Lithium chlorid 0,15 mmol/ml lco Předávkování

Lithium je toxické při 5 násobném překročení doporučeného dávkování.

Počátečními projevy toxicity lithia je často postižení centrálního nervového systému s
projevy jako letargie, zmatenost, závratě, netečnost, třes rukou a dysartrie. Zřídkakdy se
objevují gastrointestinální příznaky, manifestující se nechutenstvím, nauzeou, zvracením
nebo průjmy. Následuje nastupující svalová rigidita nebo fascikulace, mírná ataxie,
tinitus, narůstající letargie, zvýšené šlachové reflexy, zastřené vidění a vertikální
nystagmus.

Intoxikace lithiem může progredovat poruchou vědomí, narůstajícími fascikulacemi a
ataxií, hrubým a nepravidelným třesem končetin, choreatoidními pohyby, fenoménem
“ozubeného kola” a dalšími neurologickými příznaky. Může dojít k bezvědomí, svalovým
záškubům, prohlubujícím se svalovým kontrakcím, generalizovaným tonicko-klonickým
křečím, kardiovaskulárnímu zhroucení s oligurií, anurií a smrtí. Dále se mohou objevit
poruchy srdečního rytmu s prodlouženým QRS komplexem, obrácení vlny T a infarktem
myokardu.

Klinický průběh intoxikace lithiem je velmi různorodý, takže u pacienta může být
zaznamenán kterýkoliv z výše uvedených příznaků.

Léčba intoxikace lithiem je hlavně podpůrná a je závislá na klinickém stavu pacienta a
sérové koncentraci lithia. U lehké intoxikace lithiem je dostačující dočasné přerušení
léčby lithiem a úprava vodní a elektrolytové dysbalance. Těžší případy intoxikace lithiem
vyžadují intenzivní péči. Základem léčby je okamžité ukončení podávání lithia a
současně podávání diuretik.

Pokud je předpoklad, že je toxicita lithia sekundární, při nízké hladině sodíku, měla by
být zahájena nitrožilní infuse fyziologického roztoku. Rychlé podávání velkých objemů
krystaloidních roztoků nitrožilně nebo podávání kalia či diuretik nemá patrně žádný
efekt. Ačkoliv diuretika mohou zvyšovat clearance lithia, zvýšená clearance není v léčbě
intoxikace dostatečně efektivní.

Hemodialýza po dobu 8 – 12 hodin je doporučena, pokud je sérová hladina lithia vyšší
než 3 mmol/l, a dále je-li sérová koncentrace lithia v rozmezí 2 – 3 mmol/l a pacientův
stav se zhoršuje, pokud vodní a elektrolytová dysbalance nereaguje na podpůrnou léčbu,
je-li clearance kreatininu a diuréza značně snížena nebo neklesne-li sérová koncentrace
lithia po 6 hodinách minimálně o 20 %. Z důvodu redistribuce sérová koncentrace lithia
obvykle po 5-6 hodinách od hemodialýzy znovu stoupne. Cílem hemodialýzy je udržet
sérovou koncentraci lithia nižší než 1 mmol/l 8 hodin po ukončení hemodialýzy.
Peritoneální dialýza je při odstraňování lithia méně účinná a je indikována pouze v
případě, kdy není možno použít hemodialýzu.