Helides Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy
ATC kód: A02B C
Esomeprazol je S-izomer omeprazolu a snižuje sekreci žaludeční kyseliny prostřednictvím cíleného
mechanismu účinku. Je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietálních buňkách. Oba
stereoizomery omeprazolu (R- i S-) vykazují podobnou farmakodynamickou aktivitu.

Místo a mechanismus účinku
Esomeprazol je slabou bází a je koncentrován a přeměňován na aktivní formu ve vysoce kyselém
prostředí sekrečních kanálků parietálních buněk, kde pak inhibuje enzym H+/K+-ATPázu (protonovou
pumpu) a inhibuje bazální i stimulovanou sekreci kyseliny.

Vliv na sekreci žaludeční kyseliny
Po perorálním užití esomeprazolu 20 mg a 40 mg nastupuje účinek během jedné hodiny.
Po opakovaném podání 20 mg esomeprazolu jednou denně po dobu pěti dní se snižuje maximální
sekrece žaludeční kyseliny po stimulaci pentagastrinem o 90 % (měřeno pátý den 6-7 hodin
po podání).

Po pěti dnech perorálního užívání 20 mg a 40 mg esomeprazolu bylo pH žaludečního obsahu u
pacientů se symptomatickou refluxní chorobou jícnu udržováno vyšší než 4 po dobu v průměru 13,
resp. 17 hodin. Podíl pacientů s pH žaludečního obsahu vyšším než 4 po dobu nejméně 8, 12 a hodin byl pro esomeprazol 20 mg 76 %, 54 % resp. 24 %, a pro esomeprazol 40 mg 97 %, 92 % resp.
56 %.

Při použití AUC jako zástupného parametru plazmatické koncentrace byla prokázána závislost mezi
rozsahem inhibice sekrece žaludeční kyseliny a expozice léčivé látky.

Terapeutické účinky inhibice sekrece žaludeční kyseliny
Ke zhojení refluxní ezofagitidy podáváním esomeprazolu 40 mg dochází přibližně u 78 % pacientů
po čtyřech týdnech a u 93 % po osmi týdnech.

Týdenní léčba esomeprazolem 20 mg dvakrát denně a vhodnými antibiotiky vede k úspěšné eradikaci
H. pylori přibližně u 90 % pacientů.
U nekomplikovaných duodenálních vředů není po týdenní eradikační léčbě k účinnému zhojení vředu
a vymizení symptomů potřeba následná monoterapie antisekretoriky.

V randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované klinické studii byli pacienti s endoskopicky
potvrzeným krvácením z peptického vředu, charakterizovaným jako Forrest Ia, Ib, IIa nebo IIb (9 %,
43 %, 38 %, respektive 10 %), randomizováni k podávání infuze esomeprazolu (n=375) nebo placeba
(n=389). Po endoskopické hemostáze bylo pacientům podáno 80 mg esomeprazolu ve formě
intravenózní infuze po dobu 30 minut, následované kontinuální infuzí rychlostí 8 mg/h nebo placeba
po dobu 72 hodin. Po úvodní 72hodinové terapii byl všem pacientům perorálně podáván esomeprazol
40 mg po dobu 27 dní k potlačení kyselé žaludeční sekrece. Výskyt opětovného krvácení byl během
dní u skupiny léčené esomeprazolem 5,9 % ve srovnání s 10,3 % ve skupině placeba. Během 30 dní
od léčby byl výskyt opětovného krvácení u skupiny léčené esomeprazolem 7,7 % oproti 13,6 %
u placeba.

Další účinky spojené s inhibicí sekrece žaludeční kyseliny

Během dlouhodobé léčby esomeprazolem byl u dětí i dospělých pozorován zvýšený počet
enterochromafinních (ECL) buněk, který pravděpodobně souvisí se zvýšenou hladinou gastrinu v
krevním séru. Tato zjištění nejsou považovaná za klinicky významná.

Při dlouhodobém užívání s antisekrečními léky byl hlášen mírně zvýšený výskyt žaludečních
glandulárních cyst. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem výrazné inhibice sekrece žaludeční
kyseliny, jsou benigní a pravděpodobně reverzibilní.

Snížená žaludeční kyselost z jakýchkoliv důvodů, včetně užívání inhibitorů protonové pumpy, zvyšuje
v žaludku počet bakterií, normálně se vyskytujících v gastrointestinálním traktu. Léčba inhibitory
protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí, např. druhy
Salmonella nebo Campylobacter a u hospitalizovaných pacientů případně i Clostridium difficile.

V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA.
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.

Ve dvou srovnávacích studiích s ranitidinem prokázal esomeprazol lepší účinnost na hojení
žaludečních vředů u pacientů užívajících léky ze skupiny NSAID, včetně COX-2 selektivních NSAID.

Ve dvou placebem kontrolovaných studiích prokázal esomeprazol lepší účinek při prevenci
žaludečních a duodenálních vředů u pacientů (starších než 60 let a/nebo s vředem v anamnéze)
užívajících NSAID, včetně COX-2 selektivních NSAID.

Pediatrická populace
Ve studii u pediatrických pacientů s GERD (ve věku < 1 až 17 let), dlouhodobě užívajících léčbu
inhibitory protonové pumpy, se u 61 % dětí rozvinul mírný stupeň hyperplazie ECL buněk bez
známého klinického významu a bez rozvoje atrofické gastritidy nebo karcinoidních nádorů.