Akutní a chronické studie loperamidu neprokázaly žádnou specifickou toxicitu. Výsledky in vivo a in vitro studií provedených s loperamidem a jeho proléčivy, např. loperamid-oxidem, ukázaly, že loperamid není genotoxický. Ve studiích reprodukční toxicity na potkanech byly velmi vysoké dávky (40 mg/kg/den – 240násobek maximální dávky pro člověka) loperamidu spojeny s toxicitou pro matku, zhoršenou plodností a přežitím plodů. Nižší dávky neměly na zdraví matky ani plodů žádné účinky a neovlivňovaly peri- a postnatální vývoj.
Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až 47násobně) žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně vysokých koncentracích v souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční elektrofyziologické účinky, které spočívají v inhibici proudění draslíku (hERG- human Ether–a-go-go Related Gene) a sodíku a rozvoji arytmií.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ