Qlaira Interakce

Poznámka: Prostudujte si příbalové informace současně užívaných léků, zda neobsahují zmínku
o potenciálních interakcích.
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Následující interakce byly popsány v literatuře pro COC obecně nebo byly hodnoceny
v klinických studiích s přípravkem Qlaira.
• Účinky jiných léčivých přípravků na přípravek Qlaira
Interakce se mohou objevit s léky, které indukují mikrosomální enzymy, což může mít za
následek zvýšenou clearance pohlavních hormonů a může vést ke krvácení z průniku a/nebo
k selhání kontracepce.
Postup
Enzymová indukce může být pozorována již po několika dnech léčby. Maximální enzymová
indukce je obvykle pozorována během několika týdnů. Po přerušení léčby může enzymová
indukce přetrvávat po dobu okolo 4 týdnů.
Krátkodobá léčba
Ženy, které se léčí některým z enzymy indukujících léků, by měly přechodně používat navíc
k COC bariérovou kontracepční metodu nebo použít jinou metodu kontracepce. Bariérová


14
metoda by měla být používána po celou dobu léčby souběžně podávaným lékem a dalších 28 dní
po ukončení léčby.
Pokud léčba zasáhne do období ukončení užívání účinných tablet COC ze stávajícího balení,
placebo tablety musí být vyřazeny a ihned má být zahájeno užívání dalšího balení COC.

Dlouhodobá léčba
Pokud je žena na dlouhodobé léčbě léčivou látkou, která indukuje jaterní enzymy, doporučuje se
používat jinou spolehlivou nehormonální kontracepci.
Látky zvyšující clearance COC (snižují účinnost COC enzymovou indukcí) například:
barbituráty, karbamazepin, fenytoin, primidon, rifampicin a léky na HIV infekci ritonavir,
nevirapin a efavirenz a zřejmě také felbamát, griseofulvin, oxkarbazepin, topiramát a přípravky
obsahující třezalku tečkovanou (hypericum perforatum).
V klinické studii silný induktor cytochromu P450 (CYP) 3A4 rifampicin vedl k výraznému
poklesu koncentrace v rovnovážném stavu a systémové expozici dienogestu a estradiolu. AUC
(0-24 h) dienogestu a estradiolu v rovnovážném stavu byla snížena na 83% a 44%.
Látky s různým účinkem na clearance COC:
Při současném podávání společně s COC mnoho kombinací inhibitorů HIV proteázy a
nenukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy včetně kombinací s HCV inhibitory může
snižovat nebo zvyšovat plazmatickou koncentraci estrogenu nebo progestinů. Účinek těchto
změn může být v některých případech klinicky významný.
Proto by měly být prostudovány informace o přípravku k souběžné léčbě HIV/HCV, aby byly
identifikovány možné interakce a příslušná doporučení. V případě jakýchkoliv pochyb by ženy,
které jsou na léčbě inhibitory proteázy nebo nenukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy,
měly navíc použít bariérovou kontracepční metodu.
Látky snižující clearance COC (enzymové inhibitory):

Dienogest je substrátem CYP 3A4.

Klinický význam potenciálních interakcí s enzymovými inhibitory zůstává neznámý.
Souběžné podávání silných inhibitorů CYP3A4 může zvýšit plasmatickou koncentraci estrogenu
nebo progestinu nebo obou hormonů.

Souběžné podání se silným inhibitorem enzymu CYP3A4 ketokonazolem zvýšilo AUC (0-hod) v rovnovážném stavu pro dienogest a estradiol 2,9krát a 1,6krát. Souběžné podání se
středně silným inhibitorem erythromycinem zvýšilo AUC (0-24 hod) pro dienogest a estradiol
v rovnovážném stavu 1,6krát a 1,3krát.


15
• Účinky přípravku Qlaira na jiné léčivé přípravky
Perorální kontraceptiva mohou ovlivnit metabolismus některých jiných léčivých látek. Mohou
jejich plazmatické a tkáňové koncentrace buď zvyšovat (např. cyklosporinu) nebo snižovat
(např. lamotriginu).
Farmakokinetika nifedipinu nebyla ovlivněna současným podáváním 2 mg dienogestu + 0,03 mg
ethinylestradiolu, což potvrzovalo výsledky in vitro studií, že není pravděpodobné, že by Qlaira
v terapeutických dávkách inhibovala CYP enzymy.
• Jiné formy interakce
Laboratorní vyšetření
Užívání kontracepčních steroidů může ovlivnit výsledky některých laboratorních testů, včetně
biochemických parametrů jaterních, tyreoidálních, adrenálních a renálních funkcí, plasmatických
hladin proteinů (nosiče) např. transkortinu (CBG) a lipid/lipoproteinové frakce, parametrů
sacharidového metabolismu, koagulace a fibrinolýzy. Změny obvykle zůstávají v rozsahu
normálních laboratorních referenčních hodnot.