Calovat Bezpečnost (v těhotenství)

Předklinické údaje na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti, toxicity po opakovaném
podávání, genotoxicity nebo karcinogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Účinky v předklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích značně vyšších, než je
maximální expozice u lidí, což naznačuje malý význam pro klinické použití.

Systémová toxicita
Na základě studií na zvířatech se riziko akutní toxicity u lidí jeví jako nízké vzhledem k absolutní
celkové dávce podané pacientům během léčby, maximálnímu množství látky obsaženému v každé
ampulce, a zejména vzhledem k tomu, že přípravek je podáván pouze v klinickém prostředí.
Ve studiích systémové toxicity, ve kterých byly podávány opakované (kontinuální) i.v. dávky, došlo
k mírnému poklesu krevního tlaku při dávkách vyšších než 14 ng/min. Vážné nežádoucí účinky
(hypotenze, porucha respiračních funkcí) se objevily pouze při velmi vysokých dávkách (dvojnásobek
terapeutické dávky).

Kancerogenita, genotoxický potenciál
In vitro a in vivo studie genotoxického účinku neposkytly žádný důkaz mutagenního potenciálu.
Ve studiích kancerogenity u potkanů a myší nebyl pozorován žádný kancerogenní potenciál iloprostu.



Reprodukční toxicita
Ve studiích embryotoxicity a fetotoxicity u potkanů kontinuální intravenózní podávání iloprostu vedlo ke
vzniku anomálií jednotlivých falang předních tlapek u několika plodů či mláďat, bez závislosti na dávce.
Tyto alterace nejsou považovány za projev teratogenicity, ale velmi pravděpodobně souvisí s iloprostem
navozenou růstovou retardací v období pozdní organogeneze následkem hemodynamické alterace
fetoplacentární jednotky. Lze předpokládat, že tato retardace růstu je během postnatálního vývoje široce
reverzibilní.
Ve srovnatelných studiích embryotoxicity u králíků a opic nebyly podobné anomálie prstů ani jiné hrubé
strukturální anomálie pozorovány, a to ani po výrazně vyšších dávkách několikrát převyšujících dávky
u lidí.