Champix Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná léčiva nervového systému; léčiva kterapii závislostí; léčiva
kterapii závislosti na nikotinu, ATC kód: N07BAMechanismus účinku
Vareniklin se váže svysokou afinitou a selektivitou k α4β2 neuronálním nikotinovým
acetylcholinovým receptorům, kde působí jako částečný agonista –sloučenina, která působí jednak
jako agonista, ale snižší účinností než nikotin, a vpřítomnosti nikotinu pak jako antagonista.
Elektrofyziologické studie in vitroa neurochemické studie in vivoprokázaly, že se vareniklin váže na
α4β2 neuronální nikotinové acetylcholinové receptory a stimuluje aktivitu zprostředkovanou
receptory, ovšem na významně nižší úrovni než nikotin. Nikotin soutěží o stejná α4β2 nAChR
vazebná místa, ke kterým má vareniklin vyšší afinitu. Proto může vareniklin účinně blokovat
schopnost nikotinu plně aktivovat α4β2 receptory a mezolimbický dopaminergní systém, což je
neuronální mechanismus, který je podkladem pro upevnění návyku a pocit odměny prožívané při
kouření. Vareniklin je vysoce selektivní a váže se silněji na α4β2 subtyp receptorů na jiné běžné nikotinové receptory nenikotinové receptory a transportéry Farmakodynamické účinky
Předpokládá se, že účinnost přípravku CHAMPIX při odvykání kouření je dána částečným
agonistickým účinkem vareniklinu na α4β2 nikotinovém receptoru, kde jeho navázání vyvolává
účinek dostatečný kúlevě od symptomů zvysazení odměňující a posilující účinky kouření tím, že zabraňuje navázání nikotinu na α4β2 receptory
Klinická účinnost a bezpečnost
Přípravky pro odvykání kouření budou světší pravděpodobností účinné upacientů, kteří jsou
motivováni přestat kouřit akteří mají kdispozici další poradenství apodporu.
Účinnost přípravku CHAMPIX při odvykání kouření byla demonstrována ve 3klinických
hodnoceních schronickými kuřáky cigaret pacientů užívalo přípravek CHAMPIX vdávce 1mg 2x denně 669pacientů užívalo bupropion 150 mg 2x denně Srovnávací klinické studie
Dvě identické dvojitě zaslepené studie prospektivně porovnávaly účinnost přípravku CHAMPIX
kouření. Vtěchto 52týdenních studiích pacienti užívali přípravek po dobu 12týdnů a poté následovala
40týdenní fáze bez léčby.
Primárním cílovým parametrem obou studií bylo prokázání oxidu uhelnatého nepřetržitého nekouření parametr přípravku CHAMPIX prokázal statistickou superioritu nad bupropionem a placebem.
Po 40týdenní fázi bez léčby byla klíčovým sekundárním cílovým parametrem vobou studiích míra
nepřetržité abstinence všech léčených subjektů, kteří nekouřili exhalovaný CO nepřesahoval 10 ppm.
Míra 4týdenní CQR vtabulce:
Studie 1 CHAMPIX44,4 %22,1 %44,0 %23,0 %
Bupropion29,5 %16,4 %30,0 %15,0 %
Placebo17,7 %8,4 %17,7 %10,3 %
Pravděpodobnost
CHAMPIXvs. placebo
3,p<0,3,p<0,3,p<0,2,p<0,Pravděpodobnost
CHAMPIXvs. bupropion
1,p<0,1,p=0,1,p<0,1,p=0,Touha po kouření, abstinenční a návykové účinky kouření hlášené pacienty
Vobou studiích byla vobdobí aktivní léčby významně snížena touha po kouření a abstinenční
příznaky u pacientů užívajících přípravek CHAMPIX ve srovnání splacebem. Přípravek CHAMPIX,
vesrovnání splacebem, také významně snižoval návyk posilující účinky kouření, díky kterým kouření
nezanechali ti pacienti, kteří během léčby kouřili. Účinek vareniklinu na touhu po kouření, abstinenční
a návykové účinky kouření nebyly během dlouhodobé fáze následného sledování bez léčby měřeny.
Studie udržení abstinence
Třetí studie vyhodnocovala prospěšnost dalších 12týdnů léčby přípravkem CHAMPIX na udržení
abstinence. Pacienti vtéto studii po dobu 12 týdnů. Pacienti, kteří přestali do 12. týdne kouřit, byli poté randomizováni a užívali buď
přípravek CHAMPIX 52 týdnů.
Primárním cílovým parametrem studie byla míra nepřetržitého nekouření od 13.-24. týdne ve dvojitě
zaslepené fázi studie, potvrzená vyšetřením CO. Klíčovým sekundárním cílovým parametrem byla
míra nepřetržité abstinence 2x denně pro udržení abstinence vporovnání splacebem: lepší výsledky pro kontinuální abstinenci
oproti placebu byly zachovány až do 52.týdne. Nejdůležitější výsledky jsou shrnuty v tabulce níže:
Míra nepřetržité abstinence u subjektů léčených přípravkem CHAMPIX vs. placebo
CHAMPIX
n=Placebo
n=Rozdíl
Pravděpodobnost
CA* 13.-24.
týden
70,6 %49,8 %20,8 %
2,týden
44,0 %37,1 %6,9 %
1,Vzhledem komezené klinické zkušenosti užívání přípravku CHAMPIX u černošské populace nebyla
klinická účinnost u této populace stanovena.
Flexibilní stanovení data zanechání kouření v1.-5. týdnu
Účinnost a bezpečnost vareniklinu byla zjišťována u kuřáků, kteří se mohli rozhodnout, kdy mezi 1. a
5. týdnem léčby zanechají kouření. Vtéto 24týdenní studii byli pacienti léčeni po dobu 12 týdnů,
snáslednou 12týdenní fázi bez léčby. 4týdenní míra nepřetržitého nekouření byla u vareniklinu 53,9 % a u placeba 19,4 % abstinence 15,8 %-29,1 %kouřit, během 1-2 týdnů léčby, mohou zahájit léčbu a poté si stanovit datum, kdy odvykání zahájí,
vprůběhu 5týdnů.
Studie u subjektů znovu léčených přípravkem CHAMPIX
Přípravek CHAMPIX byl hodnocen v dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u 494pacientů,
kteří se již pokoušeli přestat kouřit s přípravkem CHAMPIX, a buď byl jejich pokus neúspěšný, nebo
po léčbě znovu začali kouřit. Subjekty, které během předcházející léčby zaznamenaly nějaký
nežádoucí účinek, byly vyloučeny. Subjekty byly randomizovány v poměru 1:1 do skupiny léčené
přípravkem CHAMPIX 1mg2x denně poté absolvovaly až 40týdenní sledování po ukončení léčby. Pacienti zahrnutí do této studie již v
minulosti užívali přípravek CHAMPIX, když se pokoušeli přestat kouřit, dva týdnyPacienti léčení přípravkem CHAMPIX dosahovali superiorní výskyt abstinence potvrzené vyšetřením
CO od 9.do 12.týdne a od 9.týdne do 52.týdne oproti pacientům léčeným placebem. Nejdůležitější
výsledky jsou shrnuty v tabulce níže:
Míra nepřetržité abstinence u subjektů léčených přípravkem CHAMPIX vs. placebo
CHAMPIX
n=Placebo
n=Pravděpodobnost hodnota p
CA* 9.–12.týden45,0%11,8 %7,08 Postupné odvykání kouření
Přípravek CHAMPIX byl hodnocen v52týdenní, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u
1510subjektů, které nebyly schopny nebo ochotny přestat kouřit během čtyř týdnů, avšak byly
ochotny postupně omezit své kouření během 12týdenního období před ukončením kouření. Subjekty
byly randomizovány buď do skupiny užívající přípravek CHAMPIX 1mg 2x denně placebo pokyny, aby snížily počet vykouřených cigaret alespoň o 50% do konce prvních čtyř týdnů léčby, po
čemž následovalo další 50% snížení od čtvrtého do osmého týdne léčby scílem dosáhnout úplné
abstinence do 12týdnů. Po počáteční 12týdenní fázi omezování kouření pokračovaly subjekty vléčbě
po dalších 12týdnů. Subjekty léčené přípravkem CHAMPIX měly významně vyšší míru nepřetržité
abstinence vporovnání splacebem: nejdůležitější výsledky jsou shrnuty vtabulce níže:
Míra nepřetržité abstinence u subjektů léčených přípravkem CHAMPIX vs. placebo
CHAMPIX
n=Placebo
n=Pravděpodobnost hodnota p
CA* 15.–24.týden32,1%6,9%8,74 Bezpečnostní profil přípravku CHAMPIX vtéto studii byl ve shodě se studiemi před uvedením
přípravku na trh.
Subjekty skardiovaskulárním onemocněním
Přípravek CHAMPIX byl hodnocen vrandomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované
studii u pacientů se stabilním kardiovaskulárním onemocněním khypertenziskupiny léčené přípravkem CHAMPIX 1mg 2xdenně nekouření 9.-52. týdnu byla 19,8 % u vareniklinu vs. 7,4 % u placeba.
Úmrtí a závažné kardiovaskulární příhody byly zaslepeně posuzovány komisí. Následující příhody se
objevily sčetností ≥1% vobou léčebných skupinách během léčby ukončení léčbyhospitalizace kvůli angině pectoris zahrnovaly potřebu koronární revaskularizace příjem kvýkonu ICHDK revaskularizaci, podstoupili výkon jako součást léčby nefatálního infarktu myokardu a hospitalizace
kvůli angině pectoris. Kardiovaskulární smrt se během 52týdenní studie vyskytla u 0,3 % pacientů
léčených přípravkem CHAMPIX a 0,6 % pacientů užívajících placebo.
Ksystematickému vyhodnocení kardiovaskulární bezpečnosti přípravku CHAMPIX byla provedena
meta-analýza 15klinických studií vdélce trvání léčby ≥ 12 týdnů, která zahrnovala 7002 pacienty
kardiovaskulárním onemocněním popsaná výše byla rovněž vmeta-analýze zahrnuta.
Klíčová analýza kardiovaskulární bezpečnosti zahrnovala výskyt a časové rozvržení souhrnného
cílového parametru závažných kardiovaskulárních příhod Eventsmozková příhoda. Tyto příhody zahrnuté vcílovém parametru byly uznané nezávislou komisí.
Souhrnem: ve studiích zahrnutých do meta-analýzy se během léčby vyskytl malý počet závažných
kardiovaskulárních příhod –MACE vyskytlmalý počet MACE do 30 dnů od ukončení léčby Meta-analýza ukázala, že expozice přípravku CHAMPIX měla pro pacienty za následek poměr rizik
pro MACE2,83 a1,95shoduje sodhadovaným nárůstem o 6,5 MACE resp.6,3 MACE na expozici1000 pacientoroků.
Poměr rizik pro MACE byl vyšší u pacientů skardiovaskulárními rizikovými faktory navíc ke
kouření, vporovnání s poměrem rizik u pacientů bez kardiovaskulárních rizikových faktorů jiných než
je kouření. Dle výsledků meta-analýzy byly ve skupině užívající přípravek CHAMPIX podobné
četnosti úmrtí ze všech příčin mortalita Studie k vyhodnocení kardiovaskulární bezpečnosti u pacientů s psychiatrickou poruchou v anamnéze
a bez ní
Kardiovaskulární bezpečnost přípravku CHAMPIX byla hodnocena ve studii se subjekty
spsychiatrickou poruchou v anamnéze a bez ní bezpečnostdo které bylo zařazeno 4595 ze 6293 subjektů, které dokončily mateřskou studii které byly tyto subjekty sledovány až do 52. týdne. Mezi všemi subjekty léčenými v mateřské studii
mělo 1749 definované podle Framinghamova skóre.
Primárním cílovým kardiovaskulárním parametrem byla doba do závažné kardiovaskulární příhody
mozková příhoda během léčby. Úmrtí a kardiovaskulárnípříhody byly zaslepeně posuzovány
nezávislou komisí.
V následující tabulce je uvedena incidence MACE a poměry rizik v porovnání s placebem pro všechny
léčebné skupiny během léčby a kumulativní výsledky pro léčbu plus 30 dní poté a pro celou dobu
studie CHAMPIX
N=Bupropion
N=NRT
N=Placebo
N=Během léčby
MACE, n CI0,29 MACE,n CI0,29 MACE, n CI0,39 nežádoucích kardiovaskulárních příhod u kuřáků léčených po dobu až 12 týdnů a sledovaných po dobu
až 1 roku vporovnání s placebem. Vzhledem k relativně nízkému celkovému počtu příhod však nelze
souvislost zcela vyloučit.
Subjekty smírnou až středně těžkou chronickou obstrukční plicní nemocí Účinnost a bezpečnost přípravku CHAMPIX mírnou až středně těžkou CHOPN byla prokázána vrandomizované dvojitě slepé studii kontrolované
placebem. Ve studii trvající 52týdnů byli pacienti léčeni po dobu 12týdnů, poté následovala
40týdenní fáze bez léčby. Primárním cílovým parametrem studie byla 4týdenní míra nepřetržitého
nekouření parametrem byla míra nepřetržité abstinence srovnatelný sprofilem pozorovaným vjiných studiích sběžnou populací, včetně pulmonární
bezpečnosti.
Výsledky 4týdenní CQR 4týdenníCQRCA CHAMPIX, placebo, Odds ratiopravděpodobností)
8,p<0,4,p<0,Studie upacientů s depresivní poruchou v anamnéze
Účinnost vareniklinu byla potvrzena vrandomizované, placebem kontrolované studii s 525 pacienty,
sanamnézou deprese vposledních 2 letech nebostabilně užívajících antidepresiva.Míra ukončení
kouření u této populace byla obdobná jako uběžnépopulace. Míra nepřetržité abstinence v 9.-12.
týdnu byla 35,9 % u skupiny léčené vareniklinem vs. 15,6 % u skupiny užívající placebo
vareniklinem vs. 10,4 % u skupiny užívající placebo Nejčastějšími nežádoucími účinky 10,4 % při užívání placebanespavost běhemstudie žádné rozdíly mezi skupinami léčenými vareniklinem aplacebem, ani žádné celkové
zhoršení deprese nebo jiných psychiatrických symptomů, vžádné skupině léčby.
Studie u subjektů se stabilní schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou
Bezpečnost a snášenlivost vareniklinu byla hodnocena ve dvojitě zaslepené studii u 128kuřáků se
stabilní schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou, kteří dále užívali antipsychotika. Pacienti byli
randomizováni vpoměru 2:1 do skupiny užívající vareniklin 12týdnů s následnou 12týdenní fází bez léčby.
Nejčastějšími nežádoucími účinky u subjektů užívajících vareniklin byly nauzea užívání placebapři užívání placebahlášeným vobou skupinách u ≥ 5 % subjektů s četností vyšší ve skupině léčené vareniklinem než u
skupiny užívající placebo Souhrnně nedošlo vobou léčebných skupinách ke zhoršení schizofrenie, podle psychiatrických
měřítek, a nedošlo kcelkové změně extrapyramidových příznaků. Ve skupině léčenévareniklinem, ve
srovnání splacebem, byly u většího počtu subjektů před zařazením do studie ukončení aktivní léčebné periody hlášeny sebevražedné myšlenky nebo chování podání poslední léčebné dávkysouvisejících se sebevraždou obdobná u skupin léčených vareniklinem i placebem Podíl subjektů s nežádoucími účinky souvisejícími se sebevraždou byl během aktivní léčebné periody,
vporovnání sfází po léčbě ve skupině léčebné vareniklinem, nezměněn, ve skupině užívajícíplacebo
byl ve fázi po léčbě nižší. Přestože žádné sebevraždy nebyly dokonány, ve skupině léčené
vareniklinem byl zaznamenán pokus o sebevraždu u subjektu, který již dříve několik podobných
pokusů o sebevraždu prodělal. Tyto pouze omezené údaje zjediné studie sodvykáním kouření nejsou
dostatečné pro definitivní rozhodnutí o bezpečnosti u pacientů se schizofrenií nebo schizoafektivní
poruchou.
Neuropsychiatrická studie bezpečnosti u subjektů s psychiatrickou poruchou v anamnéze a bez ní
Vareniklin byl hodnocen v randomizované, dvojitě zaslepené studii kontrolované placebem aaktivní
léčbou, která zahrnovala subjekty s psychiatrickou poruchou v anamnéze N=4074Subjekty ve věku 18-75let, které kouří 10nebo více cigaret denně, byly randomizovány v poměru
1:1:1:1 kléčbě vareniklinem 1mg dvakrát denně, bupropionem SR 150mg dvakrát denně,
nikotinovou substituční terapii placebem po léčebné období 12týdnů; subjekty byly poté sledovány dalších 12týdnů po léčbě.
Primárním bezpečnostním cílovým parametrem byl soubor následujících nežádoucích
neuropsychiatrických příhod hostility a/nebo středně závažné či závažné příhody agitovanosti, agrese, bludů, halucinací,
vražedných myšlenek, mánie, paniky, paranoie, psychózy, sebevražedných myšlenek, sebevražedného
chování nebo dokonané sebevraždy.
Následující tabulka ukazuje četnosti výskytu souhrnného primárního cílového parametru nežádoucích
příhod NPS podle léčebné skupiny a rozdílů rizika nepsychiatrické kohorty.
Kromě toho tabulka ukazuje souhrnný cílový parametrneuropsychiatrických nežádoucích příhod NPSNepsychiatrická kohorta
N=VareniklinBupropionNRTPlacebo
Počet léčených pacientů,8L%E
13 AE NPS závažné intenzity,
n Četnosti výskytu příhod souhrnného cílového parametru byly nízké ve všech léčebných skupinách a
byly podobné nebo nižší u každé z aktivních léčebných metod v porovnání s placebem. Použití
vareniklinu, bupropionu a NRTv nepsychiatrické kohortě nebylo spojeno s významně zvýšeným
rizikem nežádoucích příhod NPS souhrnného primárního cílového parametru vporovnání s placebem
Procentuální podíl subjektů se sebevražednými myšlenkami a/nebo chováním podle škály
hodnocení závažnosti sebevražedného jednání Columbia Rating Scalesledování bez léčby, jak je patrné z následující tabulky:
Nepsychiatrická kohorta
N=Vareniklin
N=n Bupropion
N=n NRT
N=n Placebo
N=n Během léčby
Hodnocený početSebevražedné
chování a/nebo
myšlenky
chování001 myšlenky7 Hodnocený početSebevražedné
chování a/nebo
myšlenky
chování01 myšlenky3 Došlo k jedné dokonané sebevraždě, která se vyskytla během léčby u subjektu léčeného placebem
vnepsychiatrické kohortě.
Následující tabulka ukazuje četnosti výskytu souhrnného primárního cílového parametru nežádoucích
příhod NPS podle léčebné skupiny a RD Rovněž jsou uvedeny jednotlivé součásti cílového parametru.
Kromě toho tabulka ukazuje souhrnný cílový parametr AE NPS závažné intenzity:
Psychiatrická kohorta
N=VareniklinBupropionNRTPlacebo
Počet léčených pacientů,867 Úzkosta
Depresea
Pocit abnormalitya
Hostilitaa
Agitovanostb
Agreseb
Bludyb
Halucinaceb
Vražedné myšlenkyb
Mánieb
Panikab
Paranoiab
Psychózab
Sebevražedné chováníb
Sebevražedné myšlenkyb
Dokonaná sebevraždab
AE NPS závažné intenzity,
n 14 intenzita AE; NRT=nikotinová substituční terapie ve formě náplasti
U pacientů v psychiatrické kohortě v každé léčebné skupině bylo hlášeno více příhod v porovnání s
nepsychiatrickou kohortou a incidence příhod vsouhrnném cílovém parametru v porovnání s
placebem byla vyšší pro každou aktivní léčbu. Avšak použití vareniklinu, bupropionu a NRT v
psychiatrické kohortě nebylo spojeno svýznamně zvýšeným rizikem nežádoucích příhod NPS
vsouhrnném primárním cílovém parametru v porovnání s placebem V psychiatrické kohortě byl procentuální podíl subjektů se sebevražednými myšlenkami a/nebo
chováním podle škály hodnocení závažnosti sebevražedného chování Columbia Columbia-Suicide Severity Rating Scaleléčby iběhem následného sledování bez léčby, jak je patrné znásledující tabulky:
Psychiatrická kohorta
N=Vareniklin
N=n Bupropion
N=n NRT
N=n Placebo
N=n Během léčby
Hodnocený početSebevražedné
chování a/nebo
myšlenky
27 chování01 myšlenky27 Hodnocený početSebevražedné
chování a/nebo
myšlenky
14 chování1 myšlenky14 V psychiatrické kohortě nebyly hlášeny žádné dokonané sebevraždy.
Nejčastěji hlášené nežádoucí příhody u subjektů léčených vareniklinem v této studii byly podobné
jako příhody, které byly pozorovány ve studiích před uvedením přípravku na trh.
V obou kohortách subjekty léčené vareniklinem prokázaly statistickou superioritu abstinence
potvrzené vyšetřením CO během týdnů 9 až 12 a 9 až 24 v porovnání se subjekty léčenými
bupropionem, nikotinovou náplastí a placebem Klíčové výsledky účinnosti jsou shrnuty v následující tabulce:
Nepsychiatrická kohortaPsychiatrická kohorta
CA 9–12 n/N Vareniklin382/1005 Bupropion261/1001 NRT267/1013 Placebo138/1009 Porovnání léčby:pravděpodobnost Vareniklin vs. placebo4,00 Vareniklin256/1005 Bupropion188/1001 Nepsychiatrická kohortaPsychiatrická kohorta
NRT187/1013 Placebo106/1009 Porovnání léčby:pravděpodobnost Vareniklin vs. placebo2,99 formě náplasti
Metaanalýzy aobservační studie neuropsychiatrické bezpečnosti
Analýza údajů zklinických studií neprokázala zvýšené riziko závažných neuropsychiatrických příhod
ve spojitosti svareniklinem ve srovnání splacebem. Kromě toho nezávislé observační studie nesvědčí
o zvýšeném riziku závažných neuropsychiatrických příhod u pacientů léčených vareniklinem ve
srovnání spacienty na nikotinové substituční terapii Přerušení léčby
Četnost přerušení léčby kvůli nežádoucím účinkům byla 11,4% uvareniklinu oproti 9,7% uplaceba.
Četnosti přerušení léčby kvůli nejčastějším nežádoucím účinkům byly vtéto skupině následující:
nauzea oproti 1,2% uplacebaAnalýza klinických studií:
Byla provedena metaanalýza 5randomizovaných dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií
zahrnujících celkem 1907 pacientů sebevražedné myšlenky a chování dle škály C-SSRS sebevražedných tendencísanamnézou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy a jinou studii sanamnézou deprese. Výsledky neprokázaly žádný nárůst incidence sebevražedných myšlenek a/nebo
chování u pacientů léčených vareniklinem ve srovnání spacienty léčenými placebem, jak dokládá
tabulka níže. Z55 pacientů, kteří uváděli sebevražedné myšlenky nebo chování, patřilo 48 schizoafektivní poruchy nebo deprese. Vdalších třech studiích uváděl tyto příhody pouze malý počet
pacientů Počet pacientů a poměr rizik sebevražedných myšlenek a/nebo chování dle C-SSRS
zmetaanalýzy 5 klinických studií srovnávajících vareniklins placebem
Vareniklin
** Pacienti spříhodami až 30 dnů po léčbě; %nejsou vážena dle studie
# RR incidencí na 100 pacientských let
Byla provedena metaanalýza 18dvojitě zaslepených randomizovaných placebem kontrolovaných
klinických studií, jejímž cílem bylo zhodnotit neuropsychiatrickou bezpečnost vareniklinu. Mezi tyto
studie patřilo 5studií popsaných výše, které používaly C-SSRS. Do analýzy bylo zahrnuto celkem
8521 pacientů Výsledky vykazují podobnou incidenci kombinovaných neuropsychiatrických nežádoucích příhod
jiného charakteru než poruchy spánku u pacientů léčených vareniklinem ve srovnání splacebem,
spoměrem rizik podobnou incidenci individuálních kategorií psychiatrických příhod u pacientů léčených vareniklinem
ve srovnání spacienty léčenými placebem. Následující tabulka uvádí nejčastěji kategorie nežádoucích příhod spojených spsychiatrickou bezpečností jiného charakteru nežporuchy
spánku.
Psychiatrické nežádoucí příhody svýskytem ≥1% u pacientů ze souhrnných údajů
z18klinických studií:
Vareniklin
Počty Observační studie
Čtyři observační studie, každá zahrnovala 10000 až 30000 pacientů užívajících vareniklin
vadjustovaných analýzách, srovnávaly riziko rozvoje závažných neuropsychiatrických příhod, včetně
neuropsychiatrických hospitalizací a fatálního a nefatálního sebepoškozování, u pacientů léčených
vareniklinem ve srovnání spacienty na NRT nebo bupropionu. Všechny studie byly retrospektivního
kohortového charakteru a zahrnovaly pacienty spsychiatrickou anamnézou nebo bez ní. Všechny
studie používaly statistické metody kontrolující zavádějící faktory, včetně preferenční preskripce
vareniklinu u zdravějších pacientů. Nelze však vyloučit reziduální zavádějící faktory.
Dvě ze studií nenalezly žádný rozdíl vriziku neuropsychiatrických hospitalizací mezi uživateli
vareniklinu a nikotinové náplasti byla omezená. Třetí studie neuváděla žádný rozdíl vriziku rozvoje psychiatrických nežádoucích
příhod diagnostikovaných během návštěv na akutním centrálním příjmovém oddělení nebo
hospitalizací mezi uživateli vareniklinu a uživateli bupropionu základě hlášení po uvedení na trh může být bupropion spojen sneuropsychiatrickými nežádoucími
příhodami.
Čtvrtá studie neprokázala vyšší riziko fatálního a nefatálního sebepoškozování 0,52–1,49sebevražd byl během tří měsíců od zahájení jakékolimedikamentózní léčby vzácný 31260 uživatelů vareniklinu a šest případů u 81545 uživatelů NRTKohortová studie v těhotenství
Populační kohortová studie srovnávala děti vystavené přípravku CHAMPIX in uterosdětmi narozenými matkám, které během těhotenství kouřily, matkám nekuřačkám in uterov porovnání s dětmi narozenými matkám, které během těhotenství kouřily, nižší výskyt
vrozených malformací porodu vs. 5,4%Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnostvareniklinu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem
kontrolované studii u 312pacientů ve věku 12až 19let, kteří kouřili průměrně alespoň 5cigaret denně
v době 30dní před náborem a jejichž skóre ve Fagerströmově testu závislosti nanikotinubylo
nejméně4. Pacienti byli stratifikováni podle věku vareniklin stělesnou hmotností >55kg podáván 1mg 2x denně 0,5mg 2x denně 0,5mg 2x denně Pacienti byli léčeni po dobu 12týdnů, poté následovala 40týdenní fáze bez léčby a po celou dobu
studie bylo pacientům poskytováno poradenství odpovídající jejich věku.
Následující tabulka z výše uvedené pediatrické studie ukazuje porovnání míry nepřetržité abstinence
celkové populace studie a u populace ve věku 12–17let.
CAR 9–12 n/N Věk 12–17let
n/N Vareniklin, vysoká dávka22/109 Vareniklin, nízká dávka28/103 Placebo18/100 C8Vareniklin, vysoká dávka vs.placebo1,18 * Tato hodnota p není považována za statisticky významnou. Předem stanovené statistické testovací postupy byly ukončeny
poté, co porovnání léčby vareniklinu ve vysoké dávce vs.placebo v celkové studii nedosáhlo statistické významnosti.
CI=interval spolehlivosti; N=počet randomizovaných subjektů; n=počet subjektů, které při každé návštěvě v 9.až
12.týdnu nekouřilya neužívalyjiné výrobky obsahující nikotin,a u kterých bylo přikaždé této návštěvě potvrzeno nekouření testem
kotininu vmoči.CAR –míra nepřetržité abstinence