Dulsevia Bezpečnost (v těhotenství)

Ve standardní sérii testů duloxetin nevykazoval genotoxicitu a u potkanů nebyl kancerogenní.
Ve studii kancerogenity u potkanů byly v játrech pozorovány mnohojaderné buňky za nepřítomnosti
jiných histopatologických změn. Mechanismus, který to způsobuje, ani klinický význam nejsou
známy. Samice myší, které dostávaly duloxetin po dobu 2 let, měly zvýšený výskyt hepatocelulárních
adenomů a karcinomů pouze při vyšších dávkách (144 mg/kg/den), tyto nálezy byly ale považovány
za sekundární následkem indukce jaterních mikrozomálních enzymů. Relevance těchto nálezů
zjištěných u myší pro člověka není známa. Samice potkanů, kterým byl podáván duloxetin
(45 mg/kg/den) před a během páření a na začátku březosti, měly při hladinách systémové expozice,
které dle odhadu dosahovaly většinou maximální klinické expozice (AUC), nižší spotřebu mateřské
potravy a nižší tělesnou hmotnost, poruchy estrálního cyklu, snížení indexů živě narozených mláďat a
jejich přežití a zpomalení růstu mláďat. Ve studii zabývající se embryotoxicitou u králíka byl
pozorován vyšší výskyt kardiovaskulárních a skeletálních malformací při hladinách systémové
expozice nižších, než je maximální klinická expozice (AUC). V další studii, ve které se testovala vyšší
dávka jiné soli duloxetinu, žádné malformace pozorovány nebyly. Ve studiích prenatální/postnatální
toxicity u potkanů měl duloxetin nežádoucí účinky na chování mláďat při expozici nižší, než je
maximální klinická expozice (AUC).

Studie s juvenilními potkany zjistily přechodný neurobehaviorální účinek a významně sníženou
tělesnou hmotnost a spotřebu jídla, indukci jaterních enzymů a hepatocelulární vakuolizaci při dávce
45 mg/kg/den. Celkový toxikologický profil duloxetinu byl u juvenilních potkanů podobný profilu
u dospělých potkanů. Dávka, při které nebyl pozorován žádný nežádoucí účinek, byla stanovena na
20 mg/kg/den.