Carvesan 25 Interakce

Farmakokinetické interakce
Účinky karvedilolu na farmakokinetiku dalších léků
Karvedilol je substrát i inhibitor glykoproteinu P. Biodostupnost látek přenášených glykoproteinem P
proto může být při společném podávání s karvedilolem zvýšena. Kromě toho může být biodostupnost
karvedilolu pozměněna induktory nebo inhibitory glykoproteinu P.
Digoxin: V některých studiích u zdravých subjektů a u pacientů se srdečním selháním byla prokázána
zvýšená expozice digoxinu až o 20 %. U mužů byly pozorovány výrazně větší účinky než už žen. Při
zahájení, upravování nebo přerušení léčby karvedilolem se proto doporučuje monitorování hladin
digoxinu (viz bod 4.4). Karvedilol nemá žádný vliv na digoxin podávaný intravenózně.
Cyklosporin: Dvě studie provedené u pacientů po transplantaci ledvin a srdce, kteří užívali cyklosporin
perorálně, ukázaly zvýšení plazmatické koncentrace cyklosporinu po zahájení užívání karvedilolu. Zdá
se, že karvedilol zvyšuje expozici perorálnímu cyklosporinu o přibližně 10 až 20 %. Pro udržení
terapeutických hladin cyklosporinu byla potřeba u přibližně 30 % pacientů redukce dávky cyklosporinu,
zatímco u ostatních pacientů nebyla žádná úprava dávkování nutná. U těchto pacientů byla dávka
snížena přibližně o 20 %. Mechanismus této interakce není znám, ale může se na ní podílet inhibice
intestinálního glykoproteinu P. Vzhledem k široké interindividuální variabilitě hladin cyklosporinu je
doporučeno přísně kontrolovat koncentrace cyklosporinu po zahájení terapie karvedilolem a vhodně
upravit dávky cyklosporinu. V případě intravenózního podávání cyklosporinu není interakce očekávána.
Účinky jiných léků na farmakokinetiku karvedilolu
Inhibitory i induktory CYP2D6 a CYP2C9 mohou modifikovat systémový a/nebo presystémový
metabolismus karvedilolu stereoselektivně, což vede ke zvýšení nebo snížení plazmatických koncentrací
R- a S-karvedilolu (viz bod 5.1). Některé případy pozorované u pacientů nebo u zdravých osob jsou
zaznamenány níže, avšak seznam není úplný.
Amiodaron: Studie in vitro na lidských jaterních mikrozomech prokázaly, že amiodaron
a desethylamiodaron inhibují oxidaci R- a S-karvedilolu. Minimální koncentrace R- a S-karvedilolu
byly výrazně zvýšené (2,2násobně) u pacientů se srdečním selháním, kteří dostávali karvedilol
a amiodaron současně, ve srovnání s pacienty užívajícími karvedilol v monoterapii. Účinky na
S-karvedilol byly připisovány desethylamiodaronu, metabolitu amiodaronu, což je silný inhibitor
CYP2C9. U pacientů léčených kombinací karvedilolu a amiodaronu se doporučuje monitorování
aktivity blokády beta-adrenergních receptorů.
Rifampicin: Ve studii u 12 zdravých osob bylo zaznamenáno snížení expozice karvedilolu o přibližně
60 % při společném podávání s rifampicinem a snížení účinku karvedilolu na systolický krevní tlak.
Mechanismus této interakce není znám, ale může být způsoben indukcí intestinálního glykoproteinu P
rifampicinem. U pacientů léčených současně karvedilolem a rifampicinem je proto třeba pečlivě
monitorovat aktivitu blokády beta-adrenergních receptorů.
Fluoxetin a paroxetin: V randomizované zkřížené studii s 10 pacienty se srdečním selháním vedlo
podání fluoxetinu, silného inhibitoru CYP2D6, ke stereoselektivní inhibici metabolismu karvedilolu se
77 % zvýšením průměrném AUC R(+) enantiomeru a nestatisticky významnému 35% zvýšení AUC
S(-) enantiomeru ve srovnání s placebovou skupinou. U nežádoucích účinků, krevního tlaku a tepové
frekvence však nebyl pozorován žádný rozdíl mezi léčenými skupinami. Účinek jednotlivé dávky
paroxetinu, silného inhibitoru CYP2D6, na farmakokinetiku karvedilolu byl hodnocen u 12 zdravých
subjektů po podání jedné perorální dávky. Navzdory významnému zvýšení expozice R- a S- karvedilolu
nebyly u těchto zdravých subjektů zaznamenány žádné klinické účinky.
• Při současném podávání karvedilolu a klonidinu je třeba při ukončení léčby nejprve vysadit
karvedilol, a to několik dnů před postupným snižováním dávek clonidinu.
• Induktory oxidázy, např. rifampicin, mohou snižovat sérovou hladinu karvedilolu.
• Při současném užívání cimetidinu může vzrůst sérová hladina karvedilolu.

Farmakodynamické interakce
Inzulín a perorální antidiabetika: Beta-blokátory mohou zvyšovat účinek inzulínu a perorálních
antidiabetik na snížení hladiny krevního cukru. Symptomy hypoglykemie mohou být maskované nebo
zeslabené (zvláště tachykardie). U pacientů léčených inzulínem nebo perorálními antidiabetiky se proto
doporučuje pravidelné sledování koncentrací krevní glukózy (viz bod 4.4).
Látky snižující množství katecholaminů: Pacienty užívající současně beta-blokátory a léky, které mohou
snižovat množství katecholaminů (např. reserpin a inhibitory MAO) je třeba pečlivě sledovat pro možné
příznaky hypotenze a/nebo těžké bradykardie.
Digoxin: Kombinované užití beta-blokátorů a digoxinu může vyústit v aditivní prodloužení
atrioventrikulárního (AV) převodního času.
Non-dihydropyridinové blokátory kalciového kanálu, amiodaron nebo jiná antiarytmika: Při současném
perorálním podávání karvedilolu a diltiazemu, amiodaronu nebo verapamilu nebo antiarytmik I. třídy
může dojít k poruše AV přenosu vzruchu (jen zřídka s hemodynamickou odezvou). Při současném
podávání karvedilolu s diltiazemem byly hlášeny izolované případy poruchy vedení vzruchu (vzácně
s hemodynamickou odezvou). Stejně jako u ostatních beta-blokátorů, pokud musí být karvedilol
podáván perorálně společně s non-dihydropyridinovými blokátory kalciových kanálů (verapamil nebo
diltiazem), amiodaronem nebo jinými antiarytmiky, doporučuje se monitorování EKG a krevního tlaku.
Tyto léky nesmí být podávány současně intravenózně.
Klonidin: Společné podávání klonidinu s beta-blokátory může zvýrazňovat jejich účinky na snížení
krevního tlaku a srdeční frekvence. Pokud je třeba společnou léčbu beta-blokátory a klonidinem ukončit,
beta-blokátor se vysazuje první. Léčba klonidinem může být poté ukončena o několik dní později
pomocí postupného snižování dávky.
Antihypertenziva: Stejně jako ostatní beta-blokátory, může karvedilol zvyšovat účinek současně
užívaných antihypertenziv (např. antagonisté alfa1-receptorů) nebo léků, u nichž vzniká hypotenze jako
nežádoucí účinek.
Anestetika: Při anestezii je doporučeno pečlivě monitorovat životní funkce kvůli synergnímu negativně
inotropnímu a hypotenznímu účinku karvedilolu a anestetik.
Nesteroidní antirevmatika (NSAID): Souběžné užívání NSAID a beta-blokátorů může vést ke zvýšení
krevního tlaku a poruše řízení krevního tlaku.
Beta-mimetika: Nekardioselektivní beta-blokátory brání bronchodilatačnímu efektu bronchodilatátorů
typu beta-agonistů. U těchto pacientů se doporučuje pečlivé sledování.