Furosemid hameln Interakce

Při současném podávání furosemidu mohou být posíleny ototoxické a nefrotoxické účinky jiných léků.



Poruchy elektrolytové rovnováhy (např. hypokalémie, hypomagnesémie) mohou zvýšit toxicitu
některých léků (např. srdečních glykosidů, léků způsobujících syndrom prodloužení intervalu QT, jako
jsou amisulprid, atomoxetin, pimozid, sotalol, sertindol) a zvýšit riziko ventrikulární arytmie.

Při použití furosemidu v kombinaci s beta-2-sympatomimetiky ve velkých dávkách, s theofylinem,
kortikosteroidy, lékořicí, karbenoxolonem, dlouhodobým užíváním laxativ, reboxetinu nebo
amfotericinu dochází ke zvýšení rizika hypokalémie.

Furosemid může v některých případech tlumit účinek jiných léků, např. účinek antidiabetik a
presorických aminů.

Probenecid, methotrexát (viz cytotoxické látky) a jiné léky, které podobně jako furosemid procházejí
signifikantní renální tubulární sekrecí, mohou snížit účinek furosemidu. A naopak, furosemid může
snížit renální eliminaci těchto léků. V případě léčby vysokými dávkami (obzvlášť při užití vysokých
dávek jak furosemidu, tak i jiných léků) může dojít ke zvýšení sérových hladin a zvýšenému riziku
nežádoucích účinků způsobených furosemidem nebo současně podávanými léky.

Srdeční glykosidy:
Ztráta draslíku způsobená diuretiky snižujícími hladinu draslíku, jakým je i furosemid, zvyšuje toxické
účinky digoxinu a jiných digitalisových glykosidů.

Antiarytmika:
Hypokalémie způsobená kličkovými diuretiky může zvýšit srdeční toxicitu antiarytmik, jako jsou
amiodaron, disopyramid, flekainid, chinidin a sotalol, a může antagonizovat účinky lidokainu, tokainidu
a mexiletinu.

Antihypertenziva:
Dávkování současě podávaných diuretik, antihypertenziv nebo jiných léků s potenciálem snížit krevní
tlak si může vyžádat úpravu, protože při jejich podávání s furosemidem je nutné předjímat ještě
výraznější pokles krevního tlaku.

• Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a antagonisté receptorů pro angiotenzin II:
Závažný pokles krevního tlaku a zhoršení funkce ledvin byly pozorovány v kombinaci s inhibitory ACE
nebo antagonisty receptorů pro angiotenzin II po jejich přidání k léčbě furosemidem, nebo při zvýšení
dávky. Dávka furosemidu má být snížena po dobu alespoň tří dnů, nebo má být furosemid vysazen před
zahájením léčby inhibitory ACE nebo antagonisty receptorů pro angiotenzin II, nebo před zvýšením
dávky inhibitorů ACE či antagonistů receptorů pro angiotenzin II.

• Vazodilatátory:
Furosemid zesiluje hypotenzní účinek vazodilatátorů jako moxisylyt a hydralazin.

• Inhibitory reninu:
Aliskiren může snížit plazmatické koncentrace furosemidu.

• Xanthiny:
Současné užití theofylinu je spojené se zvýšeným rizikem zesíleného hypotenzního účinku.

• Nitráty:
Hypotenzní účinek může být zesílen při současném podání furosemidu s nitráty.

• Jiná diuretika:
Při současném podání s metolazonem lze dosáhnout intenzivní diurézy. Při současném podávání s
thiazidy je zvýšené riziko hypokalémie.



Antidiabetika:
Furosemid jako kličkové diuretikum antagonizuje hypoglykemický účinek antidiabetik. Hladina
metforminu v krvi může být furosemidem zvýšena. Naopak, metformin může snížit koncentraci
furosemidu. Při funkční renální nedostatečnosti je riziko spojeno se zvýšeným výskytem laktátové
acidózy.

Antipsychotika:
Vyhněte se současnému podávání s pimozidem (zvýšené riziko ventrikulárních arytmií z důvodu
furosemidem indukované hypokalémie). Podobný účinek lze pozorovat při podání s amisulpridem a
sertindolem. Hypotenzní účinek je zesílený při současném podání s fenotiaziny.

Při podávání risperidonu je třeba opatrnosti a zvážení rizika a přínosů kombinace, resp. současné léčby
s furosemidem nebo jinými diuretiky dříve, než padne rozhodnutí tuto kombinaci použít. Viz bod 4.Zvláštní upozornění a opatření pro použití, kde jsou uvedeny informace ohledně zvýšené úmrtnosti
starších pacientů s demencí, kteří současně užívali risperidon.

Antidepresiva:
Zvýšené riziko posturální hypotenze při použití s tricyklickými antidepresivy (TCA) a zvýšený
hypotenzní účinek při použití s inhibitory monoaminooxidázy (MAOI). Současné užití s reboxetinem
může zvýšit riziko hypokalémie.

Lithium:
Stejně jako u ostatních diuretik může dojít ke zvýšení sérových hladin lithia, když je furosemid podán
pacientům stabilizovaným na terapii lithiem, což vede ke zvýšení toxicity lithia (kardiotoxicita,
neurotoxicita). Doporučujeme pečlivě sledovat hladiny lithia, případně upravit dávkování lithia při
současném podávání s furosemidem.

Nesteroidní antiflogistika:
Některé NSAID (včetně indometacinu, ketorolaku, kyseliny acetylsalicylové) mohou snížit účinnost
furosemidu a způsobovat akutní renální selhání u pacientů s preexistující hypovolemií či dehydratací.
Furosemid může zvyšovat toxicitu salicylátů (viz bod 4.4).

Antibiotika:
Furosemid může zvyšovat nefrotoxicitu a ototoxicitu aminoglykosidů a jiných ototoxických léků.
Protože může dojít k nezvratnému poškození, současné použití těchto léků je možné, pouze pokud jsou
k tomu závažné zdravotní důvody.

Zvýšené riziko ototoxicity nastává při současném podání kličkových diuretik s vankomycinem či
polymyxiny. Furosemid může snižovat sérové hladiny vankomycinu po operaci srdce.

U pacientů, kterým je podávána současná léčba furosemidem a vysokými dávkami některých
cefalosporinů (např. cephaloridinu), může dojít k rozvoji poruchy funkce ledvin (zvýšené riziko
nefrotoxicity).

Zvýšené riziko hyponatrémie nastává při použití s trimethoprimem.

Cytotoxické látky:
Při současném použití furosemidu a cisplatiny nastává riziko ototoxicity. Při použití furosemidu k
dosažení nucené diurézy během léčby cisplatinou je nutné furosemid podávat v nízkých dávkách (např.
40 mg u pacientů s normální funkcí ledvin) a zachovat pozitivní rovnováhu tekutin, aby se snížilo riziko
zvýšení nefrotoxicity cisplatiny.

Methotrexát a jiné léky, které podobně jako furosemid procházejí signifikantní renální tubulární sekrecí,
mohou snížit účinek furosemidu. A naopak, furosemid může snížit renální eliminaci methotrexátu. To


může vést ke zvýšení sérových hladin a zvýšenému riziku nežádoucích příhod, obzvláště při vysokých
dávkách methotrexátu nebo furosemidu.

Imunomodulátory:
Současné užití cyklosporinu a furosemidu je spojeno se zvýšeným rizikem dnavé artritidy. Hypotenzní
účinek furosemidu může být při použití s aldesleukinem posílen.

Antihistaminika:
Hypokalémie se zvýšeným rizikem srdeční toxicity.

Antikonvulziva:
Fenytoin může snížit účinnost furosemidu. Současné podání karbamazepinu může zvýšit riziko
hyponatrémie.

Dopaminergika:
Při současném podání furosemidu s levodopou nastává zvýšený hypotenzní účinek.

Kortikosteroidy:
Současné podání kortikosteroidů může způsobit retenci sodíku a zvýšené riziko rozvoje hypokalémie.

Chloralhydrát/triklorfos:
Bolusové dávky intravenózně podávaného furosemidu mohou u pacientů léčených chloralhydráty či
triklorfos vyvolat zrudnutí, pocení, tachykardii a kolísání krevního tlaku. Parenterální podání
furosemidu s chloralhydráty může vyvázat thyroidní hormon z vazebného místa.

Myorelaxancia:
Může nastat posílení hypotenzního účinku při použití s baklofenem a tizanidinem.

Neuromuskulární blokátory:
Furosemid může ovlivnit odpověď na neuromuskulární blokátory (zvýšený nebo snížený účinek).

Anestetika:
Celková anestetika mohou zvyšovat hypotenzní účinky furosemidu.

Estrogeny:
Diuretický účinek furosemidu může být estrogeny antagonizován.

Prostaglandiny:
Hypotenzní účinek furosemidu může být při použití s alprostadilem posílen.

Alkohol:
Při současném podání s alkoholem nastává zvýšený hypotenzní účinek furosemidu.

Jiné léky:
Současné podání aminoglutetimidu může zvyšovat riziko hyponatremie.