Linezolid kabi Bezpečnost (v těhotenství)

Linezolid snižuje fertilitu a reprodukční schopnost potkaních samců při vystavení přibližně stejným
hladinám jako u lidí. U pohlavně zralých zvířat jsou tyto účinky reverzibilní. Tyto účinky však nejsou
reverzibilní u mladých zvířat léčených linezolidem téměř po celou dobu jejich pohlavního zrání. Byla
pozorována abnormální morfologie spermatu ve varlatech dospělých potkaních samců a hypertrofie buněk
epitelu a hyperplazie v nadvarlatech. Linezolid pravděpodobně ovlivňuje zrání potkaních spermatozoí.
Podávání testosteronu nemělo vliv na linezolidem působené účinky na fertilitu. Hypertrofie nadvarlat
nebyla pozorována u psů léčených 1 měsíc, ačkoliv změny v hmotnosti prostaty, varlat a nadvarlat byly
zřejmé.

Studie reprodukční toxicity u myší a potkanů neprokázaly žádný teratogenní vliv při vystavení hladině 4x
vyšší nebo srovnatelné jako u lidí. Stejné koncentrace linezolidu vyvolaly maternální toxicitu myší a
vztahovaly se ke zvýšené úmrtnosti embryí včetně úplné ztráty vrhu, snížení tělesné hmotnosti plodu a

exacerbace normální genetické predispozice na změny hrudní kosti u myší. U potkanů byla pozorována
mírná toxicita pro samici při expozicích nižších, než jsou klinické expozice. Byla pozorována mírná
fetální toxicita, která se projevovala snížením hmotnosti plodu, sníženou osifikací hrudních obratlů,
sníženým přežíváním mláďat a mírným zpomalením vývoje. Při páření vykazovala stejná zvířata
reverzibilní, na dávce závislé zvýšení pre-implantačních ztrát s odpovídajícím poklesem fertility. U
králíků se objevily případy snížení tělesné hmotnosti plodu při toxicitě u matky (klinické příznaky,
snížený přírůstek tělesné hmotnosti a spotřeby potravy) při nízkých hladinách expozice 0,06násobku v
porovnávání s expozicí hladině očekávané u lidí odvozené od AUC. Je známo, že tento druh je citlivý na
účinky antibiotik.

Linezolid a jeho metabolity se vylučují do mléka kojících potkanů a nalezené koncentrace v mléce byly
vyšší než hladiny v plazmě matky.

Linezolid vyvolával reverzibilní myelosupresi u potkanů a psů.

U potkanů, kterým byl podáván linezolid perorálně po dobu 6 měsíců v dávce 80 mg/kg/den byla
pozorována ireverzibilní, minimální až mírná axonální degenerace sedacího nervu; minimální degenerace
sedacího nervu při této dávce byla rovněž prokázána u 1 samce při nekropsii, provedené ve 3. měsíci. Bylo
prováděno senzitivní morfologické hodnocení perfundovaných tkání, aby byly prokázany degenerativní
změny optického nervu. Minimální až středně těžká degenerace očního nervu byla patrná u 2 ze 3 samců
potkanů po 6 měsících podávání, ale přímý vztah k léčbě linezolidem byl nejednoznačný z důvodu akutní
povahy nálezu a jeho asymetrického rozložení. Pozorovaná degenerace očního nervu byla mikroskopicky
srovnatelná se spontánní unilaterální degenerací očního nervu u starších potkanů a může se jednat o
exacerbaci základního stavu.

Předklinické údaje založené na konvenčních studiích toxicity po opakovaném podávání a genotoxicity,
neodhalila žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě rizik zmiňovaných v jiných bodech tohoto souhrnu
údajů o přípravku. Studie karcinogenity/onkogenity nebyly prováděny vzhledem ke krátké době podávání
a nepřítomnosti genotoxicity.