Aubagio Interakce

Farmakokinetické interakce jiných látek s teriflunomidem

Primární cesta biotransformace teriflunomidu je hydrolýza; oxidace představuje pouze minoritní způsob.

Silné induktory cytochromu P450 Konkomitantní podávání opakovaných dávek cytochromů CYP2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 3Aa proteinu rezistentního proti rakovině prsu [BCRP] s teriflunomidem k přibližně 40% snížení expozice teriflunomidem. Rifampicin a jiné známé silné induktory cytochromu CYP
a transportérů, jako je např. karbamazepin, fenobarbital, fenytoin a třezalka tečkovaná perforatum
Kolestyramin nebo aktivní uhlí
Doporučuje se, aby pacienti léčení teriflunomidem neužívali kolestyramin ani aktivní uhlí, pokud není přímo
vyžadována urychlená eliminace. Tyto látky totiž způsobují rychlé a významné snížení plazmatické
koncentrace. Za základ tohoto mechanismu je považováno přerušení enterohepatální recyklace a/nebo
gastrointestinální dialýza teriflunomidu.

Farmakokinetické interakce teriflunomidu s jinými látkami

Účinek teriflunomidu na substrát cytochromu CYP2C8: repaglinid
Po opakovaných dávkách teriflunomidu došlo ke zvýšení průměrné hodnoty Cmax repaglinidu a AUC důvodu je během léčby teriflunomidem nutné používat opatrně léčivé přípravky metabolizované
cytochromem CYP2C8, jako je např. repaglinid, paklitaxel, pioglitazon nebo rosiglitazon.

Účinek teriflunomidu na perorální antikoncepci: 0,03 mg ethinylestradiolu a 0,15 mg levonorgestrelu
Po opakovaných dávkách teriflunomidu došlo ke zvýšení průměrné hodnoty Cmax ethinylestradiolu
perorální antikoncepce, je nutné zvážit výběr nebo upravení léčby perorální antikoncepcí, jež se bude
v kombinaci s teriflunomidem užívat.

Účinek teriflunomidu na substrát cytochromu CYP1A2: kofein
Po opakovaných dávkách teriflunomidu došlo ke snížení průměrné hodnoty Cmax kofeinu cytochromu CYP1A2slabým induktorem cytochromu CYP1A2. Z toho důvodu je během léčby teriflunomidem nutné používat
opatrně léčivé přípravky metabolizované cytochromem CYP1A2 a tizanidin
Účinek teriflunomidu na warfarin
Opakované dávky teriflunomidu neměly žádný účinek na farmakokinetiku S-warfarinu. Z výše uvedeného
vyplývá, že teriflunomid není inhibitorem ani induktorem cytochromu CYP2C9. Při podávání teriflunomidu
v kombinaci s warfarinem však došlo ve srovnání se samostatným podáváním warfarinu ke 25% snížení
maximálního mezinárodně normalizovaného poměru se doporučuje pečlivě monitorovat INR při kombinované léčbě warfarinem a teriflunomidem.

Účinek teriflunomidu na substráty organického aniontového transportéru 3 Po opakovaných dávkách teriflunomidu došlo ke zvýšení průměrné hodnoty Cmax cefakloru a AUC důvodu se doporučuje postupovat opatrně při podávání teriflunomidu v kombinaci se substráty OAT3, jako
je např. cefaklor, benzylpenicilin, ciprofloxacin, indometacin, ketoprofen, furosemid, cimetidin, methotrexát
nebo zidovudin.

Účinek teriflunomidu na BCRP a/nebo substráty organického aniontového transportního polypeptidu Ba B3 Po opakovaných dávkách teriflunomidu došlo ke zvýšení průměrné hodnoty Cmax rosuvastatinu
žádný zjevný vliv na aktivitu HMG-CoA reduktázy. Při podávání rosuvastatinu v kombinaci
s teriflunomidem se doporučuje snížit dávku rosuvastatinu na 50 %. Při podávání jiných substrátů BCRP
reduktázy, zejména ze skupiny OATP nateglinidu, repaglinidu či rifampicinuzapotřebí u pacientů pečlivě monitorovat známky a příznaky nadměrné expozice léčivými přípravky,
a v případě potřeby zvážit snížení dávek těchto léčivých přípravků.