Těhotenství V pokusech na zvířatech způsobovaly glukokortikoidy malformace. Pro osoby užívající doporučené dávky však toto riziko není relevantní. Podle většiny výsledků z prospektivních epidemiologických studií a poregistračních dat z celého světa nedochází po inhalaci budesonidu v průběhu těhotenství ke zvýšenému riziku nežádoucích účinků na plod a novorozence. Pro plod i matku je důležitá adekvátní léčba astmatu v průběhu těhotenství. Jako u jiných léků užívaných v průběhu těhotenství, je třeba posoudit přínos léčby budesonidem pro matku ve vztahu k riziku pro plod. V tomto případě musí být používána co nejnižší možná efektivní dávka budesonidu.
Kojení Budesonid je vylučován do mateřského mléka. Nicméně při terapeutických dávkách budenosidu se neočekává žádný vliv na kojené dítě. Budesonid je možné používat během kojení.
Udržovací léčba s inhalačním budesonidem (200 nebo 400 mikrogramů dvakrát denně) u astmatických kojících žen vede k zanedbatelné systémové expozici budesonidu u kojených novorozenců. Ve farmakokinetické studii byla odhadovaná denní dávka pro kojence 0,3 % denní dávky matky pro obě dávky a průměrná plazmatická koncentrace u kojenců byla odhadována na 1/600 koncentrací pozorovaných v plazmě matky za předpokladu kompletní perorální biologické dostupnosti pro kojence. Koncentrace budesonidu ve vzorcích plazmy kojence byly všechny nižší než mez stanovitelnosti metody. Na základě údajů inhalačního budesonidu a faktu, že budesonid vykazuje lineární FK vlastnosti v rámci terapeutického dávkovacího intervalu po nasálním, inhalačním, perorálním a rektálním podání, je při terapeutických dávkách budesonidu očekávaná nízká expozice kojence.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ