtí pracovníci, kteří podávají přípravek
Strimvelis, proto mají po léčbě u pacientů sledovat známky a příznaky infekcí a v případě potřeby je
vhodně léčit.
Autoimunita a imunogenicita
U pacientů s ADA-SCID může dojít k rozvoji autoimunity. V klinických studiích mělo 67 % léčených pacientů autoimunitní protilátky nebo jiné projevy autoimunitní aplastická anemie, autoimunitní hepatitida a syndrom Guillain-BarréDoporučuje se pravidelné sledování klinické autoimunity.
S přípravkem Strimvelis nebylo provedeno testování imunogenicity.
Léčba pacientů mladších než 6 měsíců a starších než 6 let a 7 měsíců
Léčba má být provedena s opatrností u pacientů mladších než 6 měsíců a starších než 6 let a 7 měsíců,
protože pro tato věková rozpětí nejsou dostupné žádné údaje z klinických studií. U starších pacientů je
typicky snížená schopnost poskytnout větší množství CD34+ buněk, což může znamenat, že starší
pacienti nemohou být léčeni. Úspěšnost tvorby T buněk po léčbě je pravděpodobně také ovlivněna
reziduální funkcí thymu, která může být u starších dětí narušena. Použití tohoto léčivého přípravku
u starších pacientů, než jací byli dříve studováni, má být pečlivě zváženo a vyhrazeno pouze pro
případy, kdy byly vyčerpány všechny ostatní možnosti léčby.
Sérologické testování
U všech pacientů má být před odběrem kostní dřeně vyšetřena přítomnost HIV-1/2, HTLV-1/2, HBV,
HCV a mykoplazmy s cílem zajistit přijetí buněčného zdrojového materiálu pro výrobu přípravku
Strimvelis.
Pacienti, kteří byli dříve pozitivně testováni na hepatitidu C, mohou být léčeni přípravkem Strimvelis,
pokud je u nich prokázána absence pokračující infekce za pomoci testu nukleových kyselin s mezí
stanovitelnosti ≤ 15 mezinárodních jednotek/ml. Výsledky musí být negativní nejméně při 3 po sobě
jdoucích testech v průběhu minimálně 4 týdnů po ukončení léčby hepatitidy C, poslední test má být
proveden maximálně 3 dny před odběrem buněk.
Dárcovství krve, orgánů, tkání a buněk
Pacienti léčení přípravkem Strimvelis nikdy v budoucnu nesmějí darovat krev, orgány, tkáně a buňky
k transplantaci. Tyto informace jsou uvedeny na kartě pacienta.
Po podání přípravku Strimvelis
Výsledky kontroly kvality ve druhé fázi budou k dispozici až po infuzi přípravku. Pokud budou po
infuzi léčivého přípravku zjištěny klinicky relevantní problémy s kvalitou, například výsledky mimo
specifikaci, bude o tom informován ošetřující lékař. Lékař má pacienta podle potřeby sledovat a/nebo
léčit.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje 42 až 137 mg sodíku v jednotce dávky, což
odpovídá 2 až 7 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro
dospělého, který činí 2 g sodíku.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Neočekávají se interakce přípravku Strimvelis se skupinou
enzymů jaterního cytochromu P-450 nebo s transportéry léčiv.
Živé vakcíny
Bezpečnost imunizace živými virovými vakcínami po léčbě přípravkem Strimvelis nebyla studována.
Očkování živými virovými vakcínami se nedoporučuje během 6 týdnů před zahájením
nemyeloablativního přípravného režimu a až do doby hematologického a imunologického zotavení po
léčbě přípravkem Strimvelis.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Jelikož přípravek Strimvelis není určen k použití u dospělých, nejsou k dispozici údaje o použití
během těhotenství nebo kojení u lidí ani reprodukční studie na zvířatech.
Pokud jde o fertilitu, prostudujte si souhrn údajů o přípravku pro léčivý přípravek pro přípravný režim.
Je třeba poznamenat, že ošetřující lékař má informovat rodiče/ošetřovatele pacienta o možnostech
kryokonzervace spermatogenních kmenových buněk nebo tkáně vaječníků.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Strimvelis nemá žádný nebo má zanedbatelný dlouhodobý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu
Bezpečnost přípravku Strimvelis byla hodnocena u 33 subjektů, tj. 22 pacientů léčených v programu
klinického vývoje a 11 pacientů léčených v komerčním prostředí, s mediánem doby sledování 12 let u
pacientů léčených v klinických studiích a 1,5 roku u pacientů léčených v komerčním prostředí.
Vzhledem k malé populaci pacientů a velikosti kohort neposkytují nežádoucí účinky v níže uvedené
v tabulce kompletní obraz o druhu a četnosti těchto účinků. Závažné nežádoucí účinky zahrnují akutní
leukemii z T-řady a autoimunitní poruchy aplastickou anemii, autoimunitní hepatitidu, autoimunitní trombocytopenii a syndrom Guillain-BarréNejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem byla pyrexie.
Nežádoucí účinky v tabulce
Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže s použitím tříd orgánových systémů a četnosti podle MedDRA.
Použité kategorie četnosti jsou: velmi časté frekvencí jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí s klesající závažností.
Třídy orgánových systémů Velmi časté Časté
Poruchy krve a lymfatického
systému
Anemiea
Neutropeniea
Autoimunitní hemolytická
anemie, autoimunitní
aplastická anemie,
autoimunitní
trombocytopenie
Endokrinní poruchy + \ S R W K \ U H y ] D $ X W R L P X Q L W Q t