sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
MABRON 100 mg/2 ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna ampulka (2 ml) obsahuje tramadoli hydrochloridum 100 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok
Čirý, bezbarvý nebo téměř bezbarvý roztok
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Léčba středně silné až silné bolesti
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávkování musí být upraveno podle intenzity bolesti a podle individuální citlivosti pacienta. Obecně
má být k léčbě bolesti zvolena nejnižší možná účinná dávka.
Denní dávka léčivé látky nemá, kromě zvláštních klinických případů, překročit 400 mg (viz bod 5.1).
Pokud není předepsáno jinak, má být MABRON podáván následujícím způsobem:
Dospělí a dospívající od 12 let
50–100 mg tramadol-hydrochloridu ve 4–6hodinových intervalech (viz bod 5.1).
Děti od 1 roku
Jednotlivá dávka: 1–2 mg/kg tělesné hmotnosti. Nesmí být překročena celková denní dávka 8 mg
tramadol-hydrochloridu na kg tělesné hmotnosti, maximálně však 400 mg tramadol-hydrochloridu (viz
bod 5.1).
Starší pacienti
U pacientů do 75 let bez klinických projevů poruchy funkce ledvin nebo jater není obvykle úprava
dávkování nutná. U pacientů starších 75 let může být prodloužena eliminace. Proto je v nezbytných
případech nutné podle potřeby pacienta prodloužit interval mezi dávkami.
Porucha funkce ledvin nebo jater
U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater je eliminace tramadolu prodloužena. U těchto pacientů
je třeba dle jejich potřeb pečlivě zvážit prodloužení intervalu mezi dávkami.
Způsob podání
• intravenózní
• intramuskulární

• subkutánní
• v infuzi
Intravenózní podání přípravku MABRON musí být pomalé nebo se podává naředěný v i.v. infuzi.
Pokyny pro naředění viz bod 6.3.
Délka podávání
MABRON se za žádných okolností nesmí podávat déle, než je nezbytně nutné. Pokud povaha
a závažnost onemocnění vyžaduje dlouhodobou léčbu bolesti, mají být v pravidelných intervalech
prováděny kontroly, zda a v jaké dávce je třeba přípravek dále podávat.
4.3 Kontraindikace
• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• akutní otrava alkoholem, hypnotiky, analgetiky, opioidy nebo jinými psychotropními látkami
• pacienti léčení inhibitory MAO v současnosti nebo v posledních 14 dnech (viz bod 4.5)
• pacienti s epilepsií, která není dostatečně léčbou kontrolována
• substituční léčba drogové závislosti
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
MABRON lze jen s mimořádnou opatrností podávat v případě závislosti na opioidech, při poranění
hlavy, v šoku, při poruchách vědomí nejasného původu, pacientům s poruchami respiračního centra
a dýchacích funkcí a pacientům se zvýšeným nitrolebním tlakem.
S opatrností je třeba podávat MABRON pacientům citlivě reagujícím na opioidy.
Serotoninový syndrom
U pacientů užívajících tramadol v kombinaci s dalšími serotonergními přípravky nebo samostatně byl
hlášen serotoninový syndrom, což je potenciálně život ohrožující stav (viz body 4.5, 4.8 a 4.9).
Pokud je souběžná léčba dalšími serotonergními přípravky klinicky opodstatněná, doporučuje se
pacienta pečlivě sledovat, a to zejména při zahájení léčby a při zvyšování dávky.
Příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní nestabilitu,
neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální příznaky.
V případě podezření na serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti příznaků zvážit snížení
dávky nebo ukončení léčby. Vysazení serotonergních léčivých přípravků obvykle vede k rychlému
zlepšení.
Riziko plynoucí ze souběžného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
Současné užívání přípravku MABRON a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.
V případě rozhodnutí předepsat přípravek MABRON současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší
účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).
Poruchy dýchání ve spánku
Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe (CSA)
a hypoxemie ve spánku. Užívání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů,
u kterých se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.

U některých pacientů užívajících tramadol v doporučeném dávkování byly hlášeny křeče. Riziko jejich
výskytu může být zvýšeno při překročení doporučených denních dávek (400 mg). Současné podávání
tramadolu a léků snižujících práh citlivosti ke vzniku záchvatů může také zvýšit riziko jejich vzniku (viz
bod 4.5Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Pacienti trpící epilepsií nebo se sklonem k záchvatům mají
být léčeni tramadolem jen v závažných případech.
Může dojít k rozvoji tolerance, psychické i fyzické závislosti, a to zejména po dlouhodobém užívání.
U pacientů se sklony ke zneužívání léků či lékové závislosti má být léčba krátkodobá a pod pečlivým
lékařským dohledem.
Pokud u pacienta již léčba tramadolem není nutná, je vhodné dávku postupně snižovat, aby se zabránilo
abstinenčním příznakům.
Tramadol není vhodný jako substituční lék u pacientů se závislostí na opioidech. Přestože je opioidním
agonistou, nepotlačuje morfinové abstinenční příznaky.
Nedostatečnost nadledvin
Opioidní analgetika mohou příležitostně způsobit reverzibilní insuficienci nadledvin, která vyžaduje
sledování a glukokortikoidní substituční léčbu. Příznaky akutní nebo chronické insuficience nadledvin
mohou zahrnovat například závažnou bolest břicha, nauzeu a zvracení, nízký krevní tlak, mimořádnou
únavu, sníženou chuť k jídlu a pokles tělesné hmotnosti.
Metabolismus CYP2DTramadol je metabolizován jaterním enzymem CYP2D6. Pokud má pacient deficit tohoto enzymu nebo
mu enzym chybí úplně, nemusí být dosaženo odpovídajícího analgetického účinku. Odhady naznačují,
že tímto deficitem trpí až 7 % kavkazské populace. Pokud však pacient patří mezi ultrarychlé
metabolizátory, existuje riziko rozvoje opioidní toxicity i při běžně předepisovaných dávkách.
Mezi obecné příznaky opioidní toxicity patří zmatenost, ospalost, mělké dýchání, zúžené zornice,
nauzea, zvracení, zácpa a snížená chuť k jídlu. V závažných případech se může jednat o příznaky
oběhového a respiračního útlumu, které mohou být život ohrožující a velmi vzácně fatální. Odhady
prevalence ultrarychlých metabolizátorů u různých populací jsou shrnuty níže:
Populace Prevalence (%)
africká/etiopská 29 %
afroamerická 3,4–6,5 %
asijská 1,2–2 %
kavkazská 3,6–6,5 %
řecká 6,0 %
maďarská 1,9 %
severoevropská 1–2 %

Pediatrická populace
Postoperační použití u dětí
V publikované literatuře se objevily zprávy, že tramadol podaný postoperačně dětem po tonzilektomii
a/nebo adenoidektomii z důvodu obstrukční spánkové apnoe vedl ke vzácným, avšak život ohrožujícím
nežádoucím příhodám. Při podávání tramadolu dětem k úlevě od postoperační bolesti je nutné dbát
mimořádné opatrnosti a je nutné pečlivé monitorování symptomů opioidní toxicity, včetně respirační
deprese.

Děti se zhoršenou respirační funkcí
Tramadol se nedoporučuje používat u dětí, u nichž může být respirační funkce narušena, včetně dětí
s neuromuskulárními chorobami, závažnými kardiologickými nebo respiračními onemocněními,
infekcemi horních cest dýchacích nebo plic, mnohočetnými úrazy a dětí podstupujících rozsáhlé
chirurgické zákroky. Tyto faktory mohou zhoršit symptomy opioidní toxicity.
Pomocné látky se známým účinkem
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku ve 2 ml, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
MABRON se nesmí podávat současně s inhibitory MAO (viz bod 4.3).
U pacientů, léčených inhibitory MAO 14 dnů před podáním opioidu pethidinu, byly pozorovány život
ohrožující interakce postihující CNS, respirační a kardiovaskulární funkce. Během léčby přípravkem
MABRON nelze stejné interakce s MAO vyloučit.
Současné podávání přípravku MABRON s jinými léky tlumícími CNS včetně alkoholu může zesilovat
účinky na CNS (viz bod 4.8).
Současné užívání opioidů se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, zvyšuje riziko
sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné
omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).
Výsledky dosud provedených farmakokinetických studií ukazují, že vznik klinicky relevantních
interakcí při současném nebo předchozím podávání cimetidinu (enzymatický inhibitor) je
nepravděpodobný. Současné nebo předchozí podávání karbamazepinu (enzymatického induktoru) může
snížit koncentraci tramadolu v séru, a tím snížit analgetický účinek a zkrátit délku jeho trvání.
Tramadol může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí u těchto léků: selektivní inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu
(SNRI), tricyklická antidepresiva, antipsychotika a další léčivé přípravky snižující práh pro vznik křečí
(jako např. bupropion, mirtazapin, tetrahydrokanabinol).
Současné terapeutické užívání tramadolu a serotonergních léčivých přípravků, jako jsou selektivní
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
norepinefrinu (SNRI), inhibitory MAO (viz bod 4.3), tricyklická antidepresiva a mirtazapin, může
vyvolat serotoninový syndrom, což je potenciálně život ohrožující stav (viz body 4.4 a 4.8).
Současné podávání tramadolu a kumarinových derivátů (např. warfarinu), vyžaduje u pacientů opatrnost
a pečlivé sledování, protože u několika nemocných bylo hlášeno zvyšování INR s významným
krvácením a vznikem ekchymóz.
Ostatní inhibitory CYP3A4, například ketokonazol a erythromycin, mohou potlačovat metabolismus
tramadolu (N-demethylaci) a pravděpodobně také jeho aktivního O-demethylovaného metabolitu.
Klinický význam této interakce není znám.
V omezeném počtu studií s před a pooperačním podáním antiemetika ondansetronu, 5-HT3 antagonisty,
byla u pacientů s pooperační bolestí zvýšená potřeba tramadolu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Studie na zvířatech prokázaly, že velmi vysoké dávky tramadolu ovlivňují vývoj orgánů, osifikaci
a novorozeneckou mortalitu. Tramadol prochází přes placentu. Není k dispozici dostatek informací
o bezpečnosti tramadolu v průběhu těhotenství u lidí. MABRON nemá být těhotným ženám podáván.

Je-li tramadol podán před a/nebo v průběhu porodu, neovlivňuje kontraktilitu dělohy. U novorozenců
může vést ke změnám dechové frekvence, které obvykle nejsou klinicky významné. Dlouhodobé užívání
v těhotenství může u novorozence vést ke vzniku abstinenčních příznaků.
Kojení
Přibližně 0,1 % dávky tramadolu užité matkou se vylučuje do mateřského mléka. Užije-li matka
perorální denní dávku do 400 mg, požije kojené dítě bezprostředně po porodu střední dávku tramadolu
odpovídající 3 % dávky užité matkou upravené dle hmotnosti matky. Z tohoto důvodu není vhodné
tramadol užívat během kojení nebo je třeba kojení během léčby tramadolem přerušit. Po jedné dávce
tramadolu není obvykle nutné kojení přerušit.
Fertilita
Po uvedení přípravku na trh nebyly pozorovány nežádoucí účinky tramadolu na fertilitu.
Studie na zvířatech neprokázaly žádné účinky tramadolu na fertilitu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
I při užívání podle návodu může tramadol způsobovat spavost a závratě a může tak ovlivnit schopnost
řídit nebo obsluhovat stroje. Platí to zejména při kombinaci s jinými psychotropními látkami, hlavně
s alkoholem.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou nauzea a závratě, které se vyskytují u více než 10 % pacientů.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Všechny nežádoucí účinky jsou uvedeny podle orgánových systémů a četnosti: velmi časté (≥ 1/10),
časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi
vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Velmi
časté
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy
imunitního
systému
alergické reakce
(např. dyspnoe,
bronchospasmus,
dušnost,
angioneurotický
edém)
a anafylaxe

Poruchy
metabolismu
a výživy
změny chuti
k jídlu
hypoglykémie
Psychiatrické
poruchy
halucinace, stavy
zmatenosti,
poruchy spánku,
delirium, úzkost
a noční děsy*

Poruchy
nervového
systému
závratě bolest hlavy,
ospalost
poruchy řeči,
parestézie, třes,
epileptiformní
křeče**,
mimovolní
svalové
kontrakce,
abnormální
koordinace,
synkopa
poruchy řeči,
serotoninový
syndrom

Velmi
časté
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy oka mióza, mydriáza,
rozmazané
vidění

Srdeční poruchy ovlivnění
kardiovaskulárního
systému (palpitace,
tachykardie)***
bradykardie
Cévní poruchy ovlivnění
kardiovaskulárního
systému
(posturální
hypotenze nebo
kardiovaskulární
kolaps)***

Respirační,
hrudní
a mediastinální
poruchy
útlum dýchání,
dyspnoe****
škytavka

Gastrointestinální
poruchy
nauzea zácpa, sucho
v ústech,
zvracení
říhání,
gastrointestinální
diskomfort (pocit
tlaku v žaludku,
nadýmání), průjem

Poruchy jater
a žlučových cest
V několika
ojedinělých
případech byla
v časové souvislosti
s terapií tramadolem
popsána přechodná
zvýšení jaterních
enzymů.
Poruchy kůže
a podkožní tkáně
hyperhidróza kožní reakce (např.
svědění, vyrážka,
kopřivka)

Poruchy svalové
a kosterní
soustavy
a pojivové tkáně
motorická
slabost

Poruchy ledvin
a močových cest
poruchy mikce
(dysurie
a retence moči)

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
únava
Vyšetření zvýšení krevního
tlaku


* Psychické nežádoucí účinky po podání tramadolu se u jednotlivých pacientů liší v intenzitě
a charakteru (v závislosti na osobnosti pacienta a délce léčby.). Patří sem změny nálad (obvykle euforie,
vzácněji dysforie), změny aktivity (obvykle snížení, vzácněji zvýšení) a změny kognitivní a senzorické
kapacity (např. způsobu rozhodování, percepční poruchy). Může dojít ke vzniku lékové závislosti.
Mohou se objevit příznaky z vysazení, podobné příznakům z vysazení u opioidů: agitovanost, úzkost,
nervozita, nespavost, hyperkineze, tremor a gastrointestinální příznaky.

Velmi vzácně byly zaznamenány další příznaky po vysazení tramadolu, jako jsou: záchvaty paniky,
závažná úzkost, halucinace, parestezie, tinitus a neobvyklé CNS příznaky (např. stavy zmatenosti, bludy,
depersonalizace, derealizace a paranoia).
** Křeče se objevily hlavně po podání vysokých dávek tramadolu nebo po současné léčbě přípravky,
které mohou snižovat práh pro vznik záchvatů (viz body 4.4 a 4.5).
*** Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytnout především po intravenózním podání a u pacientů
vystavených zvýšené tělesné zátěži.
**** Při významném překročení doporučených dávek a současném podávání jiných centrálně tlumivých
látek (viz bod 4.5) může dojít k útlumu dýchání. Bylo popsáno zhoršení projevů astmatu, kauzální vztah
však nebyl prokázán.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Po intoxikaci tramadolem lze očekávat v zásadě stejné příznaky, jako po předávkování jinými centrálně
působícími analgetiky (opioidy): miózu, zvracení, kardiovaskulární kolaps, poruchy vědomí až kóma,
křeče, útlum dýchání až zástavu dechu.
Byl hlášen také serotoninový syndrom.
Léčba
Postupujte dle obecných zásad první pomoci. Je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest (pozor na
aspiraci!), v závislosti na příznacích zajistit dýchání a cirkulaci. Antidotem při útlumu dýchání je
naloxon.
Ve studiích na zvířatech neovlivnil naloxon křeče. V případě křečí podejte intravenózně diazepam.
Tramadol ze séra lze hemodialýzou nebo hemofiltrací odstranit jen minimálně. Proto samotná
hemodialýza nebo hemofiltrace není vhodná k léčbě akutní intoxikace.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Analgetika, jiná opioidní analgetika
ATC kód N02AXTramadol je centrálně působící opioidní analgetikum. Je to neselektivní čistý agonista opioidních
receptorů μ, δ a κ, s vyšší afinitou k receptoru μ. Další mechanizmy, které přispívají k analgetickému
účinku, jsou inhibice zpětného vychytávání noradrenalinu v neuronech a zvyšování uvolňování
serotoninu.
Tramadol má antitusický účinek. Na rozdíl od morfinu nepůsobí analgetické dávky tramadolu v širokém
rozmezí útlum dechového centra. Také je méně ovlivněna gastrointestinální motilita. Účinky na
kardiovaskulární systém jsou spíše mírné. Účinnost tramadolu je uváděna jako 1/10 až 1/6 účinnosti
morfinu.

Pediatrická populace
Účinek enterálního a parenterálního podání tramadolu byl zkoumán v klinických studiích u více než
2000 dětských pacientů, ve věku od novorozenců do 17 let. Léčba bolesti byla sledována ve studiích
bolesti po operaci (především abdominální), po chirurgické extrakci zubu, z důvodu zlomenin,
popálenin a traumat, a ostatních bolestivých stavů, které by mohly vyžadovat analgetickou léčbu po
dobu nejméně 7 dní.
Po jednorázovém podání dávek až 2 mg/kg nebo po opakovaném podání dávek až 8 mg/kg za den (až k
maximální dávce 400 mg denně) byla shledána účinnost tramadolu superiorní vůči placebu a superiorní
nebo ekvivalentní paracetamolu, nalbufinu, pethidinu a nízkým dávkám morfinu. Bezpečnostní profil
tramadolu byl obdobný u dospělých a pediatrických pacientů starších 1 roku (viz bod 4.2).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Srovnání AUC po perorálním a intravenózním podáním ukazuje biologickou dostupnost 68 ± 13 % pro
tvrdé tobolky.
Tramadol má vysokou tkáňovou afinitu (Vd,ß = 203 ± 40 l).Vazba na plazmatické proteiny činí přibližně
20 %.
Tramadol prochází hematoencefalickou i placentární bariérou. Velmi malá množství léčivé látky a jejího
O-desmethyl derivátu jsou přítomná v mateřském mléce (0,1 %, resp. 0,02 % podané dávky).
Plazmatická koncentrace tramadolu nebo jeho aktivních metabolitů může být ovlivněna inhibicí jednoho
a/nebo obou izoenzymů CYP3A4 a CYP2D6, účastnících se biotransformace tramadolu.
Tramadol a jeho metabolity jsou téměř úplně vylučovány ledvinami. Kumulativní močová exkrece činí
90 % celkové radioaktivity podané dávky. Eliminační poločas t1/2ß je přibližně 6 hodin, bez ohledu na
způsob podání. U pacientů starších 75 let může být prodloužen přibližně 1,4násobně.
U pacientů s jaterní cirhózou byl zjištěn eliminační poločas 13,3 ± 4,9 hod (tramadol) a 18,5 ± 9,4 hod
(O-desmethyltramadol); v extrémních případech dosáhl hodnot 22,3 resp. 36 hodin. U pacientů
s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 5 ml/min) byly hodnoty eliminačního poločasu 11 ±
3,2 hod a 16,9 ± 3 hod, extrémní hodnoty dosáhly 19,5 hod, resp. 43,2 hod.
Tramadol se v lidském těle metabolizuje především prostřednictvím N- a O-demethylací a konjugací O-
demethylačních produktů s kyselinou glukuronovou. Farmakologicky aktivní je pouze O-
desmethyltramadol. Mezi dalšími metabolity existují značné kvantitativní interindividuální rozdíly.
Doposud bylo v moči nalezeno jedenáct metabolitů. V pokusech na zvířatech bylo zjištěno, že O-
desmethyltramadol je 2–4krát účinnější než původní látka. Jeho poločas t1/2ß (u 6 zdravých
dobrovolníků) je 7,9 hodiny (rozmezí 5,4–9,6 hodiny) a je v podstatě podobný tramadolu.
Tramadol má v terapeutickém dávkovacím rozmezí lineární farmakokinetický profil. Vztah mezi
sérovými koncentracemi a analgetickým účinkem je závislý na dávce, avšak v ojedinělých případech se
podstatně liší. Obvykle je účinná sérová koncentrace 100–300 ng/ml.
Pediatrická populace
U pacientů ve věku 1 rok až 16 let byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu po
jednorázovém nebo opakovaném perorálním podání shledána obecně podobná farmakokinetice
u dospělých, po adjustaci dávky podle tělesné hmotnosti, ale s vyšší interindividuální variabilitou u dětí
ve věku 8 let a mladších.
U dětí mladších 1 roku byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu studována, avšak nebyla
plně charakterizována. Dle informací ze studií zahrnujících tuto věkovou skupinu, se u novorozenců
rychlost tvorby O-desmetyltramadolu cestou CYP2D6 plynule zvyšuje a předpokládá se, že asi v 1 roce
je dosaženo stejné aktivity CYP2D6 jako u dospělých. Kromě toho, nezralý systém glukuronidace a
funkce ledvin může vést k pomalé eliminaci a akumulaci O-desmetyltramadolu u dětí mladších 1 roku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Po opakovaném perorálním a parenterálním podávání tramadolu potkanům a psům po dobu 6–26 týdnů
a po perorálním podávání tramadolu psům po dobu 12 měsíců nebyly při hematologických,
biochemických a histologických vyšetřeních popsány žádné změny, které by měly souvislost
s podávanou látkou. Pouze po vysokých dávkách značně převyšujících terapeutické rozmezí se vyskytly
příznaky z ovlivnění centrálního nervového systému: neklid, slinění, záchvaty křečí a úbytek hmotnosti.
Potkani a psi tolerovali bez jakýchkoliv reakcí perorální dávky 20 mg/kg resp. 10 mg/kg tělesné
hmotnosti, a psi rektální dávku 20 mg/kg tělesné hmotnosti.
U potkaních samic měly dávky tramadolu od 50 mg/kg/den výše toxické účinky a zvyšovaly neonatální
mortalitu. Retardace u potomstva se projevila ve formě poruchy osifikace a pozdní otevírání vagíny
a očí. Fertilita samců ani samic nebyla ovlivněna. U králíků se toxické účinky na samice a skeletální
abnormality u jejich potomstva vyskytly po dávkách od 125 mg/kg výše.
V některých in-vitro testovacích systémech byly prokázány mutagenní účinky. V in-vivo studiích tyto
účinky pozorovány nebyly. Dle současných poznatků lze tramadol klasifikovat jako nemutagenní.
Studie na kancerogenitu tramadol-hydrochloridu byly prováděny na potkanech a myších. Studie na
potkanech neprokázala v souvislosti s podáváním látky zvýšený výskyt nádorů. Ve studiích na myších
byl prokázán zvýšený výskyt adenomů z jaterních buněk u samců (na dávce závislé nesignifikantní
zvýšení u dávek 15 mg/kg a vyšších) a plicních nádorů u samic ve všech dávkovacích skupinách
(signifikantní, ale na dávce nezávislé zvýšení).
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
trihydrát natrium-acetátu, voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Bylo prokázáno, že MABRON, injekční roztok je inkompatibilní (nelze smísit) s injekčními roztoky
• diazepamu
• diklofenaku
• flunitrazepamu
• nitroglycerinu
• indometacinu
• midazolamu
• fenylbutazonu
6.3 Doba použitelnosti
let
Po naředění
Chemická a fyzikální stabilita byla prokázána po dobu 24 hodin při 25 °C při použití těchto roztoků:
• 4,2% roztok hydrogenuhličitanu sodného
• Ringerův roztok
Chemická a fyzikální stabilita byla prokázána po dobu 5 dní při 25 °C při použití těchto roztoků:
• 0,9% roztok chloridu sodného
• 0,18% roztok chloridu sodného ve 4% roztoku glukózy

• 5% roztok glukózy
• 4% Gelofusine (4% vodný roztok modifikované rozpustné želatiny a pomocných látek)
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba
a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně
nemá doba být delší než 24 hod při 2 až 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných
a validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 C v původním obalu. Chraňte před mrazem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Ampulka z hnědého skla, PVC zásobník uzavřený PE fólií, krabička
Velikost balení: 5 x 2 ml, 10 x 2 ml, 100 x 2 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleous Street, 3011 Limassol, Kypr
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
65/788/94-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 29. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 18. 2. 10. DATUM REVIZE TEXTU
14. 10.