Serdolect Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Sertindol je metabolizován v játrech, eliminační poločas je přibližně 3 dny. Při opakovaném podání
clearance sertindolu klesá na průměrnou hodnotu 14 l/h (ženy mají o přibližně 20 % nižší zdánlivou
clearance než muži, přestože clearance přepočítané na tělesnou hmotnost jsou porovnatelné). Při
opakované dávce dochází k vyšší kumulaci, než by se mohlo odvodit z jednotlivé dávky. Tento fakt je
způsoben zvýšením systémové biologické dostupnosti. Při dosažení ustáleného stavu je clearance
nezávislá na dávce a plazmatické koncentrace odpovídají dávce. Ve farmakokinetice sertindolu se
vyskytuje mírná interindividuální variabilita, způsobená polymorfismem cytochromu P450 2D(CYP2D6). Pacienti, kteří mají nedostatečně rozvinutou funkci tohoto hepatálního enzymu, mají
clearance poloviční až třetinovou ve srovnání s rychlými metabolizátory CYP2D6. U pomalých
metabolizátorů (maximálně 10 % populace) proto dosahuje plazmatická hladina 2-3krát vyšších hodnot.
Hladiny sertindolu tedy nejsou správnými ukazateli jeho terapeutického účinku u jednotlivých pacientů a
dávkování by mělo být hodnoceno dle léčebného účinku a snášenlivosti.

Absorpce
Sertindol se velmi dobře vstřebává. Po perorálním podání dosahuje sertindol maximální hladiny za
přibližně 10 hodin (Tmax = 10 hod). Různé síly jsou bioekvivalentní. Potrava a antacida s obsahem
hlinitých a hořečnatých solí nemají klinicky významný vliv na rychlost a rozsah absorpce sertindolu.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem sertindolu (V/F) po opakované dávce je přibližně 20 l/kg. Vazba sertindolu
na plazmatické bílkoviny je přibližně 99,5 %; primárně se váže na albumin a kyselý 1-glykoprotein.
U pacientů léčených doporučenými dávkami bylo 90 % naměřených koncentrací nižších než 140 ng/ml (~
320 nmol/l). Sertindol proniká do červených krvinek v poměru krev/plazma = 1,0. Sertindol snadno
proniká přes hematoencefalickou a placentární bariéru.

Metabolismus
V lidské plazmě byly zjištěny dva metabolity: dehydrosertindol (vzniká oxidací imidazolidinového kruhu)
a norsertindol (vzniká N-dealkylací). Koncentrace dehydrosertindolu je přibližně 80 % a norsertindolu % v poměru ke koncentraci původní látky v ustáleném stavu. Účinek sertindolu je způsoben především
původní látkou a metabolity nevykazují klinicky významný farmakologický účinek.

Eliminace
Sertindol a jeho metabolity se vylučují velmi pomalu, 14 dní po podání se zcela vyloučí 50-60 %
radioaktivně značené perorální dávky. Přibližně 4 % podané dávky se vyloučí močí ve formě původní
látky a metabolitů. Původní látky je v moči méně než 1 % z celkově podané dávky. Sertindol je z
organismu vylučován zejména stolicí ve formě původní látky a metabolitů.