Cezera Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihistaminika pro systémovou aplikaci, piperazinové deriváty, ATC
kód: R06AE09.

Mechanismus účinku
Levocetirizin, (R) enantiomer cetirizinu, je účinný a selektivní antagonista periferních H1- receptorů.
Vazebné studie prokázaly, že levocetirizin má značnou afinitu k lidským H1- receptorům
(Ki=3,2 nmol/l). Levocetirizin má dvojnásobnou afinitu ve srovnání s cetirizinem (Ki=6,3 nmol/l).
Levocetirizin se uvolňuje z H1- receptorů s poločasem 11538 min.
Levocetirizin dosahuje po jednorázovém podání 90 % obsazenosti receptorů za 4 hodiny a 57 %
obsazenosti za 24 hodin.

Farmakodynamické studie u zdravých dobrovolníků prokázaly, že levocetirizin má v poloviční dávce
účinek srovnatelný s cetirizinem jak na kůži, tak i v nose.

Farmakodynamické účinky
Farmakodynamická aktivita levocetirizinu byla studována v následujících randomizovaných
kontrolovaných studiích: ve studii porovnávající účinek 5 mg levocetirizinu, 5 mg desloratadinu
a placeba na histaminem indukovaný „wheal and flare“ vedla léčba levocetirizinem k jeho statisticky
významnému zmenšení (p<0,001) v porovnání s placebem a desloratadinem – tento účinek byl
nejvyšší v prvních 12 hodinách a přetrvával po dobu 24 hodin.

V placebem kontrolovaných studiích v modelu komorové expozice alergenům byl pozorován nástup
účinku 5 mg levocetirizinu na příznaky vyvolané pylem jednu hodinu po podání léčiva.

V in vitro studiích (Boydenova komora a tkáňové kultury) bylo prokázáno, že levocetirizin inhibuje
eotaxinem indukovanou transendotheliální migraci eosinofilů přes dermální i plicní buňky.
Farmakodynamická experimentální studie in vivo (metoda kožních komůrek) prokázala
u 14 dospělých pacientů 3 základní inhibiční mechanismy u levocetirizinu v dávce 5 mg ve srovnání
s podáním placeba v průběhu prvních 6 hodin reakce vyvolané pylem: inhibici uvolňování VCAM-1,
modulaci vaskulární permeability a snížené uvolňování eosinofilů.

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost levocetirizinu byla prokázána v několika dvojitě slepých, placebem
kontrolovaných klinických studiích prováděných u dospělých pacientů trpících sezónní, celoroční
i perzistující alergickou rinitidou. V některých studiích bylo prokázáno, že levocetirizin výrazně
zlepšuje příznaky alergické rinitidy včetně nosní kongesce.

Klinická studie trvající 6 měsíců s 551 dospělými pacienty (z toho 276 bylo léčeno levocetirizinem)
s perzistující alergickou rinitidou (s příznaky během 4 dnů v týdnu po dobu nejméně čtyř po sobě
jdoucích týdnů) s citlivostí na prachové roztoče a pyly trav prokázala, že levocetirizin v dávce 5 mg
byl klinicky a statisticky významně účinnější než placebo z hlediska celkového zmírnění skóre
příznaků alergické rinitidy v celém průběhu trvání studie bez výskytu tachyfylaxe. Během celé studie
levocetirizin významně zlepšil kvalitu života pacientů.

V placebem kontrolované klinické studii, zahrnující 166 pacientů s chronickou idiopatickou urtikarií,
bylo 85 pacientů léčeno placebem a 81 pacientů levocetirizinem 5 mg 1x denně po dobu více než týdnů. Léčba levocetirizinem vedla k významnému snížení závažnosti svědění během prvního týdne a
po celou dobu trvání léčby v porovnání s placebem. Levocetirizin také v porovnání s placebem vedl k
rozsáhlému zlepšení kvality života z hlediska zdraví, stanovené dermatologickým indexem kvality
života.

Jako model pro urtikariální stavy byla studována chronická idiopatická urtikarie. Protože uvolňování
histaminu je kauzální faktor při urtikariálních onemocněních, předpokládá se, že levocetirizin bude
účinně poskytovat symptomatickou úlevu mimo chronickou idiopatickou urtikarii i pro další
urtikariální stavy.



Na EKG nedochází při podávání levocetirizinu k žádnému významnému ovlivnění QT intervalu.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost tablet levocetirizinu u dětí byla studována ve dvou placebem kontrolovaných
klinických studiích zahrnujících pacienty ve věku 6-12 let a trpících sezónní a celoroční alergickou
rinitidou. V obou studiích levocetirizin významně zlepšil příznaky a kvalitu života pacientů.

U dětí mladších než 6 let byla klinická bezpečnost stanovena z několika krátko- nebo dlouhodobých
terapeutických studií:
- v jedné klinické studii bylo 29 dětí ve věku 2-6 let s alergickou rinitidou léčenou
levocetirizinem 1,25 mg 2x denně po dobu 4 týdnů
- v jedné klinické studii bylo 114 dětí ve věku 1-5 let s alergickou rinitidou nebo chronickou
idiopatickou kopřivkou léčeno levocetirizinem 1,25 mg 2x denně po dobu 2 týdnů
- v jedné klinické studii bylo 45 dětí ve věku 6-11 měsíců s alergickou rinitidou nebo chronickou
idiopatickou kopřivkou léčeno levocetirizinem 1,25 mg 1x denně po dobu 2 týdnů
- jedna dlouhodobá klinická studie (18měsíční) s 255 atopickými subjekty ve věku 12-24 měsíců
léčenými levocetirizinem při zařazení.

Bezpečnostní profil byl podobný jako v krátkodobých studiích s dětmi ve věku 1-5 let.