Dalacin c Pro děti, pediatrická populace
sp.zn. suklssukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
DALACIN C 150 mg tvrdé tobolky
DALACIN C 300 mg tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Clindamycinum (clindamycini hydrochloridum) 150 mg nebo 300 mg v jedné tvrdé tobolce.
Pomocné látky se známým účinkem
Dalacin 150 mg: 1 tvrdá tobolka obsahuje 209,485 mg monohydrátu laktosy.
Dalacin 300 mg: 1 tvrdá tobolka obsahuje 253,97 mg monohydrátu laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdá tobolka
Popis přípravku
Dalacin 150 mg – bílé tvrdé želatinové tobolky označené „Clin 150“ a „Pfizer“, obsahující bílý jemný
prášek
Dalacin 300 mg – bílé tvrdé želatinové tobolky označené „Clin 300“ a „Pfizer“, obsahující bílý jemný
prášek
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Dalacin je indikován pro léčbu následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na
klindamycin (viz bod 5.1.):
(a) Infekce horních cest dýchacích včetně tonzilitidy, faryngitidy, sinusitidy, otitis media a spály
(b) Infekce dolních cest dýchacích včetně bronchitidy, pneumonie, empyému a plicního abscesu.
(c) Infekce kůže a měkkých tkání včetně akné, furunklů, celulitidy, impetiga, abscesů a infekce ran.
Zdá se logické, že specifické kožní infekce a infekce měkkých tkání, jako erysipel a paronychium
(panaricium) budou velmi dobře reagovat na léčbu klindamycinem.
(d) Infekce kostí a kloubů včetně osteomyelitidy a septické artritidy.
(e) Gynekologické infekce včetně endometritidy, celulitidy, infekce vaginálního pahýlu,
tuboovariálního abscesu, salpingitidy a pánevních zánětů, pokud je klindamycin podáván v
kombinaci s antibiotikem, které má vhodné spektrum účinnosti proti gramnegativním aerobům.
(f) Intraabdominální infekce včetně peritonitidy a břišních abscesů, pokud je klindamycin podáván v
kombinaci s antibiotikem, které má vhodné spektrum účinnosti proti gramnegativním aerobům.
(g) Septikemie a endokarditida. Účinnost klindamycinu v léčbě vybraných případů endokarditidy
byla doložena, jestliže testováním příslušných dosažitelných koncentrací in vitro bylo určeno, že
je klindamycin baktericidní.
(h) Dentální infekce jako je například periodontální absces a periodontitida.
(i) Toxoplazmová encefalitida u pacientů s AIDS. U pacientů, kteří netolerují konvenční léčbu, byla
prokázána účinnost klindamycinu v kombinaci s pyrimethaminem.
(j) Pneumonie způsobená Pneumocystis jiroveci (dříve klasifikovaná jako Pneumocystis carinii) u
pacientů s AIDS. U pacientů, kteří nesnášejí obvyklou terapii, nebo odpověď na tuto léčbu není u
nich dostatečná, může být použit klindamycin v kombinaci s primachinem.
(k) Malárie, včetně způsobené multirezistentním Plasmodium falciparum, v kombinaci s chininem.
Babesióza v kombinaci s chininem.
(l) Profylaxe endokarditidy u pacientů hypersenzitivních/alergických na penicilin(y).
Je nutné brát v úvahu oficiální místní doporučení pro použití antibakteriálních přípravků.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dospělí a dospívající
Tobolky klindamycin-hydrochloridu se užívají s potravou nebo zapíjejí plnou sklenicí vody (250 ml), aby
se zabránilo podráždění jícnu.
Obvyklá dávka je 600 až 1800 mg/den rozdělená do 2, 3 nebo 4 stejných dávek.
Děti
Klindamycin-hydrochlorid ve formě tobolek lze použít pouze u dětí, které jsou schopné tobolky
spolknout.
Tobolky se užívají s potravou nebo zapíjejí plnou sklenicí vody (250 ml), aby se zabránilo podráždění
jícnu.
Obvyklá dávka je 8-25 mg/kg/den ve 3 nebo 4 stejných dávkách.
Starší pacienti
Farmakokinetické studie klindamycinu neprokázaly po perorálním nebo intravenózním podání žádné
klinicky významné rozdíly mezi mladými a staršími jedinci s normální funkcí jater a normální (v
závislosti na věku) funkcí ledvin. U starších pacientů s normální funkcí jater a normální (v závislosti na
věku) funkcí ledvin proto není zapotřebí upravovat dávku. (Viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s renální nedostatečností není nutná úprava dávkování.
Porucha funkce jater
U pacientů s jaterní nedostatečností není nutná úprava dávkování.
Dávkování v určitých indikacích
(a) Léčba infekcí vyvolaných beta-hemolytickým streptokokem:
Viz výše uvedené obecně doporučené dávkování u dospělých a dětí,. Léčba musí trvat nejméně 10 dnů.
(b) Zánětlivá onemocnění pánevních orgánů - léčba při hospitalizaci
Klindamycin- fosfát 900 mg (i.v.) každých 8 hodin denně v kombinaci s vhodným antibiotikem účinným
proti gramnegativním aerobům podávaným i.v.; např. s gentamicinem v dávce 2,0 mg/kg a dále
1,5 mg/kg každých 8 hodin denně u pacientek s normální funkcí ledvin. Intravenózní terapie má trvat
nejméně 4 dny a nejméně ještě 48 hodin poté, co se stav pacienta zlepší. Poté se pokračuje v perorálním
podávání klindamycin-hydrochloridu v dávce 450-600 mg každých 6 hodin denně tak dlouho, aby
celková doba léčby byla 10 až 14 dnů.
(c) Toxoplazmová encefalitida u pacientů s AIDS
Klindamycin- fosfát i.v.nebo klindamycin- hydrochlorid perorálně 600 až 1200 (2400) mg každých
hodin po dobu dvou týdnů. Dále následuje udržovací terapie nejméně 1200 mg/den (300 až 600 mg
perorálně každých 6 hodin). Celkové trvání léčby je obvykle 8 až 10 týdnů. Pyrimethamin se podává v
dávce 25 až 75 mg/den perorálně po dobu 8 až 10 týdnů. Při použití vyšších dávek pyrimethaminu je
vhodné současně podávat kyselinu listovou v dávce 10 až 20 mg/den.
(d) Pneumonie vyvolaná Pneumocystis jiroveci u pacientů s AIDS
Klindamycin -fosfát i.v. v dávce 600 až 900 mg každých 6 hodin nebo 900 mg i.v. každých 8 hodin nebo
klindamycin- hydrochlorid v dávce 300 až 450 mg každých 6 hodin (1200-1800 mg/den) po dobu 21 dnů
společně s primachinem v dávce 15 až 30 mg perorálně jednou denně po dobu 21 dnů.
(e) Akutní streptokoková tonzilitida/faryngitida
Klindamycin-hydrochlorid - tobolky 300 mg perorálně, 2x denně po dobu 10 dnů.
(f) Malárie, babesióza
Nekomplikovaná malárie (P falciparum)
Dospělí:
Chinin-sulfát: 650 mg perorálně třikrát denně po dobu 3 nebo 7 dní plus klindamycin: 20 mg /kg/den
perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní.
Děti:
Chinin-sulfát: 10 mg/kg perorálně třikrát denně po dobu 3 nebo 7 dní plus klindamycin: 20 mg /kg/den
perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní.
Závažná malárie
Dospělí:
Chinidin-glukonát: nasycovací dávka 10 mg/kg podaná intravenózně v průběhu 1-2 hodin, poté
0,02 mg/kg/min kontinuální infuzí po dobu alespoň 24 hodin (v případě alternativního dávkovacího
režimu si prosím přečtěte informaci v SPC přípravku obsahujícího chinidin). Jakmile je denzita parazita
<1% a pacient může užívat perorální medikaci, ukončete léčbu perorálním chinidinem dávkou uvedenou
výše a kombinovanou s klindamycinem: 20 mg /kg/den perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu dní. Pokud pacient není schopen užívat perorální medikaci, podává se nasycovací dávka klindamycinu
10 mg /kg intravenózně a následně se podává 5 mg /kg intravenózně každých 8 hodin. Je třeba se vyhnout
rychlému intravenóznímu podání. Na perorálně podávaný klindamycin (perorální dávka uvedená výše)
přejděte hned, jakmile je pacient schopen užívat lék perorálně. Trvání léčby je 7 dní.
Děti:
Chinidin-glukonát: Stejné dávkování v mg/kg dosing a doporučení jako pro dospělé v kombinaci s
klindamycinem: 20 mg /kg/den perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní. Jestliže pacient
není schopen užívat medikaci perorálně, podá se nasycovací dávka 10 mg/kg podaná intravenózně,
následovaná 5 mg /kg intravenózně každých 8 hodin. Je třeba se vyhnout rychlému intravenóznímu
podání. Na perorálně podávaný klindamycin (perorální dávka uvedená výše) se přejde, jakmile je pacient
schopen užívat lék perorálně. Trvání léčby je 7 dní.
Babesióza: 300-600 mg 4x denně souběžně s perorálním podáním 650 mg chininu, 7-10 dní.
(g) Profylaxe endokarditidy u pacientů s hypersenzitivitou na penicilin
Klindamycin-hydrochlorid - tobolky (perorální podání).
Dospělí: 600 mg 1 hodinu před výkonem; děti: 20 mg/kg 1 hodinu před výkonem. Eventuálně, pokud je
zapotřebí podat lék parenterálně: klindamycin- fosfát 600 mg i.v. 1 hodinu před výkonem.
(h) Infekce kostí a kloubů
7,5 mg/kg každých 6 hodin
(i) Profylaxe infekce při operacích na hlavě a krku
900 mg klindamycin- fosfátu rozpuštěné v 1000 ml fyziologického roztoku lze použít k výplachům
operačního pole při ošetřování znečištěných ran na hlavě a krku před jejich sešitím.
4.3 Kontraindikace
Klindamycin je kontraindikován u pacientů se známou hypersenzitivitou na klindamycin nebo na
linkomycin, případně na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
U pacientů léčených klindamycinem byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce, včetně závažných
kožních reakcí jako jsou léková reakce s eosinofilií a systémovými příznaky (Drug reaction with
eosinophilia and systemic symptoms - DRESS), Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální
nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Jakmile se objeví
hypersenzitivita nebo závažná kožní reakce, je třeba podávání klindamycinu přerušit a zahájit vhodnou
léčbu. (viz body 4.3 Kontraindikace a 4.8 Nežádoucí účinky).
Léčba antibakteriálními přípravky vyvolává změny normální mikrobiální flory tlustého střeva, což může
vést k přerůstání bakterie Clostridium difficile. To bylo hlášeno při používání téměř všech antibiotik,
včetně klindamycinu. Clostridium difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji průjmu
vyvolaného Clostridium difficile (CDAD - Clostridium difficile associated diarrhea) a je primární příčinou
„postantibiotické kolitidy“.
Je důležité vzít tuto diagnózu v úvahu u pacientů s průjmy vzniklými po podávání antibakteriálních
přípravků. CDAD může progredovat do kolitidy, včetně pseudomembranózní kolitidy (viz bod 4.8),
v rozmezí mírné až život ohrožující kolitidy. Při podezření nebo potvrzení průjmu či kolitidy vyvolaných
antibiotiky má být současná antibakteriální terapie, včetně klindamycinu, přerušena a okamžitě mají být
zahájena příslušná léčebná opatření. Léky inhibující peristaltiku jsou v této situaci kontraindikovány.
Vzhledem k tomu, že klindamycin neproniká dostatečně do mozkomíšního moku, není vhodný pro léčbu
meningitidy.
Podávání klindamycinu může vést k přerůstání necitlivými kmeny, zejména kvasinkami.
V případě prodloužení léčby je třeba provést testy funkce jater a ledvin.
Zřídka byly hlášeny případy akutního poškození ledvin, včetně akutního selhání ledvin. U pacientů
trpících již existující renální dysfunkci nebo souběžně užívají nefrotoxické léčivé přípravky je třeba zvážit
monitorování funkce ledvin (viz bod 4.8).
Přípravek DALACIN C por.cps.dur. obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými
problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy
nemají tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Bylo prokázáno, že klindamycin má schopnost vyvolat blokádu neuromuskulárního přenosu a může
potencovat účinek jiných neuromuskulárních blokátorů a tím potenciální riziko respirační deprese. U
pacientů, kteří tento lék užívají, je proto třeba podávat klindamycin opatrně (př. myasthenia gravis).
Klindamycin je metabolizován především enzymem CYP3A4 a v menší míře pak CYP3A5. Proto mohou
inhibitory CYP3A4 a CYP3A5 snižovat clearance klindamycinu a induktory těchto izoenzymů mohou
clearance klindamycinu zvyšovat (viz bod 5.2). V přítomnosti silného induktoru CYP3A4 rifampicinu,
sledujte možný pokles účinnosti.
Antagonisté vitaminu K
U pacientů léčených klindamycinem v kombinaci s antagonisty vitaminu K (např. warfarin,
acenokumarol a fluindion) byly hlášeny zvýšené hodnoty koagulačních testů (PT/NR) a/nebo případy
krvácení. U pacientů současně léčených antagonisty vitaminu K mají být proto často prováděny
koagulační testy.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Reprodukční studie toxicity na potkanech a králících při perorálním a subkutánním podání neprokázaly
poruchy fertility nebo poškození plodu působením klindamycinu s výjimkou dávek toxických pro matku.
Na základě reprodukčních studií na zvířatech nelze vždy předpovědět odezvu u lidí.
Klindamycin prochází u člověka placentou. Po opakovaných dávkách dosahovaly koncentrace v plodové
vodě přibližně 30% koncentrace v krvi matky.
V klinických studiích u těhotných žen nebylo systémové podání klindamycinu během druhého a třetího
trimestru spojeno se zvýšeným výskytem kongenitálních anomálií. Neexistují žádné srovnatelné a
kontrolované studie u těhotných žen během prvního trimestru.
Klindamycin má být v těhotenství používán jen tehdy, je-li to zcela nezbytné.
Kojení
V lidském mateřském mléce byl zaznamenán výskyt klindamycinu v malém množství, v rozsahu od
< 0,5 až 3,8 g/ml.
Klindamycin může ovlivnit gastrointestinální flóru kojence a způsobit průjem, kvasinkovou infekci nebo
vzácně přítomnost krve ve stolici nebo může eventuálně způsobit vyrážku. Pokud je nutná perorální nebo
intravenózní léčba kojící matky klindamycinem, není to důvod k přerušení kojení, ale je vhodné zvážit
alternativní léčbu. Pokud je léčba kojící matky klindamycinem nezbytná, je nutné sledovat stav dítěte
zejména s ohledem na možný rozvoj průjmu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Účinky klindamycinu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly systematicky hodnoceny.
4.8 Nežádoucí účinky
Následující tabulka zahrnuje nežádoucí účinky spojené s lékem (MedDRA termíny) z databáze hlášené s
četností odpovídající kategoriím časté (>1/100 až < 1/10), méně časté (>1/1000 až < 1/100), vzácné
1/10 000 až 1/1000 a s četností není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti
jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka nežádoucích účinků
Třída orgánového
systému podle
MedDRA
Časté
≥ až < Méně časté
≥ 1/1 000
až
≥ 1/10 000 až
<1/1 Není známo
(z dostupných údajů nelze
určit)
Infekce a infestace Pseudomembranózní
kolitida ⃰
Kolitida vyvolaná Clostridium
difficile⃰, vaginální infekce ⃰
Poruchy krve a
lymfatického systému
Eosinofilie Agranulocytóza ⃰, neutropenie ⃰,
trombocytopenie ⃰leukopenie ⃰
Poruchy imunitního
systému
Anafylaktický šok ⃰, anafylaktoidní
reakce ⃰, anafylaktické reakce ⃰,
hypersenzitivita
Poruchy nervového
systému
Dysgeuzie
Gastrointestinální
poruchy
Průjem Bolest břicha,
nauzea,
zvracení
Vřed jícnu ⃰, ezofagitida ⃰
Poruchy jater a
žlučových cest
Žloutenka ⃰
Poruchy ledvin a
močových cest
Akutní poškození ledvin#
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Makulopapulózní
vyrážka
Kopřivka
multiformní
erytém,
pruritus
Toxická epidermální nekrolýza
(TEN)⃰, Stevens-Johnsonův
syndrom (SJS)⃰,, léková reakce
s eosinofilií a systémovými
příznaky (Drug reaction with
eosinophilia and systemic
symptoms - DRESS)⃰, akutní
generalizovaná exantematózní
pustulóza (AGEP) ⃰, angioedém ⃰,
exfoliativní dermatitida ⃰, bulózní
dermatitida ⃰, morbiliformní
vyrážka ⃰
Vyšetření Abnormality jaterních
testů
* Kategorie CIOMS III: velmi časté 1/10 ( 10%); časté 1/100 až 1/10 ( 1% a < 10%); méně časté 1/1000 až 1/100 (
0,1% a < 1%); Vzácné 1/10 000 až 1/1000 ( 0,01% a < 0,1%); velmi vzácné 1/10 000 (< 0,01%)
*Nežádoucí účinky identifikované po uvedení přípravku na trh.
# viz bod 4.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Klindamycin nelze odstranit ze séra hemodialýzou ani peritoneální dialýzou. Při předávkování
klindamycinem není indikována specifická léčba, terapie je symptomatická.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, linkosamidy
ATC kód: J01FF
Mechanismus účinku
Klindamycin je linkosamidové antibiotikum, které inhibuje syntézu bakteriálních proteinů. Váže se na
podjednotku ribozomu 50S a ovlivňuje jak sestavování ribozomů, tak i proces translace. Přestože
klindamycin-fosfát je in vitro inaktivní, při rychlé in vivo hydrolýze se tato sloučenina přemění na
antibakteriálně účinný klindamycin. Při obvyklých dávkách vykazuje klindamycin bakteriostatickou
aktivitu in vitro.
Vztah PK/PD
Účinnost závisí na časovém období, po které hladina látky překračuje minimální inhibiční koncentraci
(MIC) daného patogenu (%T/MIC).
Rezistence
K rezistenci ke klindamycinu nejčastěji dochází v důsledku mutací na vazebném místě rRNA pro
antibiotikum nebo v důsledku metylace specifických nukleotidů ve 23S RNA ribozomální podjednotky
50S. Tyto změny mohou určovat zkříženou rezistenci na makrolidy a streptograminy B (fenotyp MLSB) in
vitro. Výjimečně k rezistenci dochází v důsledku změn na ribozomálních proteinech. Rezistence ke
klindamycinu může být v bakteriálních izolátech rezistentních na makrolidy indukována makrolidy.
Indukovanou rezistenci lze prokázat diskovou difuzní metodou (D-testem) nebo bujónovou diluční
metodou Méně časté mechanismy rezistence zahrnují modifikaci antibiotika a aktivní eflux. Mezi
klindamycinem a linkomycinem existuje úplná zkřížená rezistence. Stejně jako u mnohých jiných
antibiotik se incidence rezistence liší podle druhu bakterií a geografické oblasti. U stafylokokových
izolátů rezistentních k meticilinu a u pneumokokových izolátů rezistentních k penicilinu je incidence
rezistence ke klindamycinu vyšší než u organismů citlivých k těmto látkám.
Hraniční hodnoty (breakpointy)
Rezistence je obvykle definována na základě interpretačních kritérií pro citlivost (hraničních hodnot)
stanovených Evropským výborem pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) pro systémově
podávaná antibiotika.
Hraniční hodnoty Evropského výboru pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) jsou
uvedeny níže.
Tabulka 1. Interpretační kritéria EUCAST pro citlivost ke klindamycinu
Hraniční hodnoty MIC
(mg/l)
Hraniční hodnoty průměru
zóny (mm)a
Organismus S ≤ R > S ≥ R <
Staphylococcus spp.* 0,25 0,5 22 Streptococcus
skupiny A, B, C a G 0,5 0,5 17 Streptococcus
pneumoniae 0,5 0,5 19 Skupina viridujících
streptokoků 0,5 0,5 19 Grampozitivní
anaeroby 4 4 NA NA
Gramnegativní
anaeroby 4 4 NA NA
Corynebacterium
spp. 0,5 0,5 20 aObsah disku 2 μg klindamycinu
NA = není použitelné; S = citlivý; R = rezistentní
* Inducibilní rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonizací aktivity
klindamycinumakrolidovým přípravkem. Pokud není detekována, pak je nutné označit
bakteriální kmeny jako ke klindamycinu citlivé. Pokud je zjištěna, označí se bakteriální
kmeny jako ke klindamycinu rezistentní a je třeba zvážit přidání následujícího komentáře:
"Klindamycin může být použit pro krátkodobou léčbu méně závažných infekcí kůže a
měkkých tkání, neboť vznik konstitutivní rezistence v průběhu takovéto terapie je
nepravděpodobný.“
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit podle geografické oblasti a času, a proto je
žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména pokud se léčí závažné infekce. Podle potřeby se má
vyhledat odborná pomoc, jestliže je v dané lokalitě taková prevalence rezistence, že přínos přípravku je
přinejmenším u některých typů infekcí sporný. Zejména v případě závažných infekcí nebo selhání léčby
se doporučuje mikrobiologická diagnostika s ověřením patogenu a jeho citlivosti ke klindamycinu.
Antimikrobiální aktivita
Běžně citlivé druhy:
Aerobní bakterie
Grampozitivní bakterie
Staphylococcus aureus (izoláty citlivé k meticilinu)
Streptococcus pneumoniae (izoláty citlivé k penicilinu)
Streptococcus pyogenes
Streptococcus dysgalactiae
Gramnegativní bakterie
Chlamydia trachomatis
Anaerobní bakterie
Grampozitivní bakterie
Actinomyces spp.
Clostridium spp. (vyjma Clostridium difficile)
Eggerthella (Eubacterium) spp..
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
Gramnegativní bakterie
Bacteroides spp.
Fusobacterium spp.
Gardnerella vaginalis
Prevotella spp.
Houby
Pneumocystis jirovecii
Prvoci
Toxoplasma gondii
Plasmodium falciparum
Druhy, u nichž získaná rezistence může být problém:
Aerobní grampozitivní bakterie:
Staphylococcus aureus (izoláty rezistentní k meticilinu)
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus pneumoniae (izoláty rezistentní k penicilinu)
Streptococcus agalactiae
Anaerobní bakterie
Bacteroides fragilis
Vrozeně rezistentní organismy
Aerobní grampozitivní bakterie:
Enterococcus spp.
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní bakterie:
Enterobacteriales (Enterobacteriaceae)
Haemophilus influenzae
Neisseria spp.
Klebsiella spp.
Moraxella catarrhalis
Pseudomonas aeruginosa
Anaerobní grampozitivní bakterie:
Clostridium difficile
Jiné mikrooganismy
Mycoplasma pneumoniae
Ureaplasma urealyticum
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Studie sérových hladin po perorálním podání 150 mg klindamycin-hydrochloridu 24 zdravým dospělým
dobrovolníkům ukázaly, že klindamycin je rychle vstřebáván po perorálním podání. Průměrných
maximálních sérových koncentrací ve výši 2,5 g/ml bylo dosaženo za 45 minut. Po třech hodinách
hladiny v séru klesají na 1,5 g/ml a po 6 hodinách na 0,7 g/ml. Perorálně podaný klindamycin se rychle
a téměř úplně (90%) vstřebává a současné požití jídla znatelně nemění sérové koncentrace. Hladiny v séru
byly od osoby k osobě a od dávky k dávce jednotné a předvídatelné. Studie sérových hladin po
opakovaném podávání klindamycin-hydrochloridu po dobu až 14 dní neprokázaly žádnou akumulaci léku
nebo změnu jeho metabolizmu. Sérový poločas klindamycinu je lehce zvýšen u pacientů s významným
snížením funkce ledvin. Klindamycin nelze odstranit ze séra hemodialýzou ani peritoneální dialýzou.
Koncentrace klindamycinu v séru se zvyšovaly lineárně se zvyšující se dávkou. Sérové hladiny
překračovaly MIC (minimální inhibiční koncentraci) pro většinu indikovaných mikrobů po dobu nejméně
hodin po podání běžně doporučovaných dávek. Klindamycin snadno proniká do většiny tělních tekutin
a tkání (včetně kostí). Studie in vitro na lidských jaterních a střevních mikrozomech naznačují, že
klindamycin je oxidován především enzymem CYP3A4 s malým příspěvkem CYP3A5 za vzniku
klindamycin-sulfoxidu a vedlejšího metabolitu N-desmethylklindamycinu. Studie in vitro ukazují, že
klindamycin neinhibuje enzymy CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2E1 nebo CYP2D6 a pouze středně
silně inhibuje CYP3A4. Proto jsou klinicky významné interakce mezi klindamycinem a současně
podávanými léky metabolizovanými těmito CYP enzymy nepravděpodobné. Prostupuje placentou do
fetálního oběhu a je vylučován do mateřského mléka. Vysoké koncentrace je dosaženo ve žluči. Ke
kumulaci dochází v leukocytech a makrofázích. Průměrný biologický poločas je 2,4 hod. Biologický
poločas může být prodloužen u nedonošenců a pacientů s vážným hepatorenálním poškozením. Přibližně
10% bioaktivní látky se vyloučí močí a 3,6% stolicí; zbytek se vylučuje v podobě biologicky neaktivních
metabolitů. Dávky až do 2 g denně po dobu 14 dní byly dobře tolerovány zdravými dobrovolníky, pouze
incidence gastrointestinálních nežádoucích účinků stoupala se zvyšující se dávkou. V mozkomíšním
moku nebylo dosaženo signifikantních koncentrací, a to ani při meningitidě.
Farmakokinetické studie u starších dobrovolníků (61-79 let) a mladých dospělých (18-39 let) ukázaly, že
věk samotný nemá vliv na farmakokinetiku klindamycinu (clearence, eliminační poločas, distribuční
objem, plocha pod křivkou sérové koncentrace) po i.v. podání klindamycin-fosfátu. Po perorálním podání
klindamycin-hydrochloridu se eliminační poločas zvyšuje přibližně na 4,0 hod (rozmezí 3,4-5,1 hod) u
starších osob ve srovnání s 3,2 hod (rozmezí 2,1-4,2 hod) u mladších. Rozsah absorpce však není rozdílný
u obou věkových skupin a u starších osob s normální funkcí jater a normální funkcí ledvin (v závislosti na
věku) není zapotřebí upravovat dávku léku.
Obézní pediatričtí pacienti ve věku od 2 do méně než 18 let a obézní dospělí ve věku 18 až 20 let
Analýza farmakokinetických údajů u obézních pediatrických pacientů ve věku od 2 do méně než 18 let a
obézních dospělých ve věku od 18 do 20 let prokázala, že clearance a distribuční objem klindamycinu
normalizované na celkovou tělesnou hmotnost jsou srovnatelné bez ohledu na obezitu a u těchto pacientů
není třeba zvláštní úprava dávkování.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Karcinogenita
Dlouhodobé studie na zvířatech ke zhodnocení karcinogenního potenciálu klindamycinu nebyly
provedeny.
Mutagenita
Byly provedeny testy na genotoxicitu zahrnující „mikronukleus-test“ u potkanů a Ames Salmonella
reverzní test. Oba testy byly negativní.
Poškození fertility
Studie fertility u potkanů léčených perorálně dávkou až do 300 mg/kg/den (průměrně 1,1x vyšší než
nejvyšší doporučená dávka dospělým pacientům vypočtená v mg/m2) neodhalila žádné účinky na fertilitu
a schopnost reprodukce.
V embryofetálních vývojových studiích u potkanů po perorálním podání a v embryofetálních vývojových
studiích u potkanů a králíků po subkutánním podání nebyla pozorována vývojová toxicita kromě dávek
toxických pro matku.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Dalacin 150 mg - kukuřičný škrob, monohydrát laktosy, mastek, magnesium-stearát, oxid titaničitý,
želatina
Dalacin 300 mg - kukuřičný škrob, monohydrát laktosy, mastek, magnesium-stearát, oxid titaničitý,
želatina.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
let
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C, v původním obalu, aby byl léčivý přípravek chráněn před vlhkostí.
6.5 Druh obalu a velikost balení
PVC/Al blistr, krabička
Velikost balení: 16 a 100 tobolek.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Pfizer spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
DALACIN C 150 mg: 15/166/72-A/C
DALACIN C 300 mg: 15/166/72-B/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 16. 5.1972
Datum posledního prodloužení registrace: 29. 8.
10. DATUM REVIZE TEXTU
29. 12.