Fingolimod msn Interakce

Antineoplastika, imunomodulační nebo imunosupresivní přípravky
Antineoplastické, imunomodulační nebo imunosupresivní přípravky nemají být podávány současně
s fingolimodem vzhledem k riziku aditivních účinků na imunitní systém (viz body 4.3 a 4.4).

Opatrnost je nutná i v případě, že pacient přechází z dlouhodobě působící léčby s účinky na
imunitní systém, jako je například natalizumab, teriflunomid nebo mitoxantron (viz bod 4.4).
V klinických studiích léčby roztroušené sklerózy nebyla současná léčba relapsů krátkým pulzem
kortikosteroidů spojena se zvýšenou incidencí infekcí.

Vakcinace
Během léčby fingolimodem a až dva měsíce po ní může být vakcinace méně účinná. Použití
živých oslabených vakcín může vést k riziku infekcí a je třeba se mu vyhnout (viz body 4.4 a
4.8).

Látky vyvolávající bradykardii
Fingolimod byl studován v kombinaci s atenololem a diltiazemem. Pokud byl fingolimod
v interaktivní studii na zdravých dobrovolnících užíván s atenololem, bylo přítomno přídatné 15%
snížení srdeční frekvence při zahájení léčby fingolimodem, tento účinek není pozorován u
diltiazemu. Léčba fingolimodem nesmí být zahájena u pacientů léčených betablokátory nebo jinými
látkami, které mohou snižovat srdeční frekvenci, jako například antiarytmika třídy Ia a III,
blokátory kalciových kanálů (jako verapamil nebo diltiazem), ivabradin, digoxin, inhibitory
cholinesterázy nebo pilokarpin kvůli možným aditivním účinkům na srdeční frekvenci (viz body 4.a 4.8). Pokud se u těchto pacientů uvažuje o léčbě fingolimodem, je nutná konzultace s kardiologem
ohledně převedení na přípravky nezpomalující srdeční akci nebo ohledně vhodného monitoringu
pacienta při zahájení léčby, pokud léky zpomalující srdeční akci nelze vysadit, doporučuje se
přinejmenším monitorování přes noc.

Farmakokinetické interakce ostatních látek s fingolimodem
Fingolimod je metabolizován převážně CYP4F2. Ostatní enzymy jako CYP3A4 se mohou také
podílet na jeho metabolismu, zejména v případech silné indukce CYP3A4. Neočekává se, že by
silné inhibitory transportních proteinů ovlivňovaly dispozici fingolimodu. Současné podávání
fingolimodu a ketokonazolu vedlo k 1,7násobnému vzestupu expozice (AUC) fingolimodu a
fingolimod-fosfátu díky inhibici CYP4F2. Je třeba dbát opatrnosti u látek, které mohou inhibovat
CYP3A4 (inhibitory proteáz, azolová antimykotika, některé makrolidy jako například
klarithromycin nebo telithromycin).

Současné podání karbamazepinu 600 mg dvakrát denně v ustáleném stavu a jedné dávky
fingolimodu 2 mg snížilo AUC fingolimodu a jeho metabolitů přibližně o 40 %. Jiné silné
induktory CYP3A4, například rifampicin, fenobarbital, fenytoin, efavirenz a třezalka tečkovaná,
mohou snižovat AUC fingolimodu a jeho metabolitů v nejméně stejném rozsahu. Protože by to
mohlo případně ovlivnit jejich účinnost, je při jejich současném podání nutná obezřetnost.
Současné podávání s přípravky obsahujícími třezalku tečkovanou se však nedoporučuje (viz bod
4.4).

Farmakokinetické interakce fingolimodu s ostatními látkami
Není pravděpodobné, že by fingolimod interagoval s látkami, které jsou eliminovány
především pomocí enzymů CYP450 nebo substráty hlavních transportních proteinů.

11
Současné podávání fingolimodu s cyklosporinem nevedlo ke změnám expozice cyklosporinu
nebo fingolimodu. Proto se neočekává, že by fingolimod měnil farmakokinetiku léčivých
přípravků, které jsou substráty CYP3A4.

Současné podávání fingolimodu s perorálními kontraceptivy (ethinylestradiol a levonorgestrel)
nevedlo k žádným změnám expozice perorálním kontraceptivům. Nebyly provedeny žádné
studie interakce s perorálními kontraceptivy obsahujícími jiné progestageny, avšak účinek
fingolimodu na jejich expozici se neočekává.