Sp.zn.sukls
Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
selenase injekční roztok 500 μg, injekční roztok 50 μg/ml
500 mikrogramů selenu v 10 ml injekčního roztoku

Léčivá látka: natrii selenis pentahydricus

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Každá injekční ampule o objemu 10 ml obsahuje 500 mikrogramů selenu ve formě 1665 mikrogramů natrii
selenis pentahydricus (Na2SeO3 . 5 H2O), což odpovídá 50 μg/ml.

Pomocné látky: sodné sloučeniny odpovídající 0,16 mmol (3,57 mg) sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA
Roztok pro injekce.
Čirý a bezbarvý roztok.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace
Prokázaný deficit selenu, který nelze kompenzovat potravinovými zdroji.

4.2 Dávkování a způsob podání
Denní dávka
100–200 mikrogramů selenu. Je-li pro dosažení normální hladiny v krvi třeba více selenu, je možné dávku
zvýšit na 500 mikrogramů selenu (což odpovídá 1 injekční vialce = 500 mikrogramů).


Způsob podání
Přípravek selenase injekční roztok se podává ve formě intramuskulární nebo intravenózní injekce. Je nutno
stanovovat hladiny selenu v plné krvi nebo séru, a tak zajistit sledování úspěšnosti léčby.

Pokud se přípravek selenase injekční roztok podává jako doplněk celkových infúzních roztoků, určených k
celkové parenterální výživě, je nutno zajistit denní dávku 100 mikrogramů selenu.

Podávání přípravku selenase injekční roztok ve formě doplňkové dávky (100 mikrogramů selenu denně)
není časově omezeno.

Dávkování u dětí
Zahajovací dávka 2 μg/kg tělesné hmotnosti a udržovací dávka 1 μg/kg tělesné hmotnosti denně. Pro
monitorování úspěšnosti léčby by se měla zjišťovat hladina selenu v plné krvi nebo v séru.

 
Dávkování u některých zvláštních skupin pacientů
Neexistují vědecké důkazy, vyžadující úpravu dávkování u pacientů s poruchami funkce ledvin či jater.

Dávkování u pacientů s poruchami funkce ledvin nebo jater


Neexistují vědecké důkazy, vyžadující úpravu dávkování u pacientů s poruchami funkce ledvin nebo jater.

4.3 Kontraindikace
Přecitlivělost na jakoukoliv složku výrobku (léčivou látku nebo pomocné látky).
Selenóza

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
selenase injekční roztok obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v ml, proto je v zásadě “bezsodíkový”.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Pokud se připravuje infúzní roztok, obsahující přípravek selenase injekční roztok jako doplněk, je třeba
zajistit, aby hodnota pH neklesla pod 7,0 a aby se do roztoku nepřidávaly redukční látky (např. vitamín C),
protože by mohlo dojít k precipitaci selenu (viz bod 6.2).

Elementární selen je nerozpustný ve vodných médiích a je biologicky nedostupný.

4.6 Těhotenství a kojení
Těhotenství
O užívání přípravku selenase injekční roztok v těhotenství nejsou k dispozici žádné údaje. Sporadicky
zveřejněné údaje ze studií, prováděných na zvířatech, uvádějí pouze, že přípravek je toxický a má vliv na
reprodukci při podávání dávek toxických pro matky. Za předpokladu, že se přípravek používá v případě
prokázaného deficitu selenu, neočekává se žádný nežádoucí vliv seleničitanu sodného na těhotenství či
plod.

Kojení
Selen se vylučuje do mateřského mléka. Neočekává se, že dávky, sloužící ke korekci deficitu selenu u kojící
matky, budou mít na kojence nežádoucí vliv.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Není relevantní.

4.8 Nežádoucí účinky
‘Celkové poruchy a reakce v místě podání’
Frekvence není známa (z dostupných údajů nelze určit):
Po intramuskulární podání byly hlášeny místní bolesti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek


4.9 Předávkování
K symptomům akutního předávkování patří česnekový dech, únava, nevolnost, průjem a bolesti břicha.
Chronické předávkování může ovlivnit růst nehtů a vlasů a může způsobit periferní polyneuropatii.

Protiopatření při předávkování zahrnují výplach žaludku, nucenou diurézu či podávání vysokých dávek
vitamínu C. Při nadměrném předávkování (1.000 –10.000 násobek běžné dávky) je nutno se pokusit
odstranit selen dialýzou. Podávání přípravku dimercaprol se nedoporučuje, protože dochází k potencování
toxického účinku selenu.




5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Minerální doplněk


ATC kód: A12CE
Selen představuje kofaktor různých enzymů v těle člověka a proto patří k základním stopovým prvkům. V
současnosti bylo identifikováno více než 25 bílkovin a bílkovinných subjednotek obsahujících selen; většinu
klinických a biochemických účinků selenu lze přisoudit jejich činnosti. To ovšem neznamená, že všechny
účinky selenu se týkají výlučně činnosti různých enzymů.

V organismu člověka byla identifikována glutathion peroxidáza s obsahem selenu a selenová bílkovina P.
Glutathion peroxidáza tvoří součást antioxidačního ochranného mechanismu buněk u savců. Selen jako
složka glutathion peroxidázy je schopen zpomalit rychlost peroxidace lipidů, a tím i výsledné poškození
buněčné stěny. Glutathion peroxidáza ovlivňuje metabolismus leukotrienů, tromboxanů a prostacyklinů.
Jodthyronin-5'-deiodináza typu I je u zvířat charakterizována jako selenový enzym, který přeměňuje thyroxin
(T4) na trijodthyronin (T3) – aktivní hormon štítné žlázy.

Deficit selenu se projevuje sníženými hladinami selenu v plné krvi nebo plasmě a potlačením činnosti
glutathion peroxidázy v plné krvi, plasmě nebo trombocytech. Patofyziologický význam reakcí, závislých na
selenu, byl prokázán ve studiích, zabývajících se deficitem selenu u člověka i u zvířat: Deficit selenu aktivuje
a inhibuje odezvu imunologických mechanismů, zvláště nespecifickou odezvu buněk a tělních tekutin. Deficit
selenu ovlivňuje činnost různých jaterních enzymů. Deficit selenu potencuje poškození, které játrům
způsobují oxidační nebo chemické faktory a toxicita těžkých kovů, například rtuti a kadmia.

Deficit selenu způsobuje u člověka tato onemocnění: Keshanská nemoc, endemická kardiopatie, Kashin-
Beckova nemoc, endemická osteoartropatie, doprovázená velmi závažnými deformacemi kloubů. S
klinickým projevem deficitu selenu se též setkáváme v důsledku dlouhodobé parenterální výživy a
nevyvážené diety.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Seleničitan sodný se nepřeměňuje na bílkoviny okamžitě. Většinu dodaného selenu v krvi využívají
erytrocyty a selen se za přispění enzymů přeměňuje na selenid vodíku. Selenid vodíku působí jako hlavní
zásobárna selenu jak pro eliminaci, tak i specifickou integraci selenu do selenoproteinů. Redukovaný selen
se váže na plasmatické proteiny, které migrují do jater a ostatních orgánů. Sekundární plasmatický transport
z jater k cílovým tkáním, které produkují pomocí syntézy glutathion peroxidázu, se pravděpodobně děje
prostřednictvím P-selenoproteinu, obsahujícího selenocystein. Další metabolická cesta syntézy
selenoproteinu se v současnosti u prokaryot stále ještě zkoumá. Selenocystein je v metabolických
procesech specificky zabudován do peptidovch řetězců glutathion peroxidázy.

Celý přebytek selenidu vodíku se metabolizuje přes methylselen a dimethylselen na iont trimethylselenonia –
základní produkt vylučování.

Perorálně podávaný selen se absorbuje v první řadě v tenkém střevě. Absorpce seleničitanu sodného ve
střevě není regulována homeostatickými mechanismy. V závislosti na koncentraci seleničitanu sodného a
přítomnosti příbuzných látek se obvykle pohybuje mezi 44 % a 89 % a někdy přesahuje i 90 %.
Aminokyselina cystein zvyšuje absorpci seleničitanu sodného.

Celkové množství selenu, přítomného v těle člověka, se pohybuje mezi 4 mg a 20 mg. V závislosti na
podávaném množství je selen u člověka vylučován výkaly, ledvinami a respiračním systémem. Selen se v
první řadě vylučuje ve formě iontu trimethylselenonia ledvinami. Vylučování závisí na formě selenu.

Proces vylučování selenu po intravenózním nebo perorálním podání probíhal ve třech fázích. Po perorálním
podání 10 mikrogramů ve formě [75Se] seleničitanu sodného se 14 % – 20 % absorbovaného selenu vyloučí
ledvinami během prvních dvou týdnů, zatímco plícemi a pokožkou se nevyloučí téměř nic. Pokles retence
selenu v plné krvi probíhal ve třech fázích s poločasem 0,7–1,2 dnů v první fázi, 1,7–11 dnů ve druhé fázi a
96–144 dnů ve fázi třetí. Ve srovnání s kosterním svalstvem nebo kostmi poklesla koncentrace selenu
rychleji v játrech, srdci a plasmě. Co se týče intravenózně podané dávky [75Se] seleničitanu sodného, pak
12 % dávky se vyloučilo během prvních 24 hodin. Dalších 40 % se vyloučilo při biologickém poločasu dnů. Poločas třetí fáze činil 115 dnů.

Srovnání vylučování po perorálním a intravenózním podání fyziologické dávky [74Se] seleničitanu sodného
probíhalo přímo: po podání 82 mikrogramů selenu ve formě seleničitanu sodného se 18 % intravenózně a
12 % perorálně podané dávky vyloučilo ledvinami během prvních 24 hodin spolu s metabolizovaným
fyziologickým selenem. Po proběhnutí zmíněné fáze zůstává proces vylučování u obou způsobů podání v
podstatě stejný. U zdravých dobrovolníků bylo vylučování perorálně a parenterálně podaného seleničitanu


sodného srovnatelné.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Literatura publikovaná o toxicitě selenu a seleničitanu sodného po jednorázovém a opakovaném podávání
neodhalila žádné negativní účinky na zdraví mimo těch, které byly už známé z experimentů na lidech.
Reprodukční toxicita byla zjištěna jen u velmi vysokých dávek a nebyly odhaleny žádné důkazy rizik
teratogenních účinků na savce při nižších než maternálně toxických dávkách. Ačkoliv data o mutagenicitě
a karcinogenicitě nejsou přesvědčivá, protože existují pozitivní i negativní účinky, negativní účinky v těchto
oblastech se všeobecně objevují při koncentracích nad normálními fyziologickými hladinami.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Chlorid sodný
Kyselina chlorovodíková
Voda pro injekce

6.2 Inkompatibility
Pokud se připravuje infúzní roztok, obsahující přípravek Selenase injekční roztok jako doplněk, je třeba
zajistit, aby hodnota pH neklesla pod 7,0 a aby se do roztoku nepřidávaly redukční látky (např. vitamín C),
protože by mohlo dojít k precipitaci selenu. Z důvodů bezpečnosti je třeba se po smíchání infúzních roztoků
s přípravkem selenase injekční roztok vyvarovat nespecifické precipitace.

6.3 Doba použitelnosti
Neotevřený přípravek: 4 roky
Po otevření ihned spotřebujte

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení
Selenase injekční roztok 500 μg, injekční roztok 50 μg/ml
Každá injekční lahvička o obsahu 10 ml roztoku pro injekce je vyrobena ze skla (typ I podle Ph. Eur.) a je
opatřena pryžovou zátkou (uzávěr typ I podle Ph. Eur.).
Velikost balení: 2, 10.

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním
Určeno výhradně k jednorázovému použití. Nespotřebovaný obsah je třeba zlikvidovat.

Přípravek selenase lze mísit s 0,9 % roztokem NaCl.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
biosyn Arzneimittel GmbH
Schorndorfer Str. D–70734 Fellbach
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Selenase injekční roztok 500 μg, injekční roztok 50 μg/ml: 91/590/05-C

9. DATUM REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
28.12.2005 / 25.05.
10. DATUM REVIZE TEXTU
16.7.