Ve studiích s laboratorními zvířaty bylo pozorováno prodloužení QT intervalu, které bylo pravděpodobně způsobené inhibicí pomalých draslíkových kanálů (IKr, HERG). Na Purkyňových vláknech pocházejících z myokardu králíka a psa se však neprokázala časná depolarizace sertindolem. Přítomnost časné depolarizace je nutnou podmínkou k vyvolání torsade de pointes (TdP). Sertindol nevyvolal komorovou arytmii typu TdP na sinoatriálním uzlu izolovaného králičího srdce ani při experimentálně vyvolané těžké hypokalemii (1,5 mmol) a bradykardii. Nicméně převzetí poznatků o prodloužení QT intervalu a arytmiích získaných v předklinických studiích do klinické praxe může být ztíženo výraznými mezidruhovými rozdíly.
Akutní toxicita sertindolu je nízká. Ve studiích chronické toxicity u laboratorních potkanů a psů při dávkách 3-5krát vyšších, než jsou dávky užívané v klinické praxi, byly pozorovány některé účinky související s farmakologickými vlastnostmi léčiva.
Reprodukční studie u zvířat neprokázaly teratogenní účinek. V peri/postnatální studii s potkany byla zaznamenána zvýšená mortalita mláďat, snížený přírůstek tělesné hmotnosti a opoždění vývoje mláďat. Tyto účinky při dávkách podobných nebo nižších, než je maximální doporučená denní dávka (pro dospělé v mg/m2) byly spojeny s pozorovaným projevem toxicity u matek. Frekvence páření a fertilita byly u potomků samic léčených sertindolem sníženy.
Páření a plodnost u dospělých potkaních samců byly ovlivněny při užití dávek 0,14 mg/kg/den a vyšších. Reverzibilní poškození plodnosti se připisuje farmakologickému profilu sertindolu.
Ve studiích genotoxicity in vitro a in vivo sertindol nepůsobil genotoxicky. Ve studiích karcinogenity prováděných na myších a potkanech nebyl prokázán vyšší výskyt nádorů souvisejících s podáváním sertindolu v klinické praxi.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ