Oxid uhliČitÝ medicinÁlnÍ linde Dávkování a způsob podání

Dávkování

Když se oxid uhličitý používá na inhalaci, plyn se mísí s kyslíkem. Koncentrace oxidu uhličitého by
měla být 5-8 objemových procent. Pro klinické a experimentální studie jsou možné vyšší koncentrace.

Při vyšetření tělních dutin se oxid uhličitý (100 objemových procent) používá pro insuflaci.

Oxid uhličitý (100 objemových procent) se používá jako mrazicí médium v kryochirurgii.
Tato procedura se může využít pro drobné kožní léze, např. bradavice, a to jednoduchým bodovým
kontaktem (např. vatovou tyčinkou) nebo rozsáhleji při léčbě povrchových kožních změn (např.
povrchové omrzliny většího rozsahu) s použitím vybavení vhodného pro kryochirurgii.
Při invazivnějších změnách tkání s penetrací do hlubších vrstev tkáně (např. léčba rakoviny děložního
čípku nebo prekancerózních změn tkáně) musí být použito vybavení vhodné pro kryochirurgii.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost inhalace u dětí nebyla stanovena.
Dávkování při insuflaci a kryochirurgii, viz výše.

Způsob podání

Inhalace
Doporučená dávka je 5 objemových procent oxidu uhličitého v kyslíku. Množství, frekvence podávání
a doba trvání léčby musí být upraveny odborným lékařem. Koncentrace inhalovaného oxidu uhličitého
by neměla překročit 8 objemových procent. Inhalační léčba by měla být prováděna pouze odborným
lékařem. Směs plynů obsahující oxid uhličitý a kyslík se vytvoří smícháním plynů pomocí vhodného
zařízení a musí být podávána zařízením vhodným pro anestézii.

Insuflace
Insuflace musí být provedena pomocí automaticky řízeného insuflačního systému, které přinejmenším
umožňuje průběžné zobrazení toku plynu a tlak v insuflované dutině. Množství plynu, rychlost a doba
trvání insuflace musí být individuálně upravena lékařem, který je za zákrok zodpovědný.

Insuflaci dolní části břicha a oblasti třísel a hrudníku oxidem uhličitým se doporučuje provádět
v celkové anestézii a při řízené ventilaci. Při vyšetřování břišních dutin musí být použito vhodné
zařízení. Musí být nalezen nejnižší účinný nitrobřišní tlak, který obvykle nepřesahuje 12-15 mmHg.
Doporučuje se použít nejnižší vnitrobřišní tlak, který umožňuje dostatečnou expozici operačního pole.
Při insuflaci hrudníku by nitrohrudní tlak měl být nastaven na 6 mmHg a průtok plynu na 1,0 l/min.
Vyšší tlak při vyšším průtoku plynu může způsobit léze v mediastinu nebo snížení minutového
srdečního výdeje.

Riziko embolie může být sníženo předplněním zařízení na začátku vyšetření. Musí být zajištěno, že
oxid uhličitý je dostatečně ohřátý a zvlhčený. Pro ochranu před bakteriálními infekcemi a
kontaminanty plynu musí být u výstupu zařízení na straně pacienta použit vhodný filtr. Musí být bráno
v úvahu riziko hyperkapnie. Vzniku hyperkapnie lze zamezit příslušným dohledem a kontrolními
opařeními (tj. zvýšením minutového respiračního objemu).

Při použití pro zobrazení musí být přívod plynu prováděn vhodným zařízením, které je určeno pro
použití s oxidem uhličitým jako kontrastním médiem.

Kryochirurgie
Pro jednoduchý bodový kontakt se mohou použít např. vatové tyčinky. Při jiných způsobech podání
musí použit zařízení vhodné pro kryochirurgii