Stejně jako jiné chinolony vyvolal i norfloxacin u mladých zvířat artropatii. Norfloxacin podávaný perorálně mladým potkanům způsobil léze kloubních chrupavek u 10 % samců. Takovéto změny nebyly u samic zjištěny ani při dvojnásobně vyšší dávce. Plasmatické hladiny u zvířat po podání dávek poškozujících klouby byly mnohem vyšší než odpovídající hladiny u dětí. Toxikologické studie ukázaly nízkou toxicitu po jednorázovém i po opakovaném podání. U potkanů a psů se po vysokých dávkách norfloxacinu vyskytla krystalurie. Výsledky studií s opakovanými dávkami norfloxacinu podávaným ve vysokých dávkách naznačují, že možným cílovým orgánem toxického působení jsou ledviny. Studie fertility a teratogenity u myší nezaznamenaly žádné účinky, ale u králíků a opic vedly vysoké dávky norfloxacinu ke zvýšení embryoletality. V dlouhodobých studiích na myších a potkanech, kteří dostávali norfloxacin v dávce 8 až 9krát vyšší než obvyklé dávky u člověka, nebyl nalezen žádný důkaz karcinogenity. Norfloxacin byl testován na mutagenitu v několika studiích in vitro a in vivo s negativním výsledkem. Možnost genotoxického potenciálu byla detekována kometovým testem a mikronukleovým testem. Mírná, ale přechodná a reverzibilní, fototoxicita byla pozorována u myší.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ