Lercanidipine medreg Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Lerkanidipin se po perorálním podání v dávce 10-20 mg úplně vstřebává a maximální plasmatické
hladiny, 3,30 ng/ml ± 2,09 směrodatná odchylka., respektive 7,66 ng/ml ± 5,90 směrodatná odchylka.,
je dosaženo přibližně za 1,5-3 hodiny po podání.

Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plasmatické koncentrace: doba do dosažení
maximální plasmatické koncentrace je stejná, maximální plasmatická koncentrace a AUC jsou u (S)
enantiomeru v průměru 1,2krát vyšší, a eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v zásadě stejné.
Vzájemná konverze obou enantiomerů „in vivo“ nebyla pozorována.

Díky svému vysokému metabolismu při prvním průchodu játry je absolutní biologická dostupnost
lerkanidipinu podaného perorálně po jídle přibližně 10 %, ale při podání zdravým dobrovolníkům
nalačno se snižuje na 1/3.
Dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání se 4násobně zvyšuje při jeho užití do 2 hodin po velmi
tučném jídle. Proto se má lerkanidipin užívat před jídlem.

Distribuce
Distribuce z plasmy do tkání a orgánů je rychlá a značná.
Více než 98 % lerkanidipinu se váže na plasmatické bílkoviny. Vzhledem k tomu, že pacienti s těžkou
poruchou funkce ledvin nebo jater mají nižší koncentrace plasmatických bílkovin, může se u nich podíl
volné frakce léčiva zvýšit.

Biotransformace
Lerkanidipin je značně metabolizován CYP3A4; žádná parentní látka nebyla nalezena v moči ani ve
stolici. Je přeměňován převážně na neaktivní metabolity a přibližně 50 % dávky je vyloučeno močí.
Experimenty provedené s lidskými jaterními mikrosomy „in vitro” prokázaly, že lerkanidipin do jisté
míry inhibuje CYP3A4 a CYP2D6, v koncentracích, které jsou 160krát, resp. 40krát vyšší než
maximální plasmatické koncentrace dosažené po dávce 20 mg.
Studie interakcí provedené na lidech navíc prokázaly, že lerkanidipin nemění plasmatickou hladinu
midazolamu, typického substrátu CYP3A4, nebo metoprololu, typického substrátu CYP2D6. Proto se
neočekává, že by lerkanidipin v terapeutických dávkách inhiboval biotransformaci léčiv
metabolizovaných CYP3A4 a CYP2D6.

Eliminace
K eliminaci dochází převážně biotransformací.
Byl vypočten průměrný terminální eliminační poločas 8-10 hodin a terapeutická aktivita přetrvává hodin, kvůli vysoké vazbě na lipidovou membránu. Akumulace po opakovaném podání nebyla
pozorována.

Linearita/nelinearita
Perorální podání lerkanidipinu vede k plasmatickým hladinám lerkanidipinu, které nejsou přímo úměrné
dávkování (nelineární kinetika). Po podání dávek 10, 20 nebo 40 mg byl poměr pozorovaných
maximálních plasmatických koncentrací 1:3:8 a plochy pod křivkami plasmatická koncentrace-čas byly
v poměru 1:4:18, což naznačuje postupný nárůst saturace metabolismu při prvním průchodu játry.
Dostupnost léku se v souladu s tímto pozorováním zvyšuje s rostoucí dávkou.

Další informace o zvláštních populacích
U starších pacientů a pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo lehkou až středně
těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu je podobná
farmakokinetice pozorované u běžné populace pacientů; u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
nebo u trvale dialyzovaných pacientů byly zjištěny vyšší hladiny léčiva (asi o 70 %). Je pravděpodobné,
že u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater bude systémová biologická dostupnost
lerkanidipinu vyšší, protože léčivo je za normálních okolností výrazně metabolizováno v játrech.