Lamivudin teva Dávkování a způsob podání

Terapii přípravkem Lamivudin Teva má zahajovat lékař, který má zkušenosti s léčbou chronické
hepatitidy B.

Dávkování

Dospělí
Doporučené dávkování přípravku Lamivudin Teva je 100 mg jednou denně.

U pacientů s dekompenzovaným jaterním onemocněním má být lamivudin vždy podáván v kombinaci
s dalším léčivým přípravkem, který nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem, aby se snížilo riziko
rezistence a dosáhlo rychlého potlačení replikace viru.

Trvání léčby
Optimální délka léčby není známa.

• U HBeAg-pozitivních pacientů s chronickou hepatitidou B alespoň 6-12 měsíců po prokázání sérokonverze HBeAg HBeAbztráty účinnosti sledovány po ukončení léčby pro možnost pozdního virologického relapsu.
• U HBeAg-negativních pacientů s CHB léčba podána alespoň než dojde k HBs sérokonverzi, nebo je prokazatelná ztráta účinnosti. Při
prodloužené léčbě se doporučuje pravidelné opakované vyšetření potvrzující, že pokračování ve
vybrané léčbě zůstává pro pacienta vhodné.
• U pacientů s dekompenzovanou hepatopatií nebo cirhózou a u příjemců jaterních transplantátů se
zastavení léčby nedoporučuje
Pacienti, u nichž byla aplikace přípravku Lamivudin Teva zastavena, mají být pravidelně kontrolováni se
zaměřením na známky recidivující hepatitidy
Klinická rezistence
U pacientů s HBeAg pozitivní nebo HBeAg negativní chronickou hepatitidou B může vznik mutace viru
HBV s označením YMDD lamivudin, což se projeví jako zvýšení hladiny HBV DNA a enzymu ALT oproti hodnotám před
započetím léčby lamivudinem. Aby se snížilo riziko vzniku rezistence u pacientů léčených monoterapií
lamivudinem, má se zvážit přechod na jiný přípravek nebo přidání dalšího přípravku, který nevykazuje
zkříženou rezistenci s lamivudinem podle léčebných pokynů, pokud při monoterapii lamivudinem
zůstávají hladiny HBV DNA v séru detekovatelné po 24. týdnu léčby
Pro léčbu pacientů, kteří jsou zároveň nakaženi HIV a léčeni lamivudinem nebo kombinací lamivudinu
a zidovudinu, nebo je u nich tato léčba plánována, je nutno zachovat dávku lamivudinu předepsanou pro
léčbu infekce HIV
Zvláštní skupiny pacientů

Renální dysfunkce:
U pacientů se středně závažnou až závažnou renální dysfunkcí se v důsledku snížené renální clearance
zvyšují koncentrace lamivudinu v séru sníženo dávkování. Přípravek Lamivudin Teva není vhodný pro pacienty, kteří vyžadují dávky menší než
100 mg.

Dostupné údaje o pacientech podstupujících intermitentní hemodialýzu hodinám dialýzy dvakrát až třikrát týdněclearance kreatininu po dobu probíhající dialýzy již nejsou další úpravy dávkování nutné.

Hepatální dysfunkce:
Údaje o pacientech s hepatální dysfunkcí, včetně pacientů s terminální hepatopatií čekajících na
transplantaci, ukazují, že hepatální dysfunkce nemá významný vliv na farmakokinetiku lamivudinu. Podle
těchto údajů se pacientům s hepatální dysfunkcí, není-li provázena renální dysfunkcí, nemusí dávkování
upravovat.

Starší pacienti
U starších pacientů nemá stárnutí doprovázené zhoršením funkce ledvin klinicky významný vliv na
expozici lamivudinu, s výjimkou pacientů s clearance kreatininu ˂ 50 ml/min.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Lamivudin Teva u kojenců, dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyly
stanoveny. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.4 a 5.1, ale na jejich základě nelze
učinit žádná doporučení ohledně dávkování.

Způsob podání
Perorální podání.
Přípravek Lamivudin Teva lze užívat jak nalačno, tak s jídlem.