Deoxymykoin Interakce

Vstřebávání doxycyklinu z gastrointestinálního traktu může být sníženo dvoj- nebo
trojmocnými kationty, jako jsou ionty hořčíku, hliníku a vápníku (v antacidech), ionty
vápníku obsaženými také v mléce, mléčných výrobcích a ve vápník obsahujících ovocných
šťávách) nebo přípravky obsahujícími železo, zinek, aktivní uhlí a kolestyramin. Interval mezi
užitím doxycyklinu a užitím těchto přípravků nebo požitím uvedených poživatin má být 2-hodiny.

Vzhledem k tomu, že tetracykliny jsou lépe rozpustné, a tedy se i lépe vstřebávají v kyselém
prostředí, je vhodné vyhnout se současnému podávání látek zvyšujících pH žaludečního
obsahu.

Kombinace potenciálně nefrotoxického celkového anestetika methoxyfluranu s doxycyklinem
může vést k selhání funkce ledvin.

Doxycyklin může zesílit účinek derivátů sulfonylmočoviny (perorální antidiabetika). Při
jejich kombinovaném podávání je proto třeba kontrolovat parametry glykemie a podle
potřeby snížit dávkování antidiabetik.

Tetracykliny, včetně doxycyklinu, mohou způsobit prodloužení protrombinového času, a tím
zesílit účinek dikumarolových antikoagulancií (např. warfarinu). Při jejich kombinovaném
podávání je třeba kontrolovat parametry srážlivosti krve a případně snížit dávku
antikoagulancia.

Induktory jaterních enzymů, jako jsou rifampicin, barbituráty, karbamazepin, fenytoin,
primidon, a chronický abusus alkoholu mohou zkrátit dosažení poločasu doxycyklinu
(urychlit jeho metabolismus), takže při normálním dávkování doxycyklinu nelze docílit jeho
terapeutické koncentrace.

Alkohol může urychlit metabolismus doxycyklinu.

Doxycyklin může zvyšovat plazmatickou koncentraci imunosupresiva cyklosporinu A.
Současné podávání může proto probíhat pouze za příslušného monitorování.

Krátce před, v průběhu a po léčbě akné isotretinoinem se od podávání doxycyklinu upouští,
protože obě látky vzácně vyvolávají reverzibilní zvýšení intrakraniálního tlaku (pseudotumor
cerebri).

Současné podávání theofylinu a tetracyklinů může zvýšit výskyt nežádoucích účinků v
gastrointestinálním ústrojí.

Účinek doxycyklinu může interferovat s baktericidním účinkem beta-laktamových antibiotik
(peniciliny a cefalosporiny), a mohlo by tak dojít ke snížení antibakteriální účinnosti. Tyto
látky nemají být podávány současně.

Tetracykliny mohou interferovat s testy na stanovení glukózy a bílkoviny v moči a s testy na
průkaz urobilinogenu a katecholaminů v moči.

Doxycyklin zvyšuje toxicitu methotrexátu, a to především u pacientů léčených vysokými
dávkami methotrexátu. Pacienti, kteří jsou současně léčení doxycyklinem a methotrexátem,
mají být monitorováni.

Při současné léčbě s digoxinem nebo deriváty digoxinu existuje riziko zvýšení koncentrace
digoxinu v plazmě, vlivem snížené inaktivace digoxinu střevní mikroflórou, což může
způsobit toxicitu digoxinu (nauzea, zvracení, závratě, únava, arytmie).