Nolpaza Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC
Mechanismus účinku
Pantoprazol je substituovaný benzimidazol, který inhibuje sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku
specifickou blokádou protonové pumpy parietálních buněk.
Pantoprazol se konvertuje na aktivní formu v kyselém prostředí parietálních buněk, kde inhibuje
enzym H+, K+-ATPasu, tj. finální stádium tvorby kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Tato inhibice je
závislá na dávce a ovlivňuje jak bazální, tak i stimulovanou sekreci kyseliny. U většiny pacientů je
vymizení příznaků dosaženo v průběhu 2 týdnů a k ústupu pálení žáhy a příznaků kyselého refluxu
dochází do 1 týdne. Stejně jako u jiných inhibitorů protonové pumpy a inhibitorů H2 receptorů
způsobuje léčba pantoprazolem snížení acidity v žaludku a tím zvyšuje gastrin v poměru ke snížení
acidity. Zvýšení gastrinu je reverzibilní. Jelikož se pantoprazol váže na enzym distálně od úrovně
buněčných receptorů, může inhibovat sekreci kyseliny chlorovodíkové nezávisle na stimulaci jinými
látkami (acetylcholin, histamin, gastrin). Účinek léčivé látky je stejný při perorálním i intravenózním
podání.
Farmakodynamické účinky
Působením pantoprazolu se zvyšují hodnoty gastrinu nalačno. Při krátkodobém užívání ve většině
případů nepřekračují horní mez normálních hodnot. Při dlouhodobé léčbě se hladiny gastrinu ve
většině případů zdvojnásobí. K nadměrnému zvýšení však dochází pouze v izolovaných případech.
Následkem toho je při dlouhodobé léčbě vzácně pozorováno mírné až střední zvýšení počtu
specifických endokrinních buněk (ECL) v žaludku (prostá až adenomatoidní hyperplazie). Podle
dosud provedených studií byla tvorba karcinoidních prekurzorů (atypická hyperplazie) nebo
žaludečních karcinoidů zjištěna ve studiích na zvířatech (viz bod 5.3), tyto projevy však nebyly
pozorovány u člověka.
V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA.
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.
Na základě výsledků ze studií na zvířatech nelze vyloučit vliv dlouhodobé léčby pantoprazolem
přesahující 1 rok na endokrinní parametry štítné žlázy.
V retrospektivní analýze 17 studií na 5960 pacientech s gastroezofageální refluxní chorobou (GORD),
kteří byli léčeni dávkou 20 mg pantoprazolu v monoterapii, byly hodnoceny symptomy spojené s
kyselým refluxem, např. pálení žáhy a kyselá regurgitace, standardizovanými metodami. Vybrané
studie musely mít nejméně jedno zaznamenané hodnocení symptomu kyselého refluxu po 2 týdnech.
Diagnóza GORD v těchto studiích byla založena na endoskopickém vyšetření, kromě jedné studie,
která zařazovala pacienty pouze na základě symptomatologie.
V těchto studiích bylo úplného ústupu pálení žáhy dosaženo za 7 dní u 54,0 % až 80,6 % pacientů
léčených pantoprazolem. Za 14 dnů bylo úplného ústupu pálení žáhy dosaženo u 62,9 % až 88,6 %
pacientů a za 28 dnů u 68,1 % až 92,3 % pacientů.
U úplného ústupu kyselé regurgitace bylo dosaženo podobných výsledků jako u pálení žáhy. Po dnech bylo úplného ústupu kyselé regurgitace dosaženo u 61,5 % až 84,4 % pacientů, po 14 dnech až
u 67,7 % až 90,4 % pacientů a po 28 dnech až u 75,2 % až 94,5 % pacientů.
U pantoprazolu bylo jednoznačně prokázáno, že má lepší účinnost než placebo a H2RA a ne nižší než
jiné PPI. Procenta ústupu symptomů kyselého refluxu byla zcela nezávislá na úvodním stádiu GORD.