Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU



1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Latanoprost STADA 50 mikrogramů/ml oční kapky, roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml očních kapek obsahuje latanoprostum 50 mikrogramů.
2,5 ml očních kapek, roztoku (obsah lahvičky) obsahuje latanoprostum 125 mikrogramů.
Jedna kapka obsahuje latanoprostum přibližně 1,5 mikrogramu.

Pomocná látka se známým účinkem
Jeden ml očních kapek, roztoku obsahuje 0,2 mg benzalkonium-chloridu a 6,34 mg fosfátů.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Oční kapky, roztok (oční kapky)
Čirý, bezbarvý roztok.
pH 6,4 – 7,Osmolalita: 240-290 mosmol/kg


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pacientů, kteří trpí glaukomem s otevřeným úhlem a oční
hypertenzí.

Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pediatrických pacientů se zvýšeným nitroočním tlakem a
dětským glaukomem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí (včetně starších pacientů):
Doporučuje se vkapávat jednu kapku do postiženého oka (očí) jednou denně. Optimálního účinku je
dosaženo tehdy, pokud je Latanoprost STADA podáván ve večerních hodinách.

Frekvence podávání přípravku Latanoprost STADA nemá překročit podávání jednou denně, protože
bylo prokázáno, že častější aplikace má za následek menší účinnost na snížení nitroočního tlaku.

Pokud dojde k opomenutí aplikace jedné dávky, léčba má pokračovat podáním další dávky v
obvyklém čase.


Pediatrická populace
Latanoprost STADA je možné používat u pediatrických pacientů se stejným dávkováním jako u
dospělých. Nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti a účinnosti přípravku Latanoprost STADA u
předčasně narozených dětí (gestační věk nižší než 36 týdnů). Údaje u věkové skupiny < 1 rok (pacienti) jsou omezené (viz bod 5.1).

Způsob podání
Oční podání

Stejně jako u jiných očních kapek se doporučuje pro snížení možné systémové absorpce stisknout
slzný váček v oblasti vnitřního očního koutku (bodové uzavření) po dobu jedné minuty. To má být
provedeno bezprostředně po vkápnutí každé kapky.

Kontaktní čočky je třeba před podáním očních kapek vyjmout, po 15 minutách je možné čočky opět
vrátit do oka.

Pokud je používán více než jeden lokálně podávaný oční přípravek, mezi jednotlivými přípravky má
být zachován časový odstup nejméně pěti minut.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Latanoprost může postupně změnit barvu léčeného oka zvýšením množství hnědého pigmentu v
duhovce. Před začátkem léčby mají být pacienti informováni o možnosti trvalé změny barvy očí.
Pokud se přípravek podává jen do jednoho oka, může vzniknout trvalá heterochromie.

Změna barvy oka byla pozorována především u pacientů se smíšenou barvou duhovky, tj.
modrohnědou, šedohnědou, žlutohnědou nebo zelenohnědou. V klinických studiích s latanoprostem
nastává změna barvy duhovky obvykle během prvních 8 měsíců léčby, vzácně k ní dochází až během
druhého a třetího roku; po čtvrtém roce léčby nebyl tento efekt pozorován. Míra progrese pigmentace
duhovky se postupně snižuje a po 5 letech je stabilní. Účinek zvýšené pigmentace po době delší než let nebyl zkoumán. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se projevila pigmentace
duhovky u 33 % pacientů (viz bod 4.8). Změna barvy duhovky je ve většině případů mírná a často
není klinicky patrná. Incidence u pacientů se smíšenou barvou duhovky se pohybovala v rozmezí 7 –
85 %, s nejvyšší četností u barvy žlutohnědé. U pacientů s homogenně modrýma očima nebyla změna
zbarvení pozorována. U pacientů s homogenně šedýma, zelenýma nebo hnědýma očima byla změna
pigmentace pozorována pouze vzácně.

Změna barvy duhovky je způsobena zvýšením obsahu melaninu v melanocytech stromatu duhovky,
nikoliv zvýšením počtu melanocytů. V typických případech se hnědá pigmentace duhovky při okraji
zornice koncentricky šíří do periferie postiženého oka, ale může zhnědnout celá duhovka nebo některé
její části. Po ukončení léčby nebyl pozorován další nárůst množství hnědého pigmentu v duhovce. V
dosud provedených klinických studiích nebyla tato změna pigmentace doprovázena žádnými
symptomy nebo patologickými změnami.

Léčbou nedošlo k žádnému ovlivnění pigmentových névů duhovky ani pigmentových shluků na
duhovce. V klinických studiích nebyla pozorována žádná akumulace pigmentu v oblasti trabekulární
trámčiny ani v oblasti jiných struktur přední komory oka. Na základě pětiletých klinických zkušeností
nebyl prokázán žádný negativní klinický dopad zvýšené pigmentace duhovky a léčba latanoprostem
může pokračovat, i když vznikne pigmentace duhovky. Přesto pacienti musí být pravidelně
kontrolováni a léčba latanoprostem může být přerušena, jestliže k tomu klinická situace opravňuje.


Zkušenosti s použitím latanoprostu u chronického glaukomu s uzavřeným úhlem, glaukomu s
otevřeným úhlem u pseudofakických pacientů a u pigmentového glaukomu jsou pouze omezené. S
podáváním latanoprostu u zánětlivého a neovaskulárního glaukomu, zánětlivých stavů oka nebo
kongenitálního glaukomu nejsou žádné zkušenosti. Latanoprost nemá žádný nebo má jen malý vliv na
zornici, s jeho podáváním u akutního záchvatu glaukomu s uzavřeným úhlem však rovněž nejsou
žádné zkušenosti. U těchto stavů se proto doporučuje používat latanoprost s opatrností do té doby, než
bude k dispozici více zkušeností.

O použití latanoprostu během perioperačního období u operací šedého zákalu jsou k dispozici pouze
omezené údaje z klinických studií. U těchto pacientů se doporučuje zvýšená opatrnost při používání
latanoprostu.

U pacientů s herpetickou keratitidou v anamnéze se doporučuje při podávání latanoprostu zvýšená
opatrnost. Latanoprost nesmí být podáván v případě aktivní keratitidy způsobené herpes simplex
virem a pacientům s rekurentní herpetickou keratitidou v anamnéze, zvláště je-li spojená s analogy
prostaglandinů.

Během podávání latanoprostu byly hlášeny případy makulárního edému (viz bod 4.8), zejména u
pacientů s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou
čočkou, nebo u pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém (jako je
diabetická retinopatie a retinální žilní okluze). Latanoprost se má podávat s opatrností pacientům s
afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u
pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém.

U pacientů se známými predisponujícími rizikovými faktory pro iritidu/uveitidu se doporučuje při
podávání latanoprostu zvýšená opatrnost.

U pacientů s astmatem není dostatek zkušeností, po uvedení latanoprostu na trh byly ale hlášeny
některé případy exacerbace astmatu a/nebo dušnosti. Než bude k dispozici dostatek zkušeností,
doporučuje se u pacientů s astmatem používat přípravek latanoprost s obezřetností, viz též bod 4.8.

Bylo pozorováno zbarvení pokožky v okolí očnic, převážná většina hlášení pocházela od japonských
pacientů. Dosavadní zkušenost ukazuje, že zbarvení pokožky v okolí očnic není trvalé a v některých
případech mizí i při pokračování léčby latanoprostem.

Latanoprost může postupně měnit řasy a chloupky léčeného oka a jeho okolí. Tyto změny zahrnují
prodloužení, zesílení, zvýšení pigmentace, zvýšení počtu řas nebo chloupků či růst řas v jiném směru.
Změny řas jsou po ukončení léčby reverzibilní.

Pediatrická populace
Údaje o účinnosti a bezpečnosti ve věkové skupině pacientů < 1 rok (4 pacienti) jsou velmi omezené
(viz bod 5.1). Nejsou k dispozici žádné údaje pro předčasně narozené děti (gestační věk nižší než týdnů).
U dětí ve věku 0 až < 3 roky, které především trpí primárně vrozeným glaukomem, je léčbou první
volby operace (např. trabekulotomie/goniotomie).
Dlouhodobá bezpečnost u dětí nebyla dosud stanovena.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje benzalkonium-chlorid, který je běžně používanou konzervační látkou
oftalmologických přípravků.
Z dostupných limitovaných údajů vyplývá, že není rozdíl v profilu nežádoucích účinků u dětí a
dospělých.
Nicméně obecně oči dětí vykazují intenzivnější reakci na stimuly než u dospělých. Podráždění může
mít u dětí vliv na dodržování léčby.

Benzalkonium-chlorid může způsobit podráždění očí, příznaky suchého oka a může mít vliv na slzný
film a povrch rohovky. Má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka a u
pacientů s možným poškozením rohovky.
Pacienti mají být sledováni v případě dlouhodobé léčby.
Benzalkonium-chlorid může být vstřebán měkkými očními čočkami, a proto před podáním tohoto
léčivého přípravku mají být kontaktní čočky vyjmuty a nasazeny zpět až po 15 minutách (viz bod 4.2).
Benzalkonium-chlorid může měnit barvu měkkých očních čoček.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Definitivní údaje o interakcích nejsou k dispozici.

Po souběžném očním podání dvou analog prostaglandinu bylo hlášeno paradoxní zvýšení nitroočního
tlaku. Proto se použití dvou a více prostaglandinů, analog prostaglandinu nebo derivátů prostaglandinu
nedoporučuje.

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých pacientů.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost přípravku při použití u těhotných žen nebyla stanovena. Přípravek má potenciálně
nebezpečné farmakologické účinky ve vztahu k průběhu těhotenství, k plodu nebo novorozenci. Proto
se přípravek Latanoprost STADA nemá používat během těhotenství.

Kojení
Latanoprost a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského mléka. Přípravek Latanoprost STADA
proto nemají používat kojící ženy nebo má být kojení přerušeno.

Fertilita
Latanoprost neměl ve studiích na zvířatech žádný vliv na samčí nebo samičí fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Stejně jako u jiných očních přípravků, může podání očních kapek přechodně způsobit rozmazané
vidění. Do vymizení těchto příznaku pacient nemá řídit nebo obsluhovat stroje.


4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu
Většina nežádoucích účinků se vztahuje k oku. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se u
33 % pacientů vyvinula pigmentace duhovky (viz bod 4.4). Jiné oční nežádoucí účinky jsou obvykle
přechodné a objevují se po podání dávky.

b. Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti následovně: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až
<1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit).


Třídy orgánových
systémů
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné

Infekce a infestace

Herpetická
keratitida*§

Poruchy nervového
systému

Bolest hlavy*;
závrať*

Poruchy oka Hyperpigmentace
duhovky; mírná až
střední hyperemie
spojivek;
podráždění oka
(pálení, pocit
písku v oku,
svědění, bodání a
pocit cizího tělesa
v oku); změny řas
a chloupků očního
víčka
(prodloužení,
zesílení, zvýšení
pigmentace a
nárůst jejich
počtu)
Keratitis punctata,
většinou
asymptomatická;
blefaritida; bolest
oka; fotofobie;
konjunktivitida*
Otok víčka; suché
oko; keratitida*,
rozmazané vidění;
makulární edém
(včetně cystoidního
makulárního
edému)*; uveitida*
Iritida*; korneální
edém*; korneální
eroze; periorbitální
edém; trichiáza*;
distichiáza; cysta
duhovky*§;
lokalizované kožní
reakce na víčkách;
ztmavnutí kůže
víček;
pseudopemfigoid
oční spojivky*§
Periorbitální
změny a změny
očních víček,
které mají za
následek
prohloubení
záhybu očního
víčka
Srdeční poruchy

Angina pectoris;
palpitace*

Nestabilní
angina pectoris
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy

Astma*; dyspnoe* Exacerbace astmatu

Gastrointestinální
poruchy
Nauzea*,
zvracení*

Poruchy kůže a
podkožní tkáně

Vyrážka Pruritus

Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně

Myalgie*; artralgie*

Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace

Bolest na hrudi*

* Nežádoucí účinek identifikovaný po uvedení přípravku na trh
§ Nežádoucí účinek odhadovaný podle „Pravidla tří”

Nežádoucí účinky hlášené u očních kapek obsahujících fosfáty:
U některých pacientů s výrazně porušenou rohovkou byly v souvislosti s použitím očních kapek
obsahujících fosfáty velmi vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky.

c. Popis vybraných nežádoucích účinků
Nejsou dostupné informace.

d. Pediatrická populace
Ve dvou krátkodobých klinických studiích (≤ 12 týdnů) zahrnujících 93 (25 a 68) pediatrických pacientů
byl bezpečnostní profil podobný jako u dospělých a nebyly zjištěny žádné nové nežádoucí účinky.
Krátkodobé bezpečnostní profily u různých pediatrických věkových podskupin byly také podobné (viz
bod 5.1). Nežádoucí účinky pozorované častěji u pediatrické populace v porovnání s dospělými jsou:
nazofaryngitida a pyrexie.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

V případě předávkování se kromě podráždění oka a hyperemie spojivky neobjevily žádné další oční
nežádoucí účinky.

Pokud by došlo k náhodnému požití přípravku, může být užitečná následující informace: Jedna
lahvička obsahuje 125 mikrogramů latanoprostu. Více než 90 % léčivé látky je metabolizováno při
prvním průchodu játry. Intravenózní infuze 3 mikrogramů/kg u zdravých dobrovolníků nevyvolala
žádné příznaky, dávka 5,5-10 mikrogramů/kg však vyvolala nauzeu, bolest břicha, závratě, únavu,
návaly horka a pocení. U opic byly v intravenózní infuzi podány dávky do 500 mikrogramů/kg bez
závažných účinků na kardiovaskulární systém.

Intravenózní podání latanoprostu opicím vedlo k přechodné bronchokonstrikci. Nicméně u pacientů se
středně těžkým bronchiálním astmatem nebyla bronchokonstrikce vyvolána při lokálním podání do
oka v dávce 7x vyšší než je klinická dávka latanoprostu.

V případě předávkování latanoprostem je léčba symptomatická.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiglaukomatika a miotika, analoga prostaglandinů
ATC kód: S01EE
Mechanismus účinku
Léčivá látka latanoprost, analog prostaglandinu F2α, je selektivní agonista prostanoidních FP receptorů,
který snižuje nitrooční tlak zvýšením odtoku komorové vody z oka. Snížení nitroočního tlaku u
člověka nastupuje zhruba tři až čtyři hodiny po podání a maximálního účinku je dosaženo po osmi až
dvanácti hodinách. Snížení tlaku přetrvává nejméně 24 hodin.

Studie provedené na zvířatech i u člověka svědčí o tom, že hlavní mechanismus účinku látky je
založen na zvýšení odtoku komorové vody uveosklerální cestou, ačkoliv u člověka bylo zjištěno i
určité zvýšení snadnosti odtoku (snížení odtokové rezistence).

Pivotní studie prokázaly, že latanoprost je účinný jako monoterapie. Navíc byly provedeny klinické
studie zkoumající kombinované použití. Mezi ně patřily studie, které prokázaly, že latanoprost je
účinný v kombinaci s beta adrenergními antagonisty (timolol). Krátkodobé (1-2 týdny) studie
naznačují, že účinek latanoprostu je aditivní v kombinaci s adrenergními agonisty (dipivefrin),
perorálními inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid) a alespoň částečně aditivní s cholinergními
agonisty (pilokarpin).
Výsledky klinických studií prokázaly, že latanoprost nemá významný účinek na tvorbu nitrooční
tekutiny. Nebylo zjištěno, že by latanoprost ovlivňoval hematookulární bariéru.


Během výzkumů prováděných na opicích s použitím klinických dávek latanoprost nevykazoval žádné
účinky na intraokulární krevní oběh nebo byly tyto účinky pouze zanedbatelné. Během lokální léčby
však může dojít ke vzniku lehké až středně těžké konjunktivální a episklerální hyperemie.

Chronická podávání latanoprostu opicím po extrakapsulární extrakci čočky neměla žádný vliv na
retinální cévy, jak bylo patrné z vyšetření fluorescenční angiografií.
Během krátkodobé aplikace latanoprostu pacientům s pseudofakií nedošlo k prosakování fluoresceinu
v oblasti zadního segmentu oka.

V klinických dávkách neměl latanoprost žádné významné farmakologické účinky na kardiovaskulární
ani na respirační systém.

Pediatrická populace
Účinnost latanoprostu u pediatrických pacientů ve věku ≤18 let byla prokázána ve 12týdenní dvojitě
zaslepené klinické studii s latanoprostem porovnávaném s timololem u 107 pacientů s
diagnostikovanou oční hypertenzí a dětským glaukomem. Novorozenci zařazeni do studie museli být
starší než gestační věk 36 týdnů. Pacienti dostávali buď latanoprost 50 mikrogramů/ml jednou denně,
nebo timolol 0,5% (nebo 0,25% u subjektů mladších než 3 roky) dvakrát denně. Primárním cílovým
parametrem účinnosti bylo průměrné snížení nitroočního tlaku (IOP) ve 12. týdnu oproti výchozím
hodnotám. Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo podobné.
Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo ve 12. týdnu podobné
u všech studovaných věkových skupin (0 až < 3 roky, 3 až < 12 let a 12 až 18 let). Nicméně data o
účinnosti pro latanoprost ve věkové skupině 0 až < 3 roky jsou založena pouze na 13 pacientech a
žádná odpovídající účinnost nebyla prokázána u 4 pacientů zastoupených ve věkové skupině 0 až < rok v klinické pediatrické studii. Nejsou k dispozici žádné údaje o předčasně narozených dětech (do
36. týdne gestačního věku).

Snížení IOP mezi subjekty s primárním kongenitálním/dětským glaukomem (PCG) byla podobná ve
skupině s latanoprostem a ve skupině s timololem. U podskupin s jiným typem glaukomu (např.
juvenilní glaukom s otevřeným úhlem, afakický glaukom) byly výsledky podobné jako u podskupiny s
PCG.

Účinek na IOP byl pozorován po prvním týdnu léčby (viz tabulka) a byl udržován po celou dobu
12týdenní studie, stejně jako u dospělých.




SE: standardní chyba (standard error).

* upravený odhad založený na modelu analýzy kovariance (ANCOVA).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Latanoprost (molekulová hmotnost 432,58) je isopropyl esterové proléčivo, které samo o sobě není
účinné, ale po hydrolýze získává biologickou účinnost jako kyselina latanoprostová.

Absorpce
Toto proléčivo se dobře resorbuje rohovkou a veškerá látka, jež se dostává do komorové vody, se
hydrolyzuje během svého průchodu rohovkou.

Distribuce
Studie u člověka svědčí pro to, že maximálních koncentrací v komorové vodě je dosaženo za přibližně
dvě hodiny po lokální aplikaci. Po lokálním podání opicím se latanoprost distribuuje převážně v
oblasti předního segmentu oka, ve spojivkách a očních víčkách. Pouze nepatrné množství léku se
dostává do oblasti zadního segmentu.

Biotransformace a eliminace
V oku nedochází prakticky k žádnému metabolismu kyseliny latanoprostové. Látka se metabolizuje
především v játrech. Plazmatický poločas u člověka je 17 minut. U hlavních metabolitů, kterými jsou
1,2-dinorové a 1,2,3,4-tetranorové metabolity, nebyla ve studiích na zvířatech zjištěna žádná nebo jen
velmi malá biologická aktivita. Tyto metabolity se vylučují převážně močí.

Pediatrická populace
Otevřená farmakokinetická studie plazmatických koncentrací kyseliny latanoprostové byla provedena
u 22 dospělých a 25 pediatrických pacientů (od narození do 18 let věku) s oční hypertenzí a
glaukomem. Všechny věkové skupiny byly léčeny latanoprostem v dávce 50 mikrogramů/ml jedna
kapka 1x denně do každého oka po dobu nejméně 2 týdny. Systémová expozice kyselině
latanoprostové byla přibližně 2x vyšší u věkové skupiny 3 až < 12 let a 6x vyšší u věkové skupiny < roky v porovnání s dospělými, ale zůstalo široké bezpečnostní rozpětí pro systémové nežádoucí účinky
(viz. bod 4.9). Střední čas k dosažení vrcholové plazmatické koncentrace byl 5 minut po podání napříč

všemi věkovými skupinami. Střední plazmatický eliminační poločas byl krátký (< 20 minut), obdobný
u pediatrických a dospělých pacientů, a neměl za následek žádné hromadění kyseliny latanoprostové v
systémovém oběhu v rovnovážném stavu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Oční i systémová toxicita latanoprostu byla zkoumána u řady živočišných druhů. Obecně platí, že
latanoprost je dobře snášen. Jeho bezpečnostní rozpětí je velmi příznivé; dávka vyvolávající projevy
systémové toxicity je přinejmenším 1000x vyšší než je klinická dávka aplikovaná lokálně do očí.
Vysoké dávky latanoprostu, přibližně 100x překračující klinickou dávku/kg tělesné hmotnosti, podané
intravenózně opicím bez provedení anestezie, vedly ke zvýšení dechové frekvence, pravděpodobně
jako důsledek krátkodobé bronchokonstrikce. Ve studiích na zvířatech nebyly zjištěny senzibilizující
vlastnosti latanoprostu.

U králíků a opic nebyly zjištěny žádné toxické účinky na oko při použití dávek až do 100 μg/oko/den
(klinická dávka je přibližně 1,5 μg/oko/den). U opic však latanoprost způsobil zvýšení pigmentace
duhovky.

Mechanismus zvýšení pigmentace spočívá zřejmě ve stimulaci tvorby melaninu v melanocytech
duhovky, a to bez proliferativních změn. Změna barvy duhovky může být trvalá.

Ve studiích chronické oční toxicity způsobilo podávání latanoprostu v dávce 6 μg/oko/den rozšíření
oční štěrbiny. Tento účinek je reverzibilní a vyskytuje se při podávání dávek vyšších, než je klinická
dávka. U člověka nebyl tento účinek pozorován.

V testech reverzní mutace u bakterií, genové mutace u lymfomu myší a v mikrojádrovém testu u myší
se latanoprost ukázal jako negativní. In vitro byly na lidských lymfocytech pozorovány
chromozomální aberace. Obdobné účinky byly rovněž pozorovány u přirozeně se vyskytujícího
prostaglandinu F2α, což znamená, že se jedná skupinový účinek.

Výsledky dalších studií mutagenity s využitím in vitro/in vivo neplánované syntézy DNA u potkanů
byly negativní a znamenají, že latanoprost nemá mutagenní potenciál. Výsledky studií kancerogenity u
myší a potkanů byly negativní.

Ve studiích na zvířatech nebyly zjištěny žádné účinky latanoprostu na fertilitu samců či samic. Ve
studiích embryotoxicity u potkanů nebyly pozorovány žádné embryotoxické účinky intravenózně
podávaného latanoprostu (v dávkách 5, 50 a 250 μg/kg/den). Latanoprost měl však embryoletální
účinky u králíků v dávkách 5 μg/kg/den a více.

Dávka 5 μg/kg/den (přibližně 100x vyšší než je klinická dávka) měla významné embryofetální toxické
účinky, charakterizované zvýšenou incidencí pozdní resorpce a potratů a sníženou hmotností plodů.

Žádný teratogenní potenciál nebyl zjištěn.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Benzalkonium-chlorid
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného
Hydrogenfosforečnan sodný
Chlorid sodný
Čištěná voda


6.2 Inkompatibility

Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že při smíchání latanoprostu s očními kapkami obsahujícími
thiomersal dochází k precipitaci. Při současném podávání takových léčivých přípravků, mají být
jednotlivé oční kapky aplikovány v odstupu nejméně pěti minut.

6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti: 2 roky
Doba použitelnosti po prvním otevření lahvičky: 4 týdny.
Po prvním otevření lahvičky: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Přípravek po 4 týdnech od prvního
otevření zlikvidujte, i když nebyl spotřebován úplně.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání po prvním otevření lahvičky, viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

LDPE lahvička s LDPE kapátkem a HDPE šroubovacím uzávěrem garantujícím neporušenost obalu.

Jedna lahvička obsahuje 2,5 ml očních kapek, roztoku, což odpovídá přibližně 80 kapkám roztoku.

Velikost balení: 3 x 2,5 ml.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

STADA Arzneimittel AG
Stadastrasse 2-611 18 Bad Vilbel
Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

64/382/15-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 5. 8. Datum posledního prodloužení registrace: 04. 11.
10. DATUM REVIZE TEXTU

30. 3.