Akutní a chronické studie s loperamidem neprokázaly žádné specifické toxické účinky. Výsledky studií uskutečněných in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický. Ve studiích zaměřených na reprodukci u laboratorních potkanů byla po velmi vysokých dávkách loperamidu (40 mg/kg/den - 240násobek maximální dávky u lidí stanovené na plochu tělesného povrchu) shledána narušená fertilita a fetální přežití v souvislosti s maternální toxicitou. Nižší dávky nevykázaly žádný účinek na maternální nebo fetální zdraví a neovlivnily peri- a postnatální vývoj.
Z neklinického hodnocení loperamidu in vivo a in vitro nevyplývají žádné významné účinky na srdeční elektrofyziologii při terapeuticky relevantním rozsahu koncentrací loperamidu a při významných násobcích tohoto rozsahu (až 47-násobek). Při mimořádně vysokých koncentracích souvisejících s předávkováním (viz bod 4.4) má však loperamid účinky na srdeční elektrofyziologii zahrnující inhibici draslíkových (hERG) a sodíkových kanálů a arytmii. Simetikon patří do skupiny lineárních polydimetylsilikonů, které se již mnoho let využívají v široké míře v běžném životě a také v lékařství a jsou považovány za biologicky inertní, nevykazují toxické vlastnosti, nejsou předmětem specifických studií toxicity na zvířatech.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ