sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ertapenem Fresenius Kabi 1 g prášek pro koncentrát pro infuzní roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje 1,0 g ertapenemu (jako sodnou sůl ertapenemu).
Pomocná látka se známým účinkem
Jedna injekční lahvička obsahuje přibližně 6,0 mekv sodíku (přibližně 137 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok.

Bílý až nažloutlý prášek.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba
Přípravek Ertapenem Fresenius Kabi je indikován u pediatrických pacientů (3 měsíce až 17 let věku) a
u dospělých k léčbě následujících infekcí, pokud jsou vyvolány bakteriemi, o nichž je známo nebo u
nichž lze předpokládat, že jsou citlivé na ertapenem, a pokud je nutná parenterální léčba (viz body 4.a 5.1):
• intraabdominální infekce
• komunitní pneumonie
• akutní gynekologické infekce
• infekce kůže a měkkých tkání diabetické nohy (viz bod 4.4)

Prevence
Přípravek Ertapenem Fresenius Kabi je indikován u dospělých k profylaxi infekce v místě chirurgického
výkonu po plánované kolorektální operaci (viz bod 4.4).

Je třeba věnovat pozornost doporučeným pokynům o správném používání antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba
- Dospělí a dospívající (ve věku 13 až 17 let): Dávka přípravku Ertapenem Fresenius Kabi je 1 gram
(g) a podává se jednou denně intravenózní cestou (viz bod 6.6).
- Kojenci a děti (ve věku 3 měsíce až 12 let): Dávka přípravku Ertapenem Fresenius Kabi je 15 mg/kg
a podává se dvakrát denně (dávka nesmí překročit 1 g/den) intravenózní cestou (viz bod 6.6).

Prevence

Dospělí: Doporučená dávka pro prevenci infekce v místě chirurgického výkonu po plánované
kolorektální operaci je 1 g a podává se jako jednorázová intravenózní dávka, jejíž podání je nutné
dokončit během jedné hodiny před zahájením chirurgického výkonu.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Ertapenem Fresenius Kabi u dětí ve věku do 3 měsíců nebyla dosud
stanovena.
Nejsou dostupné žádné údaje.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Přípravek Ertapenem Fresenius Kabi lze používat k léčbě infekcí u dospělých pacientů s lehkou až
středně těžkou poruchou funkce ledvin. U pacientů, u nichž je clearance kreatininu > 30 ml/min/1,m2, není nutná žádná úprava dávky. O bezpečnosti a účinnosti ertapenemu u pacientů s těžkou poruchou
funkce ledvin není k dispozici dostatek údajů, které by se daly použít k doporučení dávkování. Proto se
ertapenem nemá u těchto pacientů používat (viz bod 5.2).
Údaje týkající se dětí a dospívajících s poruchou funkce ledvin nejsou k dispozici.

Pacienti na hemodialýze
Není k dispozici dostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti ertapenemu u hemodialyzovaných pacientů,
které by podpořily doporučení ohledně dávkování. Proto se ertapenem nemá u těchto pacientů používat.

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není doporučena žádná úprava dávky (viz bod 5.2).

Starší pacienti
S výjimkou případů těžké poruchy funkce ledvin (viz Pacienti s poruchou funkce ledvin) se podává
doporučená dávka přípravku Ertapenem Fresenius Kabi.

Způsob podání
Intravenózní podání: Přípravek Ertapenem Fresenius Kabi je nutné podávat infuzí po dobu 30 minut.
Obvyklá doba léčby přípravkem Ertapenem Fresenius Kabi činí 3 až 14 dní, avšak může se lišit v
závislosti typu a závažnosti infekce a kauzálního patogenu (kauzálních patogenů). Je-li to indikováno z
klinického hlediska, lze převést pacienta na vhodné perorální antibiotikum, pokud bylo pozorováno
klinické zlepšení.
Připravený roztok přípravku Ertapenem Fresenius Kabi je bezbarvý až světle žlutý.

Návod k přípravě tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• Hypersenzitivita na kterákoli jiná karbapenemová antibiotika
• Těžká hypersenzitivita (např. anafylaktická reakce, závažná kožní reakce) na kterýkoli jiný typ beta-
laktamových antibiotik (např. na peniciliny nebo cefalosporiny)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivita
U pacientů léčených beta-laktamovými antibiotiky byly hlášeny závažné a někdy i fatální
hypersenzitivní (anafylaktické) reakce. Tyto reakce se spíše vyskytují u osob s mnohočetnou alergií v
anamnéze. Před zahájením léčby ertapenemem je nutné pečlivě prověřit, zda se v minulosti u pacienta
nevyskytly hypersenzitivní reakce na peniciliny, cefalosporiny, jiná beta-laktamová antibiotika a jiné

alergeny (viz bod 4.3). Jestliže dojde k alergické reakci na ertapenem (viz bod 4.8), okamžitě přerušte
léčbu.

Závažné anafylaktické reakce vyžadují urgentní léčbu.

Superinfekce
Dlouhodobé používání ertapenemu může vést k přerůstání rezistentních mikroorganismů. Opakovaná
vyšetření pacientova zdravotního stavu jsou naprosto nezbytná. Jestliže dojde během léčby k
superinfekci, je nutno přijmout příslušná opatření.

Kolitida související s používáním antibiotik
V souvislosti s podáním ertapenu byly hlášeny případy kolitidy související s používáním antibiotik a
pseudomembranózní kolitidy, jejichž závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující.
Proto je důležité u pacientů, u nichž se dostaví průjem následně po podání antibiotik, vzít tuto diagnózu
v potaz. Je nutné zvážit přerušení léčby přípravkem Ertapenem Fresenius Kabi a nasazení specifické
léčby proti bakterii Clostridium difficile. Nesmí být podána léčiva inhibující peristaltiku.

Záchvaty křečí
V rámci klinického hodnocení byly u dospělých pacientů léčených ertapenemem (1 g jedenkrát denně)
hlášeny záchvaty křečí, a to v průběhu léčby nebo během následných 14 dnů po ukončení léčby.
Záchvaty se vyskytovaly nejčastěji u starších pacientů a u pacientů s preexistujícím onemocněním
centrálního nervového systému (CNS) (např. mozková léze nebo záchvaty v anamnéze) a/nebo s
poruchou funkce ledvin. Podobná hlášení byla rovněž získána po uvedení přípravku na trh.

Encefalopatie
Při použití ertapenemu byla hlášena encefalopatie (viz bod 4.8). Při podezření na encefalopatii
vyvolanou ertapenemem (např. myoklonus, záchvaty křečí, změněný duševní stav, snížená úroveň
vědomí) je třeba zvážit ukončení podávání ertapenemu. Pacienti s poruchou funkce ledvin jsou
vystaveni vyššímu riziku encefalopatie vyvolané ertapenemem, přičemž její trvání může být
prodlouženo.

Současné podávání s kyselinou valproovou
Současné podávání ertapenemu a kyseliny valproové/valproátu sodného se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Suboptimální expozice
Na základě dostupných údajů nelze vyloučit riziko selhání léčby v důsledku vystavení pacientů nižším
než optimálním koncentracím ertapenemu, k čemuž může někdy docházet při chirurgických výkonech
trvajících déle než 4 hodiny. Proto v takovýchto neobvyklých případech musí být dbáno zvýšené
opatrnosti.

Čemu je třeba věnovat pozornost při použití ertapenemu u vybraných populací
Zkušenosti s použitím ertapenemu při léčbě těžkých infekcí jsou omezené. V klinických studiích
zabývajících se léčbou komunitní pneumonie u dospělých bylo 25 % hodnotitelných pacientů léčených
ertapenemem nemocných těžce (definováno jako index závažnosti pneumonie > III). V klinické studii
zabývající se léčbou akutních gynekologických infekcí u dospělých bylo 26 % hodnotitelných pacientek
léčených ertapenemem těžce nemocných (definováno jako teplota ≥ 39 ºC a/nebo bakteriémie); deset
pacientek mělo bakteriemii. Z hodnotitelných pacientů léčených ertapenemem v klinické studii
zabývající se léčbou intraabdominálních infekcí u dospělých jich 30 % mělo generalizovanou
peritonitidu a 39 % mělo infekce postihující jiná místa než apendix, včetně žaludku, duodena, tenkého
střeva, tračníku a žlučníku; omezený počet hodnotitelných pacientů vykazoval skóre APACHE II ≥ 15,
přičemž účinnost u těchto pacientů nebyla stanovena.

Účinnost přípravku Ertapenem Fresenius Kabi při léčbě získané komunitní pneumonie vyvolané
streptokokem Streptococcus pneumoniae rezistentním na penicilin nebyla stanovena.


Účinnost ertapenemu při léčbě infekcí diabetické nohy při současné osteomyelitidě nebyla stanovena.

U dětí mladších dvou let je s ertapenemem poměrně málo zkušeností. U této věkové skupiny je obzvláště
důležité stanovit citlivost infekčního organismu (infekčních organismů) na ertapenem. U dětí mladších
měsíců nejsou dostupné žádné údaje.

Pomocná látka
Tento léčivý přípravek obsahuje 137 mg sodíku v injekční lahvičce, což odpovídá 6,9 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce způsobené inhibicí clearance léčiv zprostředkované glykoproteinem P nebo CYP nejsou
pravděpodobné (viz bod 5.2).

Při podávání kyseliny valproové s karbapenemy bylo hlášeno snížení hladin kyseliny valproové, které
mohou poklesnout až pod terapeutické rozmezí. Snížené hladiny kyseliny valproové mohou vést k
nedostatečné kontrole záchvatů; proto se současné používání ertapenemu a kyseliny valproové/natrium-
valproátu nedoporučuje, a je třeba zvážit alternativní antibakteriální nebo antikonvulzivní léčbu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
U těhotných žen nebyly provedeny adekvátní a dobře kontrolované studie. Studie na zvířatech
nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na těhotenství, embryonální a fetální vývoj, porod nebo
postnatální vývoj. Nicméně ertapenem se nemá během těhotenství používat, pokud možný přínos léčby
nepřevyšuje možná rizika pro plod.

Kojení
Ertapenem se vylučuje do lidského mateřského mléka. Vzhledem k možným nežádoucím účinkům na
kojence nemají matky během léčby ertapenemem kojit.

Fertilita
Nebyly provedeny žádné adekvátní a dobře kontrolované studie zabývající se vlivem ertapenemu na
fertilitu mužů a žen. Preklinické studie nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na fertilitu (viz
bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.
Přípravek Ertapenem Fresenius Kabi může mít vliv na schopnost pacientů řídit nebo obsluhovat stroje.
Pacienty je nutné informovat, že v souvislosti s podáním ertapenemu byly hlášeny závratě a somnolence
(viz bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Dospělí

Celkový počet osob léčených ertapenemem v klinických studiích byl více než 2 200, z nich více než
150 dostalo dávku 1 g ertapenemu. Nežádoucí účinky (tzn. takové, o nichž se hodnotící lékař
domníval, že by mohly možná, pravděpodobně nebo jednoznačně souviset s podáním léku) byly hlášeny
přibližně u 20 % pacientů léčených ertapenemem. Léčba byla přerušena u 1,3 % pacientů z důvodu

nežádoucích účinků. Dalších 476 pacientů dostalo ertapenem v jednorázové dávce 1 g před operací v
rámci klinické studie hodnotící profylaxi infekce v místě chirurgického výkonu po kolorektální operaci.

U pacientů, jimž byl podáván pouze ertapenem, byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během
léčby a během následného 14denního sledování po skončení léčby: průjem (4,8 %), komplikace na žíle
v místě vpichu infuze (4,5 %) a nauzea (2,8 %).

Následující patologické laboratorní hodnoty o uvedené četnosti výskytu patřily mezi nejčastěji hlášené
během léčby a během následného 14denního sledování po skončení léčby u pacientů, jímž byl podáván
pouze ertapenem: zvýšená hladina ALT (4,6 %), AST (4,6 %), alkalické fosfatázy (3,8 %) a zvýšený
počet trombocytů (3,0 %).

Pediatrická populace (ve věku 3 měsíce až 17 let):
Celkový počet pacientů léčených v rámci klinických studiích ertapenemem činil 384. Celkový
bezpečnostní profil je srovnatelný s tím u dospělých. Nežádoucí účinky (tzn. takové, o nichž se
hodnotící lékař domníval, že by mohly možná, pravděpodobně nebo jednoznačně souviset s léčivým
přípravkem) byly hlášeny přibližně u 20,8 % pacientů léčených ertapenemem.
Léčba byla z důvodu nežádoucích účinků přerušena u 0,5 % pacientů.

U pacientů, jímž byl podáván pouze ertapenem, byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během
léčby a během následného 14denního sledování po skončení léčby: průjem (5,2 %) a bolest v místě
vpichu infuze (6,1 %).

Následující patologické laboratorní hodnoty o uvedené četnosti výskytu patřily mezi nejčastěji hlášené
během léčby a během následného 14denního sledování po skončení léčby u pacientů, jímž byl podáván
pouze ertapenem: pokles počtu neutrofilů (3,0 %), zvýšené hladiny ALT (2,9 %) a AST (2,8 %).

Tabulkový přehled nežádoucích účinků
U pacientů, jímž byl podáván pouze ertapenem, byly během léčby a během následného 14denního
sledování po skončení léčby hlášeny následující nežádoucí účinky:
časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi
vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Dospělí ve věku 18 let a více Děti a dospívající (ve věku měsíce až 17 let)
Infekce a infestace Méně časté: orální kandidóza,
kandidóza, mykotická infekce,
pseudomembranózní enterokolitida,
vaginitida

Vzácné: pneumonie, dermatomykóza,
pooperační ranná infekce,
infekce močových cest

Poruchy krve a
lymfatického systému
Vzácné: neutropenie, trombocytopenie
Poruchy imunitního
systému
Vzácné: alergie

Není známo: anafylaxe včetně
anafylaktických reakcí

Poruchy metabolismu
a výživy
Méně časté: anorexie

Vzácné: hypoglykemie

Psychiatrické
poruchy
Méně časté: insomnie, zmatenost

Vzácné: agitovanost, úzkost, deprese
Není známo: změny
duševního stavu (včetně
agrese)


Není známo: změny duševního stavu (včetně
agrese, deliria,
dezorientace, změn duševního stavu)
Poruchy nervového
systému
Časté: bolest hlavy

Méně časté: závratě, somnolence,
změny vnímání chutí, záchvaty křečí (viz bod
4.4)

Vzácné: tremor, synkopa

Není známo: halucinace,
snížená úroveň vědomí,
dyskineze, myoklonus, porucha chůze,
encefalopatie (viz bod 4.4)
Méně časté: bolest hlavy

Není známo: halucinace
Poruchy oka Vzácné: poruchy skléry
Srdeční poruchy Méně časté: sinusová bradykardie

Vzácné: arytmie, tachykardie

Cévní poruchy Časté: venózní komplikace z důvodu podané
infuze,
flebitida/tromboflebitida

Méně časté: hypotenze

Vzácné: hemoragie, zvýšený krevní tlak
Méně časté: návaly horka,
hypertenze
Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Méně časté: dyspnoe, diskomfort v oblasti
hltanu

Vzácné: nazální kongesce, kašel,
epistaxe, chropy/chrůpky, sípání

Gastrointestinální
poruchy
Časté: průjem, nauzea,
zvracení

Méně časté: zácpa, kyselá
regurgitace, sucho v ústech, dyspepsie, bolest
břicha

Vzácné: dysfagie, inkontinence stolice,
pelveoperitonitida

Není známo: zbarvená zubů
Časté: průjem

Méně časté: změna barvy
stolice, meléna
Poruchy jater a
žlučových cest
Vzácné: cholecystitida, ikterus, onemocnění
jater

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Časté: vyrážka, pruritus

Méně časté: erytém, kopřivka

Vzácné: dermatitida, deskvamace,
hypersenzitivní vaskulitida

Není známo: akutní generalizovaná
exantematózní pustulóza (AGEP), léková
Časté: plenková dermatitida

Méně časté: erytém, vyrážka,
petechie

reakce s eozionofilií a systémovými příznaky
(DRESS)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Vzácné: svalové křeče, bolest ramene

Není známo: svalová slabost

Poruchy ledvin a
močových cest
Vzácné: renální insuficience, akutní renální
insuficience

Stavy spojené s
těhotenstvím,
šestinedělím a
perinatálním
obdobím
Vzácné: potrat
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Vzácné: genitální krvácení
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Méně časté: extravazace,
astenie/únava, horečka,
edém, bolest na hrudi

Vzácné: indurace v místě vpichu,
malátnost
Časté: bolest v místě vpichu
infuze

Méně časté: pálení v místě
vpichu infuze, svědění v
místě vpichu infuze, erytém
v místě vpichu infuze,
erytém v místě vpichu
injekce, pocit tepla v místě
vpichu infuze
Vyšetření
Biochemická Časté: zvýšení hladin ALT, AST,
alkalické fosfatázy

Méně časté: zvýšení sérových hladin
celkového bilirubinu, přímého bilirubinu,
nepřímého bilirubinu, kreatininu, močoviny,
glukózy

Vzácné: pokles sérových hladin
bikarbonátu, sérového kreatininu a
draslíku; zvýšení sérových hladin
LDH, fosforu, draslíku
Časté: zvýšení hladin ALT a
AST
Hematologická Časté: zvýšení počtu trombocytů

Méně časté: snížení počtu leukocytů,
trombocytů, segmentovaných neutrofilů,
snížení hemoglobin a hematokritu; zvýšení
počtu eosinofilů, prodloužení aktivovaného
parciálního tromboplastinového času,
protrombinového času, zvýšení počtu
segmentovaných neutrofilů a leukocytů

Vzácné: pokles počtu lymfocytů; Zvýšení
počtu neutrofilních tyček lymfocytů,
metamyelocytů, monocytů, myelocytů;
atypických lymfocytů
Časté: pokles počtu
neutrofilů

Méně časté: zvýšení počtu
trombocytů, prodloužení
aktivovaného parciálního
tromboplastinového času,
protrombinového času,
snížení hladiny hemoglobinu
Rozbor moči Méně časté: zvýšený výskyt bakterií v moči,
zvýšený počet leukocytů v moči, epitelových


buněk v moči a erytrocytů v moči; přítomnost
kvasinek v moči

Vzácné: zvýšený urobilinogen
Různé Méně časté: pozitivní test na toxin bakterie
Clostridium difficile





Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nejsou k dispozici žádné konkrétní informace o léčbě předávkování ertapenemem. Předávkování
ertapenemem není pravděpodobné. Intravenózní podávání ertapenemu v dávce 3 g denně po dobu 8 dní
zdravým dospělým dobrovolníkům nevedlo k významné toxicitě. V rámci klinických studiích s
dospělými nevedlo nezamýšlené podání dávky až 3 g za den ke klinicky významným nežádoucím
účinkům.
V rámci klinických studiích s pediatrickou populací nevedla jednorázová intravenózní (i.v.) dávka mg/kg až maximálně 2 g k toxicitě.

Nicméně v případě předávkování je nutné léčbu ertapenemem přerušit a poskytnout celkovou
podpůrnou léčbu do doby, než dojde k eliminaci léku ledvinami.

Ertapenem lze do určité míry odstranit hemodialýzou (viz bod 5.2); nicméně o použití hemodialýzy k
léčbě předávkování nejsou k dispozici žádné informace.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Obecné vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální látky pro systémové použití, karbapenemy, ATC kód:
J01DH
Mechanismus účinku
Ertapenem inhibuje syntézu bakteriální buněčné stěny navázáním na proteiny vázající penicilin
(penicillin binding proteins, PBPs). V případě bakterie Escherichia coli je afinita nejsilnější k PBPs 2 a
3.

Farmakokinetický/farmakodynamický (FK/FD) vztah
Podobně jako u jiných beta-laktamových antibiotik bylo v preklinických FK/FD studiích prokázáno, že
doba, kdy plazmatická koncentrace ertapenemu překročí MIC infikujícího mikroorganismu, nejvíce
koreluje s účinností.


Mechanismus rezistence
V rámci dozorových studií prováděných v Evropě byl výskyt rezistence u druhů považovaných za citlivé
na ertapenem méně častý. U rezistentních izolátů byla rezistence na jiná karbapenemová antibiotika
pozorována pouze u některých z nich, ale ne u všech. Ertapenem je účinně stabilní vůči hydrolýze
většinou tříd beta-laktamáz, včetně penicilináz, cefalosporináz a širokospektrých beta-laktamáz, ne však
vůči metalo-beta-laktamázám.

Methicilin-rezistentní stafylokoky a enterokoky jsou rezistentní na ertapenem v důsledku necitlivosti
ertapenemu na cílové PBP; P. aeruginosa a jiné nefermentující bakterie jsou obecně rezistentní, a to
pravděpodobně v důsledku snížené penetrace a aktivního efluxu.

Rezistence u enterobakterií je méně častá a ertapenem je obecně účinný na producenty širokospektrých
beta−laktamáz (extended−spectrum beta−lactamases, ESBLs). Rezistence však může být
pozorována, je-li přítomnost ESBL nebo jiných silných beta−laktamáz (např. typy AmpC) spojena se
sníženou permeabilitou, v důsledku ztráty jednoho nebo více porinů vnější membrány nebo se zvýšeně
regulovaným efluxem. K rezistenci také může dojít získáním beta−laktamáz s významnou karbapenem-
hydrolyzující aktivitou (např. metalo−beta−laktamázy IMP a VIM nebo typy KPC), tyto beta−laktamázy
jsou však vzácné.

Mechanismus účinku ertapenemu se liší od mechanismu jiných skupin antibiotik, jako jsou chinolony,
aminoglykosidy, makrolidy a tetracykliny. Mezi ertapenemem a těmito látkami není přítomna zkřížená
rezistence. Mikroorganizmy však mohou vykazovat rezistenci na více než jednu skupinu antibiotik, kdy
mechanismus rezistence je nebo zahrnuje neprostupnost některých sloučenin a/nebo v přítomnost
efluxní pumpy.

Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty MIC (breakpoints) dle EUCAST jsou následující (Verze 10.0 platná od 01.01.2020):
Organismus Citlivé (S) (mg/l)
S ≤
Rezistentní (R) (mg/l)
R >
Enterobacterales 0,5 0,Staphylococcus spp. Poznámka1 PoznámkaStreptococcus skupina A, B, C a G Poznámka2 PoznámkaStreptococcus pneumoniae 0,5 0,Viridans group streptococci 0,5 0,Haemophilus influenzae 0,5 0,Moraxella catarrhalis3 0,5 0,Gramnegativní anaeroby 0,5 0,Gramnegativní anaeroby 0,5 0,Hraniční hodnoty nevztažené na druh 0,5 0,Poznámka1 Citlivost stafylokoků na karbapenemy je odvozena od citlivosti na cefoxitin.
Poznámka2 Citlivost streptokoků skupiny A, B, C a G na karbapenemy je odvozena od citlivosti na
benzylpenicilin.
Necitlivé izoláty jsou vzácné nebo dosud nebyly hlášeny. Výsledek testu identifikace a antimikrobiální
citlivosti na každém takovém izolátu musí být potvrzen a izolát zaslán do referenční laboratoře.

Osoby předepisující lék jsou informovány, že lokální hraniční hodnoty MIC, jsou-li k dispozici, je třeba
zkonzultovat.

Mikrobiální citlivost
Prevalence získané rezistence se může lišit geograficky a s časem pro vybrané druhy, a proto je žádoucí
získat lokální informace o rezistenci, zejména při léčbě těžkých infekcí. V Evropské unii byly hlášeny
lokalizované klastry infekcí způsobené mikroorganismy rezistentními na karbapenem. Níže uvedené

informace o tom, zda bude daný mikroorganismus na ertapenem citlivý či ne, jsou pouze orientační a
přibližné.

Obvykle citlivé druhy:
Grampozitivní aerobní mikroorganismy:
Stafylokoky citlivé na methicilin (včetně bakterie Staphylococcus aureus)*
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*†
Streptococcus pyogenes
Gramnegativní aerobní mikroorganismy:
Citrobacter freundii
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae
Escherichia coli*
Haemophilus influenzae*
Haemophilus parainfluenzae
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Moraxella catarrhalis*
Morganella morganii
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris
Serratia marcescens
Anaerobní mikroorganismy:
Clostridium spp. (kromě C. difficile)*
Eubacterium spp.*
Fusobacterium spp.*
Peptostreptococcus spp.*
Porphyromonas asaccharolytica*
Prevotella spp.*
Druhy, u nichž může získaná rezistence představovat problém:
Grampozitivní anaeroby:
Methicilin-rezistentní stafylokoky +#
Anaeroby:
Bacteroides fragilis a druhy ze skupiny B. fragilis*
Přirozeně rezistentní organismy:
Grampozitivní aeroby:
Corynebacterium jeikeium
Enterokoky včetně Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium
Gramnegativní aeroby:
Aeromonas spp.
Acinetobacter spp.
Burkholderia cepacia
Pseudomonas aeruginosa
Stenotrophomonas maltophilia
Anaeroby:
Lactobacillus spp.

Jiné:
Chlamydia spp.
Mycoplasma spp.
Rickettsia spp.
Legionella spp.
*Aktivita byla uspokojivě prokázána v klinických studiích.
†Účinnost ertapenemu při léčbě získané komunitní pneumonie vyvolané penicilin-rezistentním streptokokem
Streptococcus pneumoniae nebyla stanovena.
+ četnost získané rezistence > 50 % v některých členských státech
# Methicilin-rezistentní stafylokoky (včetně MRSA) jsou vždy rezistentní na beta−laktamázu.


Informace získané z klinických studií

Účinnost v pediatrických studiích
Ertapenem byl hodnocen primárně z hlediska bezpečnosti u dětí a sekundárně z hlediska účinnosti
v rámci randomizovaných, srovnávacích, multicentrických studiích u pacientů ve věku od 3 měsíců do
17 let.

Podíl pacientů s příznivou klinickou odpovědí hodnocenou v rámci prohlídky konané po ukončení léčby
u klinické MITT populace je znázorněn níže:

Skupina onemocnění†

Věkové
rozvrstvení
Ertapenem Ceftriaxon
n/m % n/m %
Komunitní pneumonie
(CAP- Community
Acquired Pneumonia)
až 23 měsíců

31/35 88,6 13/13 100,2 až 12 let

55/57 96,5 16/17 94,13 až 17 let 3/3 100,0 3/3 100,Skupina onemocnění Věkové
rozvrstvení
Ertapenem Tikarcilin/klavulanát
n/m % n/m %
Intraabdominální
infekce
(IAI- Intraabdominal
Infections)
až 12 let 28/34 82,4 7/9 77,13 až 17 let 15/16 93,8 4/6 66,Akutní pánevní infekce
(API- Acute Pelvic
Infections)
13 až 17 let 25/25 100,0 8/8 100,† Zahrnuje 9 pacientů ve skupině s ertapenemem (7 CAP a 2 IAI), 2 pacienty ve skupině s ceftriaxonem (2 CAP)
a 1 pacienta s IAI ve skupině s tikarcilinem/klavulanátem se sekundární bakteremií při vstupu do studie.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Plazmatické koncentrace
Průměrné plazmatické koncentrace ertapenemu po podání jednorázové dávky 1 g 30minutovou
intravenózní infuzí zdravým mladým dospělým jedincům (ve věku 25 až 45 let) činily po 0,5 hodině od
podání dávky (od konce infuze) 155 μg/ml (Cmax), po 12 hodinách od podání dávky 9 μg/ml a po hodinách od podání dávky 1 μg/ml.

Plocha pod křivkou plazmatické koncentrace (area under the curve, AUC) ertapenemu u dospělých roste
v rozmezí dávek od 0,5-2 g téměř úměrně s dávkou.

Po opakovaných intravenózních dávkách u dospělých v rozmezí 0,5-2 g denně nedochází ke kumulaci
ertapenemu.


Průměrné plazmatické koncentrace ertapenemu po podání jednorázové dávky 15 mg/kg (až do
maximální dávky 1 g) 30minutovou intravenózní infuzí pacientům ve věku 3 až 23 měsíců činily po 0,hodině od podání dávky (od konce infuze) 103,8 μg/ml (Cmax), po 6 hodinách od podání dávky 13,μg/ml a po 12 hodinách od podání dávky 2,5 μg/ml.

Průměrné plazmatické koncentrace ertapenemu po podání jednorázové dávky 15 mg/kg (až do
maximální dávky 1 g) 30minutovou intravenózní infuzí pacientům ve věku 2 až 12 let činily po 0,hodině od podání dávky (od konce infuze) 113,2 μg/ml (Cmax), po 6 hodinách od podání dávky 12,mikrogramů/ml a po 12 hodinách od podání dávky 3,0 μg/ml.

Průměrné plazmatické koncentrace ertapenemu po podání jednorázové dávky 20 mg/kg (až do
maximální dávky 1 g) 30minutovou intravenózní infuzí pacientům ve věku 13 až 17 let činily po 0,hodině od podání dávky (od konce infuze) 170,4 μg/ml (Cmax), po 12 hodinách od podání dávky 7,μg/ml a po 24 hodinách od podání dávky 1,1 μg/ml.

Průměrné plazmatické koncentrace ertapenemu po podání jednorázové dávky 1 g 30minutovou
intravenózní infuzí třem pacientům ve věku 13 až 17 let činily po 0,5 hodině od podání dávky (od konce
infuze) 155,9 μg/ml (Cmax) a po 12 hodinách od podání dávky 6,2 μg/ml.

Distribuce
Ertapenem se ve vysoké míře váže na proteiny v lidské plazmě. U zdravých mladých dospělých (ve
věku 25 až 45 let) se vazba ertapenemu na proteiny snižuje s růstem plazmatických koncentrací, a to
v následujícím rozmezí hodnot, od přibližně 95% vazby na proteiny při plazmatické koncentraci cca <
50 μg/ml do přibližně 92% vazby na proteiny při plazmatické koncentraci cca 155 μg/ml (průměrná
koncentrace dosažená na konci infuze po intravenózním podání 1 g).
Distribuční objem (Vdss) ertapenemu u dospělých je přibližně 8 l (0,11 l/kg), u pediatrických pacientů
ve věku od 3 měsíců do 12 let je přibližně 0,2 l/kg a u pediatrických pacientů ve věku od 13 do 17 let je
přibližně 0,16 l/kg.

Koncentrace ertapenemu u dospělých, po intravenózním podání dávky 1 g denně, dosažené v tekutině
kožních puchýřů třetí den během každého odběru vzorku, vykazovaly poměr AUC v tekutině kožních
puchýřů: AUC v plazmě 0,61.

Studie in vitro ukazují, že vliv ertapenemu na vazbu na plazmatického proteinu u léčiv, jež se vážou na
plazmatické proteiny ve vysoké míře (warfarin, ethinylestradiol a norethisteron) je malý. Změna ve
vazbě při maximálních plazmatických koncentracích ertapenemu po podání dávky 1 g byla < %. Probenecid (500 mg každých 6 hodin) in vivo snížil velikost vázané frakce ertapenemu v plazmě na
konci infuze, u jedinců po jednorázovém podání dávky 1 g, z přibližně 91 % na přibližně 87 %.
Předpokládá se, že tato změna je přechodná. Klinicky významná interakce v důsledku vytěsňování
jiného léčiva ertapenemem nebo ertapenemu jiným léčivem není pravděpodobná.

Studie in vitro naznačují, že ertapenem neinhibuje P-glykoproteinem zprostředkovaný transport
digoxinu nebo vinblastinu, a že ertapenem není substrátem pro P-glykoproteinem zprostředkovaný
transport.

Biotransformace
U zdravých mladých dospělých (ve věku 23 až 49 let) po intravenózní infuzi 1 g radioaktivně značeného
ertapenemu připadá převážná část plazmatické radioaktivity (94 %) na ertapenem. Hlavním metabolitem
ertapenemu je derivát s otevřeným kruhem vznikající hydrolýzou beta-laktamového kruhu, jež je
zprostředkována dehydropeptidázou I.

Studie na lidských jaterních mikrozomech in vitro naznačují, že ertapenem neinhibuje metabolizmus
zprostředkovaný kteroukoli z šesti hlavních izoforem CYP: 1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4.


Eliminace
Po intravenózním podání dávky 1 g radioaktivně značeného ertapenemu zdravým mladým dospělým
(ve věku 23 až 49 let) lze přibližně 80 % aktivity zjistit v moči a 10 % ve stolici. Z 80 % zjištěných v
moči se přibližně 38 % vylučuje jako ertapenem v nezměněné podobě a přibližně 37 % v podobě
metabolitu s otevřeným kruhem.

U mladých zdravých dospělých (ve věku 18 až 49 let) a pacientů ve věku 13 až 17 let je po intravenózní
aplikaci dávky 1 g průměrný plazmatický poločas přibližně 4 hodiny. Průměrný plazmatický poločas u
dětí ve věku od 3 měsíců do 12 let je přibližně 2,5 hodiny. Průměrné koncentrace ertapenemu v moči
překračují po 0 až 2 hodinách od podání dávky 984 μg/ml a po 12 až 24 hodin od podání dávky μg/ml.

Zvláštní populace

Pohlaví
Plazmatické koncentrace ertapenemu jsou u mužů a u žen srovnatelné.

Starší osoby
Po intravenózním podání ertapenemu v dávce 1 g a 2 g jsou plazmatické koncentrace mírně vyšší
(přibližně 39 %, resp. 22 %) u zdravých starších dospělých (ve věku ≥ 65 let) než u mladých dospělých
(ve věku < 65 let). Není-li přítomna těžká porucha funkce ledvin, není nutné dávku u starších pacientů
upravovat.

Pediatrická populace
Po podání intravenózní dávky 1 g denně jsou plazmatické koncentrace ertapenemu u pediatrických
pacientů ve věku 13 až 17 let srovnatelné s těmi u dospělých.

Po podání dávky 20 mg/kg (až do maximální dávky 1 g) byly farmakokinetické hodnoty pacientů ve
věku 13 až 17 let obecně srovnatelné s těmi u zdravých mladých dospělých. Aby bylo možno odhadnout
farmakokinetické údaje po podání dávky 1 g všem pacientům v uvedené věkové skupině, byly
farmakokinetické údaje vypočítány na základě předpokladu lineárního vztahu z hodnot u 1 g dávky.
Srovnání výsledků ukazuje, že při dávce 1 g ertapenemu jednou denně u pacientů ve věku 13 až 17 let
je dosaženo srovnatelného farmakokinetického profilu jako u dospělých. Poměry hodnot (u osob ve
věku 13 až 17 let/u dospělých) AUC činily 0,99, koncentrací na konci infuze 1,20 a koncentrací
uprostřed dávkovacího intervalu 0,84.

Plazmatické koncentrace uprostřed dávkovacího intervalu po jednorázové intravenózní dávce
ertapenemu 15 mg/kg podané pacientům ve věku 3 měsíce až 12 let, jsou srovnatelné s těmi po podání
intravenózní dávky 1 g jednou denně dospělým (viz Plazmatické koncentrace). Plazmatická clearance
(ml/min/kg) ertapenemu u pacientů ve věku 3 měsíce až 12 let je ve srovnání s dospělými přibližně
dvojnásobná. Po podání dávky 15 mg/kg pacientům ve věku 3 měsíce až 12 let byly hodnoty AUC a
plazmatické koncentrace uprostřed dávkovacího intervalu srovnatelné s těmi po podání intravenózní
dávky 1 g ertapenemu mladým zdravým dospělým.

Pacienti s poruchou funkce jater
Farmakokinetika ertapenemu u pacientů s poruchou funkce jater nebyla stanovena. Vzhledem k
omezenému metabolizmu ertapenemu v játrech se nepředpokládá, že by jeho farmakokinetika byla
ovlivněna poruchou funkce jater. U pacientů s poruchou funkce jater není proto doporučena úprava
dávky.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Po intravenózním jednorázovém podání dávky 1 g ertapenemu dospělým jsou hodnoty AUC celkového
ertapenemu (vázaného i nevázaného) a nevázaného ertapenemu u pacientů s lehkou poruchou funkce
ledvin (clearance kreatininu 60 až 90 ml/min/1,73 m2) podobné jako u zdravých jedinců (ve věku 25 až
82 let). Hodnoty AUC celkového ertapenemu a nevázaného ertapenemu jsou zvýšené přibližně 1,5krát

resp. 1,8krát u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 31 až ml/min/1,73 m2) ve srovnání se zdravými jedinci. Hodnoty AUC celkového ertapenemu a nevázaného
ertapenemu jsou zvýšené přibližně 2,6krát resp. 3,4krát u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
(clearance kreatininu 5 až 30 ml/min/1,73 m2) ve srovnání se zdravými jedinci. Hodnoty AUC
celkového ertapenemu a nevázaného ertapenemu jsou zvýšené přibližně 2,9krát resp. 6krát v období
mezi procedurami u pacientů potřebujících hemodialýzu ve srovnání se zdravými jedinci. Po
intravenózní jednorázové aplikaci dávky 1 g těsně před hemodialýzou lze přibližně 30 % dávky nalézt
v dialyzátu.
Nejsou k dispozici žádné údaje o pediatrických pacientech s poruchou funkce ledvin.

Nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti a účinnosti ertapenemu u pacientů s pokročilou poruchou
funkce ledvin a u pacientů potřebujících hemodialýzu, s pomocí kterých by mohlo být stanoveno
doporučené dávkování. Ertapenem proto nemá být používán u těchto pacientů.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko
pro člověka. U potkanů, jimž byly podány vysoké dávky ertapenemu, došlo k poklesu počtu neutrofilů;
toto zjištění nicméně nebylo považováno za významné z hlediska bezpečnosti. Dlouhodobé studie na
zvířatech ke zhodnocení karcinogenního potenciálu ertapenemu nebyly provedeny.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Hydrogenuhličitan sodný (E500)
Hydroxid sodný (E524) k úpravě pH na hodnotu 7,
6.2 Inkompatibility

Nepoužívejte rozpouštědla ani infuzní tekutiny obsahující dextrózu k rekonstituci nebo k podání
ertapenemu.
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými
přípravky, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Po rekonstituci: Rekonstituované roztoky je nutné použít okamžitě.

Po naředění: Chemická a fyzikální stabilita naředěných roztoků před použitím (koncentrace ertapenemu
přibližně 20 mg/ml) byla prokázána po dobu 6 hodin při teplotě 25 C nebo po dobu 24 hodin při teplotě
2–8 C (v chladničce). Roztoky je nutno použít do 4 hodin po vyjmutí z chladničky. Roztoky přípravku
Ertapenem Fresenius Kabi chraňte před mrazem.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, jsou doba a
podmínky uchovávání před použitím na zodpovědnosti uživatele. Doba uchovávání nemá být delší než
24 hodin při teplotě 2–8 C, pokud rekonstituce/naředění (atd.) neproběhly za kontrolovaných a
validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání


Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

20ml injekční lahvičky z bezbarvého čirého skla třídy I s chlorbutylovou zátkou a hliníkovým
odtrhovacím víčkem.
Dodáváno v baleních po 10 injekčních lahvičkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Návod k použití:

Pouze k jednorázovému použití.
Rekonstituované roztoky je nutno okamžitě po přípravě naředit 0,9% roztokem chloridu sodného (mg/ml).

Příprava pro intravenózní podání:
Před podáním musí být přípravek Ertapenem Fresenius Kabi rekonstituován a poté naředěn.

Dospělí a dospívající (ve věku 13 až 17 let)

Rekonstituce
Obsah 1 g injekční lahvičky přípravku Ertapenem Fresenius Kabi rekonstituujte 10 ml vody pro injekci
nebo 0,9% roztoku chloridu sodného (9 mg/ml). Tím získáte rekonstituovaný roztok o koncentraci
přibližně 100 mg/ml. Dobře protřepejte, aby se přípravek rozpustil. (Viz bod 6.4)

Naředění
Pro ředicí roztok v 50ml vaku: K získání dávky 1 g okamžitě přeneste rekonstituovaný obsah injekční
lahvičky do 50ml vaku 0,9% roztoku chloridu sodného (9 mg/ml); nebo

Pro ředicí roztok v 50ml injekční lahvičce: K získání dávky 1 g odeberte 10 ml z 50ml injekční lahvičky
0,9% roztoku chloridu sodného (9 mg/ml) a zlikvidujte je. Přeneste rekonstituovaný obsah 1 g injekční
lahvičky přípravku Ertapenem Fresenius Kabi do dané 50ml injekční lahvičky 0,9% roztoku chloridu
sodného (9 mg/ml).

Infuze
Infuzi podávejte po dobu 30 minut.

Děti (ve věku 3 měsíce až 12 let)

Rekonstituce
Obsah 1g injekční lahvičky přípravku Ertapenem Fresenius Kabi rekonstituujte 10 ml vody pro injekci
nebo 0,9% roztoku chloridu sodného (9 mg/ml). Tím získáte rekonstituovaný roztok o koncentraci
přibližně 100 mg/ml. Dobře protřepejte, aby se přípravek rozpustil. (Viz bod 6.4)

Naředění
Pro ředicí roztok ve vaku: Přeneste objem odpovídající 15 mg/kg těl. hm. (nesmí se překročit 1 g/den)
do vaku, který obsahuje 0,9% roztok chloridu sodného (9 mg/ml) tak, abyste získali finální koncentraci
20 mg/ml nebo nižší; nebo


Pro ředicí roztok v injekční lahvičce: Přeneste objem odpovídající 15 mg/kg těl. hm. (nesmí se překročit
g/den) do injekční lahvičky, která obsahuje 0,9% roztok chloridu sodného (9 mg/ml) tak, abyste získali
finální koncentraci 20 mg/ml nebo nižší.
Infuze
Infuzi podávejte po dobu 30 minut.

Kompatibilita přípravku Ertapenem Fresenius Kabi s intravenózními roztoky obsahujícími sodná sůl
heparinu a chlorid draselný byla prokázána.

Rekonstituované roztoky je nutno před podáním, pokud to vnitřní obal umožní, vizuálně zkontrolovat,
zda neobsahují částice a nejsou nesprávně zbarveny. Roztoky přípravku Ertapenem Fresenius Kabi jsou
bezbarvé až světle žluté. Barevné odstíny v tomto rozmezí nemají vliv na účinnost.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi s.r.o., Na Strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

15/509/16-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. 6. Datum prodloužení: 19. 10.

10. DATUM REVIZE TEXTU

27. 7.