Při podávání salbutamolu během těhotenství musí jeho očekávaný léčebný přínos pro matku převážit možné riziko pro plod.
Vysoké systémové dávky podávané na konci těhotenství mohou způsobit zpomalení porodu a vyvolat beta2 specifické fetální/neonatální nežádoucí účinky jako jsou tachykardie a hypoglykemie. U inhalační terapie při doporučeném dávkování na konci těhotenství se neočekává vyvolání těchto škodlivých nežádoucích účinků.
Inhalační podání salbutamolu je kontraindikováno k terapii hrozícího potratu nebo předčasného porodu.
V postmarketingovém sledování byly u potomků pacientek léčených salbutamolem jen vzácně hlášeny případy různých vrozených anomálií, včetně rozštěpů patra a vývojových defektů končetin. Některé z 4/7 těchto matek však během těhotenství užívaly také jiné léky. Navíc výskyt abnormalit plodu byl nižší než u běžné populace. Proto nelze jednoznačně zjistit přímý podíl salbutamolu na výskytu těchto anomálií. V reprodukčních studiích u zvířat byly zjištěny abnormality ve vývoji plodu pouze po velmi vysokých dávkách salbutamolu (viz bod 5.3). S používáním propelentu norfluranu u těhotných žen nejsou žádné zkušenosti. Podání vysokých dávek březím zvířatům nevedlo k poruchám embryofetálního vývoje.
Kojení Salbutamol se pravděpodobně vylučuje do mateřského mléka, a proto se nedoporučuje jeho podávání kojícím matkám, pokud očekávaná prospěšnost nepřevažuje nad jakýmkoli možným rizikem. Není známo, zda salbutamol v mateřském mléce má nějaký škodlivý účinek na kojence.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ