Rileptid Bezpečnost (v těhotenství)

Ve studiích (sub)chronické toxicity, kdy bylo dávkování zahájeno u pohlavně nezralých laboratorních
potkanů a psů, byly v závislosti na dávce shledány účinky na samčí a samičí pohlavní ústrojí a mléčné
žlázy. Tyto účinky souvisely se zvýšenou hladinou prolaktinu způsobenou blokádou dopaminového
D2 receptoru risperidonem. Studie na tkáňových kulturách dále naznačují, že by buněčný růst
v lidských tumorech prsu mohl být stimulován prolaktinem. Risperidon nebyl teratogenní u potkanů a
králíků. V reprodukčních studiích s risperidonem u potkanů byly pozorovány nežádoucí účinky na
páření a na porodní hmotnost a přežití mláďat. U potkanů byla intrauterinní expozice risperidonu
spojena s kognitivním deficitem v dospělosti. Další antagonisté dopaminu měli při podání březím
zvířatům negativní vliv na učení a motorický vývoj mláďat. Ve studiích toxicity u mláďat potkanů
byly pozorovány vyšší mortalita mláďat a zpožďování fyzického vývoje. Ve 40týdenní studii u štěňat
bylo zpožděno pohlavní zrání. Podle AUC nebyl růst dlouhých kostí dotčen u psů při 3,6násobku
maximální humánní expozice pro dospívající (1,5 mg/den); účinky na dlouhé kosti a pohlavní zrání
byly pozorovány při 15násobku maximální humánní expozice pro dospívající.

Strana 21 (celkem 22)

Risperidon nebyl genotoxický podle celé řady testů. Ve studiích kancerogenity u perorálního podání
risperidonu potkanům a myším byl pozorován nárůst adenomu hypofýzy (myši), endokrinního
adenomu slinivky (potkani) a adenomu mléčné žlázy (oba druhy). Tyto nádory mohou být spojeny
s prodlouženým antagonismem dopamin D2 a hyperprolaktinémií. Význam nálezů těchto nádorů u
hlodavců pro člověka není znám. In vitro a in vivo modely na zvířatech ukazují, že vysoké dávky
risperidonu mohou způsobit prodloužení QT intervalu, což bylo u pacientů spojováno s teoreticky
zvýšeným rizikem torsade de pointes.