Arulatan Užívání po expiraci, upozornění a varování

Přípravek Arulatan může postupně měnit barvu léčeného oka zvýšením množství hnědého pigmentu v
duhovce. Před začátkem léčby by měli být pacienti informováni o možnosti změny barvy očí. Pokud se
přípravek podává jen do jednoho oka, může vzniknout trvalá heterochromie.

Změna barvy očí byla pozorována především u pacientů se smíšenou barvou duhovky, tj. modrohnědou,
šedohnědou, žlutohnědou a zelenohnědou. Ve studiích hodnotících latanoprost bylo prokázáno, že změna
obvykle nastává v prvních 8 měsících léčby, vzácně během druhého či třetího roku, a nebyla pozorována
po čtvrtém roce léčby. Míra progrese pigmentace duhovky se časem snižuje a pět let je stabilní. Účinek
zvýšené pigmentace později než za pět let dosud nebyl posuzován. V otevřené pětileté studii bezpečnosti
latanoprostu se u 33 % pacientů objevila pigmentace duhovky (viz bod 4.8). Ve většině případů je změna
barvy duhovky nepatrná a často není klinicky pozorována. U pacientů se smíšenou barvou duhovky se
výskyt pohyboval od 7 do 85 %, přičemž nejvyšší výskyt byl zaznamenán u pacientů se žlutohnědou
duhovkou. U pacientů s homogenně modrou barvou duhovky nebyla pozorována žádná změna a u
pacientů s homogenně šedýma, zelenýma nebo hnědýma očima byla změna pozorována pouze vzácně.

Ke změně barvy dochází v důsledku zvýšeného obsahu melaninu v melanocytech stromatu duhovky,
nikoli v důsledku vyššího počtu melanocytů. V typických případech se hnědá pigmentace duhovky při
okraji zornice koncentricky šíří do periferie postiženého oka, ale zhnědnout může celá duhovka nebo
některé její části. Po ukončení léčby nebylo pozorováno další přibývání hnědého pigmentu v duhovce.
Podle dosavadních klinických hodnocení není doprovázeno žádnými symptomy nebo patologickými
změnami.

Léčba neovlivnila pigmentové névy ani pigmentové skvrny na duhovce. Během klinických hodnocení
nebyla pozorována akumulace pigmentu v oblasti trabekulární síťoviny ani jinde v přední oční komoře. Z
pětileté klinické zkušenosti vyplývá, že zvýšená pigmentace duhovky nemá žádné negativní klinické

následky, a že přípravek Arulatan lze i nadále užívat, jestliže dojde k pigmentaci duhovky. Pacienti by
však měli být pravidelně sledováni a léčbu je možno podle klinické situace ukončit.

S aplikací přípravku Arulatan u chronického glaukomu s uzavřeným úhlem, glaukomu s otevřeným úhlem
u pseudofakických pacientů a u pigmentového glaukomu jsou jen omezené zkušenosti. S aplikací
přípravku Arulatan u zánětlivého a neovaskulárního glaukomu nebo u zánětlivých očních onemocnění
nejsou zkušenosti. Přípravek Arulatan nemá na zornici žádný účinek nebo jsou jeho účinky jen nepatrné,
dosud však nejsou žádné zkušenosti s akutními atakami u glaukomu s uzavřeným úhlem. Proto se
doporučuje zvýšená opatrnost při používání u těchto onemocnění, dokud nebudou získány další
zkušenosti.

O použití přípravku Arulatan během perioperačního období při operativní léčbě šedého zákalu (katarakty)
existují omezené údaje ze studií. U těchto pacientů by měl být přípravek Arulatan používán s opatrností.

Přípravek Arulatan je nutné používat s opatrností u pacientů s prodělanou herpetickou keratitidou a je
nutné se vyvarovat jeho použití v případech aktivní herpes simplex keratitidy a u pacientů s prodělanou
rekurentní herpetickou keratitidou související s podáváním analog prostaglandinu.

V průběhu léčby byl popsán makulární edém (viz bod 4.8), většinou u afakických pacientů,
pseudofakických pacientů s roztržením zadního pouzdra oční čočky nebo s čočkami implantovanými do
přední oční komory, či u pacientů se známými rizikovými faktory pro vznik cystoidního makulárního
edému (například s diabetickou retinopatií a s okluzí cév sítnice). Přípravek Arulatan by se měl užívat s
opatrností u afakických pacientů, pseudofakických pacientů s roztržením zadního pouzdra čočky nebo s
čočkami implantovanými do přední oční komory a u pacientů se známými rizikovými faktory pro vznik
cystoidního makulárního edému.

U pacientů se známými predispozičními rizikovými faktory pro vznik iritidy/uveitidy lze přípravek
Arulatan používat s opatrností.

U pacientů s astmatem jsou k dispozici pouze omezené zkušenosti, ale po uvedení přípravku na trh se
vyskytly některé případy exacerbace astmatu a/nebo dyspnoe. Astmatické pacienty je tedy nutno léčit s
opatrností, dokud nebudou k dispozici dostatečné zkušenosti, viz též bod 4.8.

Byla pozorována změna zabarvení kůže v periorbitální oblasti, většina hlášených případů se týkala
japonských pacientů. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že změna zabarvení kůže v periorbitální oblasti
není trvalá a v některých případech se při pokračující léčbě přípravkem Arulatan opět obnovilo původní
zbarvení.

Latanoprost může postupně měnit oční řasy a jemné chloupky u léčeného oka a v jeho okolí; k těmto
změnám patří prodloužení, zesílení, zvýšená pigmentace, zvýšený počet řas či chloupků a nesprávný směr
růstu řas. Změny jsou po ukončení léčby reverzibilní.

Pomocné látky
Přípravek Arulatan obsahuje 0.006 mg benzalkonium-chloridu v jedné kapce, což odpovídá 0,2 mg/ml.
Benzalkonium-chlorid je běžně používanou konzervační látkou u oftalmologických přípravků.
Z dostupných limitovaných údajů vyplývá, že není rozdíl v profilu nežádoucích účinků u dětí a dospělých.
Nicméně obecně oči dětí vykazují intenzivnější reakci na stimuly než u dospělých. Podráždění může mít u
dětí vliv na dodržování léčby.
Benzalkonium-chlorid může způsobit podráždění očí, příznaky suchého oka a může mít vliv na slzný
film a povrh rohovky. Má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka a u pacientů s
možným poškozením rohovky. Pacienti mají být sledováni v případě dlouhodobé léčby.


Kontaktní čočky
Benzalkonium-chlorid může být vstřebán měkkými očními čočkami a může měnit jejich barvu. Proto je
nutné pacienty poučit, aby čočky před použitím přípravku vyjmuli a vrátili je do oka po 15 minutách od
aplikace (viz bod 4.2).

Pediatrická populace:
Údaje o účinnosti a bezpečnosti ve věkové skupině pacientů mladších než 1 rok (4 pacienti) jsou velmi
omezené (viz bod 5.1). Nejsou k dispozici údaje pro předčasně narozené děti (gestační věk je nižší než 36.
týdnů).

U dětí ve věku 0-3 roky, které především trpí primárně vrozeným glaukomem, je léčbou první volby
operace (např. trabekulotomie/goniotomie).

Dlouhodobá bezpečnost u dětí nebyla potvrzena.