Anafranil Předávkování

Příznaky a projevy předávkování Anafranilem jsou stejné jako u ostatních tricyklických antidepresiv. Hlavní
komplikací jsou neurologické poruchy a změny srdeční činnosti. U dětí musí být i náhodné požití jakéhokoli
množství považováno za vážné, potenciálně i fatální.

Vzácné případy farmakobezoáru různé závažnosti, včetně fatálních příhod, byly hlášeny v souvislosti
s předávkováním Anafranilem s řízeným uvolňováním. Farmakobezoár může být rentgenokontrastní, tím je
usnadněno jeho radiologické (rentgen nebo CT) potvrzení, ale diagnóza tím být vyloučena nemůže. Tvorba
farmakobezoáru může způsobit pomalé, ale kontinuální uvolňování a absorpci klomipraminu, které může vést ke
komplikacím z předávkování, včetně úmrtí, a to i hodiny po požití přípravku, a i po zahájení léčby výplachem
žaludku a aplikaci černého uhlí. Protože výplach žaludku může být neúčinný a systémová hladina léku se může
dále zvyšovat, mělo by být u vybraných pacientů zváženo fyzické vynětí farmakobezoáru endoskopicky nebo
chirurgicky. Vzhledem k tomu, že jsou tyto případy vzácné, nejsou dostupná dostatečná klinická data týkající se
optimální léčby, která by měla brát v úvahu velikost a umístění farmakobezoáru, stav a příznaky pacienta a hladiny
léku.

Příznaky a projevy předávkování
První příznaky otravy se projeví přibližně za 4 hodiny po požití léku a dosahují maxima závažnosti za 24 hodin.
Vzhledem ke zpomalené absorpci způsobené anticholinerním účinkem léku, dlouhému poločasu a
enterohepatálnímu oběhu léku je pacient v nebezpečí ještě 4 až 6 dnů po předávkování.

Byly pozorovány následující příznaky a projevy:

Centrální nervový systém: spavost, ztrnulost, kóma, ataxie, neklid, vzrušení, hyperreflexie, svalová rigidita,
choreoatetóza, křeče. Dále se mohou vyskytnout příznaky související se serotoninovým syndromem (např.
hyperpyrexie, myoklonus, delirium a kóma).

Kardiovaskulární systém: hypotenze, tachykardie, arytmie, prodloužení QT, arytmie vč. torsades de pointes,
poruchy srdečního převodního systému, šok, srdeční selhání; ve velmi vzácných případech srdeční zástava.
Dále se může objevit útlum dýchání, cyanóza, zvracení, horečka, mydriáza, pocení, oligurie anebo anurie.

Léčba
Není známo žádné specifické antidotum, léčba je především symptomatická a podpůrná.
Každý pacient, a především děti, s podezřením na předávkování Anafranilem by měl být hospitalizován a pečlivě
sledován nejméně 72 hodin.
Pokud byla látka užita perorálně a je-li pacient při vědomí, je třeba vyvolat co nejdříve zvracení, a provést výplach
žaludku. Je-li pacient v bezvědomí, je nutno zajistit volné dýchací cesty, nesmí se vyvolávat zvracení a výplach
provádět až po intubaci s obturací dýchacích cest. Toto opatření se doporučuje provádět i za 12 a více hodin po
požití látky, protože anticholinergní účinek může zpomalit vyprazdňování žaludku. Podání aktivního uhlí pomůže
snížit absorpci látky.
Při otravě Anafranilem se nedoporučuje podávat fyzostigmin, protože po jeho aplikaci byly zaznamenány případy
těžké bradykardie, asystolie a křečí. Vzhledem k nízké plazmatické koncentraci klomipraminu a silné vazbě na
plazmatické bílkoviny jsou hemodialýza a peritoneální dialýza neúčinné.