Buvidal Obalová informace
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Buvidal 8 mg injekční roztok s prodlouženým uvolňováním
Buvidal 16 mg injekční roztok s prodlouženým uvolňováním
Buvidal 24 mg injekční roztok s prodlouženým uvolňováním
Buvidal 32 mg injekční roztok s prodlouženým uvolňováním
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Buvidal 8 mg injekční roztok s prodlouženým uvolňováním
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje buprenorphinum 8 mg.
Buvidal 16 mg injekční roztok s prodlouženým uvolňováním
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje buprenorphinum 16 mg.
Buvidal 24 mg injekční roztok s prodlouženým uvolňováním
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje buprenorphinum 24 mg.
Buvidal 32 mg injekční roztok s prodlouženým uvolňováním
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje buprenorphinum 32 mg.
Pomocná látka se známým účinkem
Síly 8 mg, 16 mg, 24 mg a 32 mg obsahují 95,7 mg alkoholu
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok s prodlouženým uvolňováním.
Nažloutlá až žlutá čirá tekutina.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Léčba závislosti na opioidech v rámci lékařské, sociální a psychologické péče. Léčba je určena pro
použití u dospělých a dospívajících ve věku od 16 let.
4.2 Dávkování a způsob podání
Podávání přípravku Buvidal je vyhrazeno zdravotnickým odborníkům. Léčba musí být zahájena
lékařem se zkušenostmi v léčbě závislosti na opioidech a musí zůstat pod jeho dohledem. Při
předepisování a výdeji buprenorfinu mají být použita vhodná opatření, např. následná kontrolní
vyšetření s klinickým monitorováním podle pacientových potřeb. Domácí používání nebo vlastní
podávání přípravku pacienty není povoleno.
Opatření před zahájením léčby
Pro zabránění vyvolání abstinenčních symptomů má být léčba přípravkem Buvidal zahájena, když
jsou objektivní a jasné známky středně těžkého až těžkého abstinenčního syndromu zřejmé bod 4.4doba od posledního užití opioidu a stupeň závislosti na opioidu.
• U pacientů závislých na heroinu nebo krátkodobě působících opioidech nesmí být úvodní dávka
přípravku Buvidal podána nejméně 6 hodin po posledním použití opioidů pacientem.
• U pacientů užívajících methadon má být dávka methadonu snížena na maximálně 30 mg/den
před zahájením léčby přípravkem Buvidal, který se nemá podat nejméně 24 hodin po posledním
užití dávky methadonu. Buvidal může u pacientů závislých na methadonu spustit abstinenční
syndrom.
Dávkování
Zahájení léčby u pacientů, kteří dosud nebyli buprenorfinem léčeni
Pacienti, kteří dosud nebyli vystaveni buprenorfinu, mají dostávat sublingvální buprenorfin v dávce
mg a mají být sledováni hodinu před prvním podáním týdenní dávky přípravku Buvidal, aby byla
potvrzena tolerance buprenorfinu.
Doporučená zahajovací dávka přípravku Buvidal je 16 mg s jednou nebo dvěma dalšími dávkami
mg s odstupem nejméně 1 dne na cílovou dávku 24 mg nebo 32 mg během prvního týdne léčby.
Doporučená dávka pro druhý týden léčby je celková dávka podávaná během týdne od indukce.
Léčba měsíční dávkou přípravku Buvidal může být zahájena po indukci léčby týdenní dávkou
přípravku Buvidal v souladu s konverzí dávky uvedenou v tabulce 1 a poté, co se pacientův stav
během léčby týdenními dávkami
Převedení ze sublingválního podávání buprenorfinu na přípravek Buvidal
Pacienti léčení sublingválním buprenorfinem mohou být převedeni přímo na týdenní nebo měsíční
dávku přípravku Buvidal počínaje dnem po poslední denní dávce sublingválního buprenorfinu v
souladu s doporučeními pro dávkování uvedenými v tabulce 1. Během období dávkování po převedení
je doporučeno pečlivé sledování pacientů.
Tabulka 1. Konvenční denní léčebné dávky sublingválního buprenorfinu a doporučené
týdenní a měsíční dávky přípravku Buvidal
Denní sublingvální dávka
buprenorfinu
Týdenní dávka přípravku
Buvidal
Měsíční dávka přípravku
䈀當2–6 mg 8 mg
8–10 mg 16 mg 64 mg
12–16 mg 24 mg 96 mg
18–24 mg 32 mg 128 mg
26–32 mg 160 mg
Pacienti mohou být převedeni ze sublingválního buprenorfinu v dávce 26-32 mg přímo na měsíční
dávku přípravku Buvidal 160 mg za pečlivého sledování během období dávkování po převedení.
Dávka buprenorfinu v mg se může lišit mezi sublingválními přípravky, což je třeba vzít v úvahu u
jednotlivých přípravků. Farmakokinetické vlastnosti přípravku Buvidal jsou uvedeny v bodě 5.2.
Udržovací léčba a úpravy dávky
Buvidal může být podáván týdně nebo měsíčně. Dávky mohou být zvýšeny nebo sníženy a pacienti
mohou být převáděni mezi týdně a měsíčně podávanými přípravky podle individuálních potřeb
pacienta a podle klinického posouzení ošetřujícího lékaře podle doporučení v tabulce 1. Po převedení
může být nutné pacienty pečlivě sledovat. Vyhodnocení dlouhodobé léčby vychází ze 48týdenních dat.
Dodatečné dávkování
Maximální výše jedné dodatečné dávky přípravku Buvidal 8 mg může být podána při neplánované
návštěvě mezi pravidelnými týdenními a měsíčními dávkami na základě individuálních aktuálních
potřeb pacienta. Maximální týdenní dávka pro pacienty s týdenními dávkami přípravku Buvidal je
32 mg s případnou jednou další dávkou 8 mg. Maximální měsíční dávka pro pacienty s měsíčními
dávkami přípravku Buvidal je 160 mg.
Vynechané dávky
Aby se zabránilo vynechání dávky, může být týdenní dávka podána až 2 dny před nebo po termínu
podání týdenní dávky a měsíční dávka může být podána až 1 týden před nebo po termínu podání
měsíční dávky.
Pokud dojde k vynechání dávky, má být další dávka podána co možná nejdříve.
Ukončení léčby
Pokud je léčba přípravkem Buvidal ukončena, je třeba vzít v úvahu jeho charakteristiky týkající se
prodlouženého uvolňování a je třeba zvážit jakékoliv abstinenční příznaky, které se u pacienta objeví,
viz bod 4.4. Pokud je pacient převeden na léčbu sublingválním buprenorfinem, má to být provedeno
jeden týden po poslední týdenní dávce nebo jeden měsíc po poslední měsíční dávce přípravku Buvidal
podle doporučení v tabulce 1.
Zvláštní populace
Starší pacienti
Bezpečnost a účinnost buprenorfinu u starších pacientů ve věku > 65 let nebyly stanoveny. Není
možné doporučit žádné dávkování.
Obecně je doporučené dávkování pro starší pacienty s normální funkcí ledvin stejné jako pro mladší
dospělé pacienty s normální funkcí ledvin. Avšak protože starší pacienti mohou mít sníženou funkci
ledvin/jater, může být nutná úprava dávkování
Porucha funkce jater
Buprenorfin má být používán opatrně u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater bod 5.2bod 4.3
Porucha funkce ledvin
Úprava dávkování buprenorfinu není nutná u pacientů s poruchou funkce ledvin. Při dávkování u
pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost buprenorfinu u dětí a dospívajících do 16 let nebyly stanoveny Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Buvidal je určený pouze k subkutánnímu podání. Má se podávat pomalu a kompletně do podkožní
tkáně různých oblastí podkožní tkáně. V každé oblasti může být více míst podání injekce. Místa podání injekce mají být
měněna u týdenního i měsíčního podávání injekcí. Při podávání týdenních dávek má před opětovným
podáním injekce do dříve použitého místa vpichu uplynout minimálně 8 týdnů. Nejsou dostupná žádná
klinická data, která by podporovala opětovné podávání měsíční dávky do stejného místa. Je
nepravděpodobné, že by to mohlo představovat riziko z hlediska bezpečnosti. Rozhodnutí podat dávku
znovu do stejného místa se má řídit také klinickým úsudkem ošetřujícího lékaře. Podaná dávka má
být ve formě jedné injekce a nemá být dělena. Dávka nesmí být podána intravaskulárně
bod 6.6.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Závažná respirační insuficience
Těžká porucha funkce jater
Akutní alkoholismus nebo delirium tremens
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Podávání
Je třeba dbát na to, aby nedošlo k neúmyslné injekci přípravku Buvidal. Dávka nesmí být podána
intravaskulárně
Intravaskulární, například intravenózní injekce představuje riziko závažného poškození, protože
přípravek Buvidal vytváří při kontaktu s tělesnými tekutinami pevnou hmotu, která by mohla
potenciálně způsobit poranění krevní cévy, okluzi nebo tromboembolické příhody.
Při předepisování a výdeji buprenorfinu mají být použita odpovídající opatření pro minimalizaci rizika
nesprávného použití a zneužití. Zdravotničtí pracovníci mají podávat přípravek Buvidal přímo
pacientovi. Domácí podávání nebo vlastní podávání přípravku pacienty není povoleno. Jakékoli
pokusy o odebrání depotu mají být v průběhu léčby monitorovány.
Vlastnosti související s prodlouženým uvolňováním
Během léčby, včetně zahájení a ukončení, mají být zváženy vlastnosti přípravku s prodlouženým
uvolňováním komorbiditami mají být monitorováni s ohledem na symptomy toxicity, předávkování nebo příznaky z
vysazení způsobené zvýšenou nebo sníženou hladinou buprenorfinu
Respirační deprese
Bylo hlášeno několik případů úmrtí v důsledku respirační deprese u pacientů léčených buprenorfinem,
zejména při podání buprenorfinu v kombinaci s benzodiazepiny buprenorfin používán tak, jak je předepsáno. Úmrtí byla také hlášena v souvislosti se současným
podáváním buprenorfinu a dalších tlumivých látek, jako jsou alkohol, gabapentinoidy pregabalin a gabapentinBuprenorfin má být používán s opatrností u pacientů s astmatem nebo respirační insuficiencí chronická obstrukční plicní nemoc, cor pulmonale, snížená respirační rezerva, hypoxie, hyperkapnie,
již existující útlum dýchání nebo kyfoskolióza
Buprenorfin může v případě náhodného nebo úmyslného požití způsobit závažnou, možná fatální,
respirační depresi u dětí a osob bez závislosti na opioidech.
Tlumivý účinek na CNS
Buprenorfin může vyvolat ospalost, zvláště pokud je podáván v kombinaci s alkoholem nebo látkami
tlumícími centrální nervový systém nebo hypnotika
Závislost
Buprenofrin je částečný agonista mí-opiátového receptoru a chronické podávání vyvolává opioidní
závislost.
Serotoninový syndrom
Souběžné podávání přípravku Buvidal a dalších serotonergních látek, např. inhibitorů MAO,
selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu serotoninu a norepinefrinu syndromu, což je potenciálně život ohrožující onemocnění dalšími serotonergními látkami klinicky opodstatněná, doporučuje se pacienta pečlivě sledovat, a to
zejména při zahájení léčby a zvýšení dávky.
Symptomy serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní
nestabilitu, neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy.V případě podezření na
serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti symptomů zvážit snížení dávky nebo
přerušení léčby.
Hepatitida a poruchy jaterních funkcí
Před zahájením léčby se doporučuje provést jaterní testy a zdokumentovat stav s ohledem na virovou
hepatitidu. U pacientů, kteří mají pozitivní výsledky na virovou hepatitidu, je při souběžném užívání
některých léčivých přípravků poškození jater. Doporučuje se pravidelné sledování funkce jater.
U léčivých přípravků obsahujících buprenorfin byly hlášeny případy akutního poškození jater u
pacientů závislých na opioidech jak v klinických studiích, tak v postmarketingových hlášeních o
nežádoucích účincích. Spektrum abnormalit se pohybovalo od přechodných asymptomatických
zvýšení hodnot jaterních aminotransferáz až k případům hlášení cytolytické hepatitidy, selhání jater,
nekrózy jater, hepatorenálního syndromu, hepatální encefalopatie a úmrtí. V mnoha případech může
mít přítomnost enzymatických abormalit, genetického onemocnění, infekce virem hepatitidy B nebo
C, zneužívání alkoholu, anorexie, souběžného užívání jiných potenciálně hepatotoxických léků a
pokračování v injekční aplikaci léku kauzální nebo nápomocnou roli. Tyto výchozí faktory musí být
zváženy před předepsáním a v průběhu léčby buprenorfinem. V případě podezření na případ jaterního
poškození se vyžadují další biologická a etiologická vyhodnocení. Podle výsledků může být Buvidal
vysazen. Může být nutné sledování po týdenním a měsíčním léčebném období. Pokud se v léčbě
pokračuje, je nutno pečlivě sledovat jaterní funkce.
Vznik abstinenčního syndromu
Při zahájení léčby buprenorfinem si musí být lékař vědom částečného agonistického profilu
buprenorfinu. Přípravky obsahující buprenorfin vyvolaly abstinenční symptomy u pacientů závislých
na opioidech, když byly podávány před vymizením agonistických účinků v důsledku nedávného
použití nebo zneužití opioidu. Pro zabránění abstinenčního syndromu má být provedena indukce, když
jsou známky a příznaky mírného až středně těžkého abstinenčního syndromu zřejmé Ukončení léčby může vést k abstinenčnímu syndromu, jehož nástup může být zpožděný.
Porucha funkce jater
Buprenorfin je rozsáhle metabolizován v játrech. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater
mají být sledovány symptomy vyvolané vysazením opioidů, toxicitou nebo předávkováním
způsobeným zvýšenými hladinami buprenorfinu. Buprenorfin musí být používán opatrně u pacientů se
středně těžkou poruchou funkce jater funkce jater. Použití buprenorfinu je kontraindikováno u pacientů s těžkou poruchou funkce jater bod 4.3
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin dochází ke kumulaci metabolitů buprenorfinu. Při dávkování
pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin opatrnost
Prodloužení QT intervalu
Při souběžném podávání přípravku Buvidal s jinými léčivými přípravky prodlužujícími QT interval a
u pacientů se syndromem dlouhého QT intervalu v anamnéze nebo s jinými rizikovými faktory pro
prodloužení QT intervalu je třeba dbát opatrnosti.
Léčba akutní bolesti
Při léčbě akutní bolesti během kontinuálního používání přípravku Buvidal může být nutné použít
kombinaci opioidů s vysokou afinitou k mí-opioidnímu receptoru analgetik a lokální anestezie. Titrace perorálně nebo intravenózně podávaných krátkodobě působících
opioidních analgetik analgetický účinek u pacientů léčených přípravkem Buvidal může vyžadovat vyšší dávky. Během
léčby mají být pacienti sledováni.
Použití u dětí a dospívajících
Bezpečnost a účinnost buprenorfinu u dětí a dospívajících do 16 let nebyly stanoveny Vzhledem k nedostatku údajů u dospívajících skupině během léčby pečlivě sledováni.
Poruchy dýchání spojené se spánkem
Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání spojené se spánkem včetně centrální spánkové apnoe
Je třeba zvážit snížení celkové dávky opioidů u pacientů, u nichž se projevuje CSA.
Skupinové účinky opioidů
Opioidy mohou vyvolat ortostatickou hypotenzi.
Opioidy mohou zvýšit tlak mozkomíšního moku, což může způsobit záchvaty křečí. Proto mají být
opioidy používány s opatrností u pacientů s úrazem hlavy, intrakraniálními lézemi či za jiných
okolností, kdy může dojít ke zvýšení tlaku mozkomíšního moku, nebo u pacientů se záchvaty křečí v
anamnéze.
Opioidy mají být používány s opatrností u pacientů s hypotenzí, hypertrofií prostaty nebo stenózou
uretry.
Opioidy indukovaná mióza, změny úrovně vědomí nebo změny vnímání bolesti jako příznaku
onemocnění mohou interferovat se schopností pacienta vyhodnotit svůj stav nebo ztížit diagnózu či
zastřít klinický průběh souběžného onemocnění.
Opioidy mají být používány s opatrností u pacientů s myxedémem, hypotyreózou nebo
adrenokortikální insuficiencí
U opioidů bylo prokázáno, že zvyšují tlak ve žlučovodu a mají být používány s opatrností u pacientů s
dysfunkcí žlučových cest.
Latex
Ve složení krytu jehly není zastoupena žádná přírodní guma ani latex. Nelze však vyloučit přítomnost
nepatrných stop, a proto existuje potenciální riziko alergických reakcí u osob citlivých na latex, které
nelze zcela vyloučit.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s přípravkem Buvidal.
Buprenorfin má být používán s opatrností, je-li podáván společně s:
• naltrexonem a nalmefenem: Jsou to antagonisté opioidů, kteří mohou blokovat farmakologické
účinky buprenorfinu. U pacientů se závislostí na opioidech, kteří jsou současně léčeni
buprenorfinem, může léčba naltrexonem vyvolat náhlý nástup prodloužených a intenzivních
opioidních abstinenčních příznaků. U pacientů, kteří dostávají současně léčbu naltrexonem,
mohou být zamýšlené terapeutické účinky buprenorfinu zablokovány naltrexonem.
• alkoholickými nápoji nebo léčivými přípravky s obsahem alkoholu, protože alkohol zvyšuje
sedativní účinek buprenorfinu • benzodiazepiny: Tato kombinace může vést k úmrtí v důsledku respirační deprese centrálního
původu. Proto musí být dávky pečlivě sledovány a tuto kombinaci je nutné vyloučit v případech
rizika zneužití. Pacienti mají být varováni, že je extrémně nebezpečné užívat nepředepsané
benzodiazepiny při užívání tohoto přípravku a mají být upozorněni, aby používali
benzodiazepiny současně s tímto přípravkem pouze podle doporučení svého lékaře bod 4.4.• gabapentinoidy: Tato kombinace může vést k úmrtí v důsledku respirační deprese. Proto musí
být dávky pečlivě sledovány a tuto kombinaci je nutné vyloučit v případech rizika zneužití.
Pacienti mají být upozorněni, aby užívali současně gabapentinoidy gabapentin• serotonergními léčivými látkami, např. inhibitory MAO, selektivními inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu syndromu, což je potenciálně život ohrožující onemocnění • ostatními léky tlumícími centrální nervový systém: ostatní opioidní deriváty analgetika a antitusikaanxiolytika jiná než benzodiazepiny, antipsychotika, klonidin a příbuzné látky. Tyto kombinace
zvyšují útlum centrálního nervového systému. Snížená pozornost může zvýšit riziko při řízení
motorových vozidel a obsluze strojů • opioidními analgetiky: Dosažení adekvátní analgezie může být obtížné při podávání úplných
opioidních agonistů u pacientů užívajících buprenorfin. Z tohoto důvodu také existuje riziko
potenciálního předávkování úplným agonistou, a to zejména při pokusu o překonání částečného
agonistického účinku buprenorfinu nebo pokud klesá hladina buprenorfinu v plazmě bod 4.4• Buprenorfin je metabolizován na norbuprenorfin primárně enzymem CYP3A4. Interakce se
současně podávaným induktory nebo inhibitory byly stanoveny ve studiích pomocí
transmukózně a transdermálně podávaného buprenorfinu. Enzymem UGT1A1 je buprenorfin
metabolizován také na buprenorfin-3β-glukoronid.
• Inhibitory CYP3A4 mohou inhibovat metabolismus buprenorfinu, což může vést ke
zvýšeným hodnotám Cmax a AUC buprenorfinu a norbuprenorfinu. Přípravek Buvidal
obchází účinek prvního průchodu a očekává se, že inhibitory CYP3A4 proteázy jako ritonavir, nelfinavir nebo indinavir nebo azolová antimykotika, jako je
ketokonazol nebo itrakonazol nebo makrolidová antibiotikametabolismus buprenorfinu při současném podávání s přípravkem Buvidal ve srovnání se
současným podáváním se sublingválním buprenorfinem. Při převedení ze sublingválního
buprenorfinu na přípravek Buvidal může být nutné sledovat pacienty pro zajištění
dostatečných hladin buprenorfinu v plazmě.
Pacienti, kteří již jsou léčeni přípravkem Buvidal a kteří zahájili léčbu inhibitory
CYP3A4, mají být léčeni týdenním přípravkem Buvidal a mají být sledováni s ohledem
na symptomy nadměrné léčby. Jestliže pacient, který je současně léčen přípravkem
Buvidal a inhibitorem CYP3A4, naopak ukončí léčbu inhibitorem CYP3A4, má být
sledován s ohledem na abstinenční příznaky • Induktory CYP3A4 mohou indukovat metabolismus buprenorfinu, což může vést
k poklesu koncentrace buprenorfinu. Přípravek Buvidal obchází efekt prvního průchodu a
očekává se, že induktory CYP3A4 rifampicinmetabolismus buprenorfinu ve srovnání se souběžným podáváním se sublingválním
buprenorfinem. Při převedení ze sublingválního buprenorfinu na přípravek Buvidal může
být nutné sledovat pacienty, aby se zajistila dostatečná hladina buprenorfinu v plazmě.
Pacienti, kteří již jsou léčeni přípravkem Buvidal a kteří zahájili léčbu induktory
CYP3A4, mají být léčeni jednou týdně podávaným přípravkem Buvidal a mají být
sledováni s ohledem na symptomy abstinenčního syndromu. Jestliže pacient, který je
současně léčen přípravkem Buvidal a induktorem CYP3A4, naopak ukončí léčbu
induktorem CYP3A4, má být sledován s ohledem symptomy nadměrné léčby.
• Inhibitory enzymu UGT1A1 mohou mít vliv na systémovou expozici buprenorfinu.
• inhibitory monoaminooxidázy zkušeností s morfinem.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Údaje o podávání buprenorfinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na
zvířatech neprokazují reprodukční toxicitu těhotenství pouze, pokud potenciální přínos léčby převáží potenciální riziko pro plod.
Ke konci těhotenství může buprenorfin indukovat respirační depresi u novorozence i po krátké době
podávání. Dlouhodobé podávání během posledních tří měsíců těhotenství může vyvolat abstinenční
syndrom u novorozence nebo křeče
Vzhledem k dlouhému poločasu buprenorfinu má být po dobu několika dnů po porodu zváženo
monitorování novorozence, aby se zabránilo riziku respirační deprese nebo abstinenčního syndromu u
novorozenců.
Kojení
Buprenorfin a jeho metabolity se vylučují do lidského mateřského mléka a přípravek Buvidal má být
používán s opatrností během kojení.
Fertilita
Údaje o účincích buprenorfinu na lidskou fertilitu nejsou k dispozici nebo jsou omezené.
Účinek buprenorfinu na fertilitu u zvířat nebyl pozorován
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Buprenorfin má malý až střední vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, pokud je podáván
pacientům závislým na opioidech. Buprenorfin může vyvolat ospalost, závrať nebo poruchu myšlení,
zvláště při zahájení a úpravě léčby. Pokud je používán spolu s alkoholem nebo léky tlumícími
centrální nervový systém, může dojít k zesílení účinku
Pacient musí být upozorněn, že by během používání tohoto léku nemá řídit ani obsluhovat nebezpečné
stroje, dokud nebude známo, jaký vliv na něj léčivý přípravek má. Ošetřující lékař pak má dát
pacientovi individuální doporučení.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky buprenorfinu jsou bolest hlavy, nauzea, hyperhidróza, insomnie,
abstinenční syndrom a bolest.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Tabulka 2 uvádí nežádoucí účinky hlášené u buprenorfinu, včetně přípravku Buvidal. Jsou použity
následující pojmy a frekvence: velmi časté
Tabulka 2. Nežádoucí účinky uvedené podle tělesného systému
Třídy orgánových
systémů
Velmi časté
Časté
Méně časté
Není známo
Infekce a infestace Infekce
Chřipka
Faryngitida
Rinitida
flegmóna v místě
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Lymfadenopatie
Poruchy imunitního
systému
Hypersenzitivita
Poruchy
metabolismu a
výživy
Snížení chuti k jídlu
Psychiatrické
poruchy
Insomnie Úzkost
Agitovanost
Deprese
Hostilita
Nervozita
Abnormální myšlení
Paranoia
Závislost na léku
Halucinace
Euforická nálada
Poruchy nervového
systému
Bolest hlavy
Somnolence
Závrať
Migréna
Parestezie
Synkopa
Třes
Hypertonie
Porucha řeči
Poruchy oka Porucha tvorby slz
Mydriáza
Mióza
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo
Srdeční poruchyCévní poruchy Vazodilatace
Hypotenze
Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Kašel
Dyspnoe
Zívání
Bronchiální astma
Bronchitida
Gastrointestinální
poruchy
Nauzea
Zácpa
Zvracení
Bolest břicha
Flatulence
Tabulka 2. Nežádoucí účinky uvedené podle tělesného systému
Třídy orgánových
systémů
Velmi časté
Časté
Méně časté
Není známo
Dyspepsie
Sucho v ústech
Průjem
Gastrointestinální
porucha
Poruchy jater
a žlučových cest
Zvýšená
koncentrace alanin-
aminotransferázy
Zvýšená
koncentrace
aspartátamino-
transferázy
Zvýšená
koncentrace
jaterních enzymů
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka
Svědění
Kopřivka
䴀癹䔀特Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Artralgie
Bolest zad
Myalgie
Svalové křeče
Bolest krku
Bolest kostí
Poruchy ledvin a
močových cest
Retence moči
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Dysmenorea
Celkové poruchy a