Ritalin Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psychostimulancia.
ATC kód: N06BA04

Ritalin mírně stimuluje centrální nervový systém s výraznějším účinkem na mentální než motorické
aktivity. Způsob účinku u člověka není dostatečně znám, ale předpokládá se, že stimulační účinek je
vyvolán inhibicí zpětného vychytávání dopaminu a norepinefrinu (noradrenalinu) do presynaptických
neuronů, čímž dojde ke zvýšení těchto neurotransmiterů v extraneuronálním prostoru.

Mechanismus, kterým Ritalin vyvolává psychické a behaviorální účinky u dětí, není jasně stanoven a
neexistují ani důkazy o tom, v jakém vztahu jsou tyto účinky ke stavu centrálního nervového systému.

Ritalin je racemát sestávající z D-methylfenidátu a L-methylfenidátu v poměru 1:1. D-izomer je
farmakologicky více aktivní než L-izomer.

Vliv 40 mg dexmethylfenidát-hydrochloridu, farmakologicky účinného D-izomeru přípravku Ritalin,
na QT/QTc interval byl sledován ve studii se 75 zdravými dobrovolníky. Maximální průměrné
prodloužení QTcF intervalů bylo <5 ms a horní limit 90% intervalu spolehlivosti byl pod 10 ms pro
všechna časově odpovídající srovnání oproti placebu. To bylo pod hranicí klinického významu a
nebyla patrná žádná souvislost s odpovědí na expozici.

Ritalin je k léčbě ADHD používán déle než 40 let. Jeho účinnost při léčbě ADHD je dobře prokázána.
Methylfenidát kromě zlepšení hlavních příznaků ADHD také zlepšuje chování při ADHD, jako je
zhoršený studijní výkon a sociální funkce.

Studie publikované v literatuře prokázaly, že Ritalin významně zlepšuje denní ospalost a kataplexii.